V ruských ekonomických kruzích se stále častěji objevuje termín stagflace – tedy nepříznivá kombinace vysoké inflace a stagnující ekonomiky. Pro hospodářskou politiku jde o obtížně řešitelný problém: nízké úrokové míry či vyšší rozpočtové výdaje stimulují ekonomický růst, ale působí proinflačně. A naopak. Pokud seškrtáte rozpočet a nasadíte vysoké úrokové míry, snížíte tím sice inflaci, ale přidusíte ekonomiku.
Dosud se mluvilo především o inflaci, nyní se však stále častěji přidává i stagnace. A nejde jen o předpovědi kriticky naladěných ruských ekonomů, často v emigraci – varování přichází i z oficiálních míst. Prominentní analytické centrum CMAKP (Centrum makroekonomických analýz a krátkodobých prognóz), založené současným ministrem obrany Andrejem Bělousovem, upozorňuje na možný krach až pětiny podniků ve zpracovatelském průmyslu.
Pokud jde o inflaci, ta podle Rosstatu sice v březnu oproti předchozímu měsíci mírně klesla, meziroční čísla ale ukazují opak – zrychlení z loňských 0,39 % na 0,65 %. Objevují se proto hlasy, že by centrální banka mohla na příštím zasedání základní úrokovou sazbu zvýšit, místo očekávaného snížení. Přestože oficiální rétorika zůstává optimistická, reálná data příliš důvodů k radosti nenabízí.
Stále více indikátorů naznačuje zpomalování ekonomiky. Průmyslová výroba v březnu meziročně vzrostla pouze o 0,2 %, což při pokračujících vysokých státních výdajích – zejména na armádu – fakticky znamená stagnaci. Znepokojivé je také to, že vedle civilních sektorů zpomaluje i vojenský průmysl, který dosud táhl růst. Ani navyšování investic nepřináší očekávaný efekt – brzdí ho vysoké sazby a nízké marže, například ve strojírenství či lehkém průmyslu.
Problémy se projevují i v některých dílčích odvětvích. Automobilový průmysl v Rusku dlouhodobě chřadne po odchodu západních výrobců a nástupu čínské konkurence. AvtoVAZ plánuje dubnovou odstávku montážních linek – oficiálně kvůli modernizaci a přípravě na nový model, ale důvodem může být slabý odbyt. Lada, podobně jako čínské vozy, se v novém roce příliš neprodává.
Důvodem je jednak zastavení růstu mezd v ruské ekonomice, ale i fakt, že od ledna znovu stoupl recyklační poplatek za automobily. I když se automobilkám vyrábějícím v Rusku vrací, Lada jej využila ke zvýšení cen. Rusové, kteří na auto měli, si jej koupili „levně“ už v minulém roce. A ostatní se do autosalónů neženou, protože nemají perspektivu, že jim vzrostou mzdy nebo se zlevní úvěry. Problémy hlásí i výrobce nákladních automobilů Kamaz, kterému se ve skladech hromadí neprodané vozy.
Za zmínku, která demonstruje slabiny ruského průmyslu, stojí i konec výroby jediného domácího výrobce televizí – voroněžské továrny Kvant. Televizory Irbis nebyly pro spotřebitele kvůli vysoké ceně atraktivní a stát omezil jejich nákupy.
Slábne také výroba vodky – meziročně o 7,2 %. Důvodem jsou nejen lokální protialkoholní kampaně některých gubernátorů, kteří například omezují dobu prodeje alkoholu, ale i vyšší daně. Část spotřeby se tak pravděpodobně přesouvá do šedé zóny.
Alarmující trendy lze vypozorovat i z jiných ukazatelů. Mezi takzvané předstihové, tedy ty, které ukazují, jak se ekonomika bude vyvíjet, patří například objem zboží přepravený po železnici. Logika je taková, že čím více se přepravuje, tím více se bude vyrábět.
Špatně si v tomto ohledu vedou hlavně uhelné společnosti, které západním směrem nedodávají tolik uhlí, kolik ho mají zakontraktovaného. Menší objem přepravy nevykompenzují ruským železnicím ani komodity jako železo a další průmyslové materiály, které rovněž zaznamenaly pokles.
Oproti tomu stavební materiály vykázaly zdánlivé oživení. Jenže opravdu jen zdánlivé, protože jde zřejmě o dokončování starých projektů, nikoli o nové investice, což ostatně přiznal i Vladimir Putin. Ruský prezident proto vyzval ke znovuzavedení „dočasné“ zvýhodněné hypotéky dotované státem, což ale naráží na limity ruského rozpočtu.
The Moscow Times rovněž upozorňuje na výrazný propad poptávky po řidičích nákladních aut, což může značit útlum logistických firem.
Velkým problémem je pochopitelně pád cen ropy doprovázený růstem rublu vůči dolaru. Rusko zkrátka do svého rozpočtu získává méně peněz, což s sebou nese nutnost pokrývat vypadlé příjmy. Každý pokus tento výpadek kompenzovat však zvyšuje riziko inflace. Centrální banka proto může opět přitvrdit měnovou politiku – a tím dál dusit ekonomickou aktivitu. Provozní financování je mimo několik vybraných odvětví už nyní prakticky nemožné.
Projevuje se tedy to, o čem ruští ekonomové psali už před nějakou dobou. Ruská ekonomika narazila na strop svých schopností rozšiřovat výrobu. Vysoké úrokové sazby, stagnace reálných mezd a klesající spotřeba společně přinášejí známky krizového vývoje. Nejvíce je to patrné ve stavebnictví, ale problémy přibývají i ve strojírenství a dalších výrobních sektorech.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
