KOMENTÁŘ MARKA KERLESE | V letošním prvním čtvrtletí se v Rusku narodilo nejméně dětí za posledních 220 let, přičemž úbytek populace nedokáže nahradit ani imigrace. I podle ruských demografů je takřka jisté, že Rusko čeká drastická populační krize s nedozírnými následky.
Zatímco ruský vládce Vladimir Putin pokračuje ve válce s Ukrajinou, jednu válku, tu demografickou, už takřka jistě prohrál. Aktuální data totiž potvrdila pokračující drastický úbytek populace, který – pokud se nestane zázrak – bude pokračovat nejméně do roku 2040, zřejmě ale ještě mnohem déle.
Počet obyvatel Ruska v posledních sedmi letech klesá, protože míra plodnosti, počet žen v reprodukčním věku a míra imigrace nadále se propadají. Podle ruského demografa Alexeje Rakši porodily ruské ženy v prvních třech měsících roku 2025 méně než 294 000 dětí, což je nejnižší čtvrtletní číslo pro Rusko za 225 let. Protože více lidí umírá, než se jich rodí, jen v prvních dvou měsících roku 2025 zaznamenala Ruská federace přirozený úbytek populace o téměř 119 000 obyvatel.
Podle demografů to ještě zdaleka není konec. Z prognózy ruského statistického úřadu Rosstat, která vychází ze sčítání lidu z roku 2020, vyplývá, že počet narozených bude i nadále klesat a ruská populace se bude zmenšovat o půl milionu lidí ročně. Do roku 2046 by tak počet obyvatel Ruské federace mohl klesnout na 138,8 milionu (podle základní prognózy Rosstatu), případně na pouhých 130 milionů v pesimističtějším scénáři, což by zhruba odpovídalo velikosti Ruské říše v roce 1897.
Pro srovnání: dnes má Rusko v současných hranicích necelých 144 milionů obyvatel. Sovětský svaz měl i se všemi svazovými republikami v roce 1991 celkem 294 milionů.
Neúčinná politika porodnosti
Očekávaný prudký pokles populace je spojen s hrozbou ekonomického propadu i zajištěním péče o starší občany. To si uvědomuje i Vladimir Putin. Ovšem veškerá dosavadní opatření na zvýšení porodnosti, včetně vyhlášeného boje proti potratům či podpory matkám, se minula účinkem.
Rakša se domnívá, že zvýšit porodnost by teoreticky mohl poměrně radikální nárůst finanční podpory matkám, a to nikoli za první dítě, ale za další děti v pořadí. Za druhého a dalšího potomka by žena mohla podle něj dostávat až 1,5 milionu rublů (353 000 korun). Porodnost by údajně mohla zvýšit i lepší dostupnost jeslí a jiných podobných zařízení.
Jiní ruští demografové jsou v otázce možného zastavení poklesu obyvatel Ruska mnohem skeptičtější. Argumentují tím, že pouze rozsáhlá změna v ruské ekonomice, která zvýší reálné příjmy, má šanci vést k vyššímu počtu dětí. Rusové mají – i vzhledem k probíhající válce s Ukrajinou a jejím neznámý důsledkům – obavy z budoucnosti, což se projevuje i v míře porodnosti.
Protože se ale nízká porodnost týká zejména rodin etnických Rusů, vznikají i různé konspirační teorie o tom, že ruské obyvatelstvo má být nahrazeno jako většinový element v zemi obyvatelstvem ze Střední Asie. Bez ohledu na konspirace – o klesající populaci jako vážné hrozbě píší i ruská státní média.
Vylidňuje se také Ukrajina
Zároveň je potřeba dodat, že takřka totožným (a možná ještě větším) demografickým potížím čelí i Ukrajina. Zatímco v době vyhlášení nezávislosti na Sovětském svazu v roce 1991 měla země 52 milionů obyvatel, kvůli odchodům mnoha Ukrajinců do zahraničí a klesající porodnosti se v roce 2015 tamní populace „smrskla“ na 42 milionů. Současná válka demografické vyhlídky ještě více snížila.
OSN odhadla, že v roce 2024 počet obyvatel Ukrajiny klesl na 37,9 milionu. Je přitom takřka jisté, že do vlasti se po skončení války vrátí jen část uprchlíků, zbytek zůstane v cizině. Bývalý ukrajinský ministr zahraničních věcí Dmytro Kuleba podle svých slov varoval prezidenta Zelenského, že Ukrajina bude brzy čelit obrovské demografické výzvě. „Vždycky jsem mu říkal – prezident se mnou nikdy nesouhlasil – že naší jedinou nadějí bude dovážet lidi z jiných zemí,“ řekl Kuleba v nedávném rozhovoru pro list POLITICO.
Ať už Ukrajina a Rusko budou svou demografickou krizi řešit jakkoliv, jedna věc je jistá. Válka v obou zemích ještě výrazně zhoršuje už tak dramatický pokles populace, který bude mít vliv na ekonomiku i mezilidské vztahy. Přestože se v Česku často mluví o očekávané české účasti na obnově poválečné Ukrajiny, otázkou zůstává, kdo a pro koho bude nakonec zemi obnovovat. Podle předpovědi světoznámého českého demografa Tomáše Sobotky zřejmě zůstane v Česku až 70 % Ukrajinců a Ukrajinek, kteří sem uprchli před válkou.
Ti, co se rozhodnou přece jen vrátit, budou podle současných demografických předpovědí žít v zemi starců, sousedící na východě s další zemí starců. I to může být jeden z nepřímých důsledků rusko-ukrajinské války.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
