Z Batmana Jamesem Bondem. Pattinson má něco, co agent 007 potřebuje

KOMENTÁŘ MARTINA KOVÁŘE | Robert Pattinson má všechno, co James Bond potřebuje: šarm, eleganci, cynismus i drsnost. Volba na jistotu? Možná. Jenže u agenta 007 o žádné divoké experimenty nestojím. A spojení někdejšího Batmana s režisérem Denisem Villeneuvem mi dává naději, že se máme na co těšit.

Hádanka, na jejíž rozluštění čekali fanoušci a fanynky téměř šest let, je konečně rozřešená. Vedení Amazon MGM Studios totiž včera oznámilo, že se novým agentem Jeho Veličenstva s právem zabíjet stane britský herec, čtyřicetiletý rodilý Londýňan Robert Pattinson (* 1986). Jako sedmý filmový představitel agenta 007 se nám představí ve snímku, o němž toho zatím víme jen velmi málo, v zásadě pouze to, že jej bude režírovat „ostřílený kanadský profík“ Denis Villeneuve (* 1967); na všechno ostatní si budeme muset počkat. Nová „bondovská horečka“ už ale propukla.

Byl by Ian Fleming spokojen?

Otázka, kterou si v životě již poněkolikáté kladu a kterou jsem si položil i včera vpodvečer, zní, zda a jak moc by byl s výběrem nového filmového Bonda spokojen jeho duchovní otec, bývalý novinář, bankovní úředník, příslušník tajné služby britského námořnictva, konkrétně osobní pobočník jejího šéfa Johna Godfreye, a spisovatel Ian Fleming (1908–1964), autor dvanácti bondovských románů a dvou knížek povídek. Jeho první bondovka, román s názvem Casino Royale (Casino Royale), vyšla v roce 1953, poslední, povídkový soubor Chobotnička a Dech života (Octopussy and The Living Daylights), v roce 1966, tedy až po autorově smrti.

Ian Fleming v roce 1963

Na začátku celosvětové „bondománie“ ale stálo až filmové zpracování v pořadí šestého Flemingova románu Doktor No (Dr. No) z roku 1958, které natočil v roce 1962 Angličan Terence Young (1915–1994), narozený ovšem v čínské Šanghaji (což je samo o sobě tak trochu „bondovské“), jenž následně režíroval ještě filmy Z Ruska s láskou (1963) a Thunderball (1965). Hlavním (nejen Youngovým) triumfem se stal filmový představitel agenta 007 – Skot Sean Connery, který na dlouhou dobu „definoval“ nedostižný bondovský „ideál“, k němuž se nepřiblížil žádný z jeho nástupců – ani Roger Moore, který hrál Bonda nejčastěji (v sedmi filmech), ani George Lazenby (jednou), ani Timothy Dalton (dvakrát). Teprve Pierce Brosnan oslovil na přelomu 20. a 21. století mladou generaci (muže a ženy), a nejen ji, způsobem, který znamenal „přímou výzvu Connerymu a jeho kultu“. Ian Fleming, který byl s Connerym jako Bondem velmi spokojen (proto se také účastnil natáčení prvních filmů a vůbec mu vyjadřoval všestrannou podporu), by vzal, myslím, zavděk i Brosnanem, a navíc rád.

Každý jiný, všichni Bond. Od Conneryho šarmu ke Craigově drsnosti

Třebaže od premiéry Doktora No uplynulo už (neuvěřitelných) čtyřiašedesát let, takže je Conneryho Bond trošičku „zašlý časem“, jak jinak, je stále ještě okouzlující a mimořádně šarmantní, byť – současně – i drsný chlapík, na dnešní poměry hodně machistický, sexistický a vůbec „nemoderní“ až běda. Navzdory tomu neznám nikoho – bavím se přirozeně o „komunitě“ Bondových fanoušků a fanynek, k níž už čtyři desetiletí patřím –, kdo by Conneryho neměl mezi představiteli agenta 007 na jednom z prvních míst, většinou úplně nejvýš.

Není se, popravdě řečeno, co divit. Conneryho nástupce Roger Moore sice nepostrádal šarm svého předchůdce, místy ale působil tak trochu jako parodie na sebe samotného. George Lazenby si Bonda zahrál, jak jsem už uvedl, pouze jednou a jeho hodnocení je nejrozporuplnější ze všech: pro některé kritiky a fanoušky (a není jich málo!) byl nejlepším možným představitelem Bonda v éře ztřeštěných a poněkud psychedelických „swingových šedesátek“ (Swinging Sixties), pro jiné naopak „zavrženíhodným experimentem“ nehodným agenta 007; záleží na osobním názoru, já sám mám Lazenbyho docela rád. Timothy Dalton byl na můj vkus, snad by mi to odpustil, až příliš křehký a maličko zženštilý, takže mám dva filmy, v nichž ztvárnil Bonda, asi v nejmenší oblibě ze všech. Pierce Brosnan, to ovšem byla jiná káva! Na jedné straně nesmírně (možná až moc) elegantní a gentlemanský, ale přitom dostatečně „tvrdý“ či „ostrý“, opravdový „Bond nového tisíciletí“, jak mu říkali; jeho první bondovka Zlaté oko z roku 1995 patří k nejlepším vůbec. Po čtyřech snímcích se ale okoukal i Brosnan, kdysi klasické špionážní příběhy se navíc stále více měnily v „poněkud fantasmagorická futuristická show“, jak jsem kdysi kdesi četl, a proto přišel čas na další změnu.

Daniel Craig s Catarinou Murino v Casino Royale z roku 2006

Daniel Craig (* 1968), který se jako James Bond poprvé představil v roce 2006 ve snímku Casino Royale, natočeném Martinem Campbellem podle vůbec první bondovky, kterou Fleming napsal, čelil od počátku silné nedůvěře bondovských fandů a fanynek. „Vypadá jako Rusák“ (s prominutím), zněla nejčastější výtka z řad „lidu“, a proto se na první film s ním čekalo s velkým napětím. Campbell a Craig ovšem všechny překvapili, možná až šokovali. Ze svého druhu fantaskních až „pohádkových“ filmových dobrodružství se „ze dne na den“ stala akční, naturalistická podívaná, ve které tekla „skutečná“ krev a ve které Bond trpěl jako doposud nikdy. Vesper Lyndová (fenomenální Eva Greenová) navíc zůstala, třebaže ji tvůrci nechali na konci zemřít, věcně vzato přítomná i v dalších čtyřech bondovkách, které Craig natočil; její důstojnou nástupkyní se pak stala Léa Seydouxová. Když na konci pětadvacáté filmové bondovky Není čas zemřít (2021) agent 007 opravdu zemřel, bylo jasné, že noví filmoví tvůrci budou muset začít úplně od začátku.

Pattinson má v sobě Bonda. Volba na jistotu? Tím lépe

Takřka nekonečné hledání nového Jamese Bonda nakonec dopadlo, pokud jde o první dojem, nejen podle mě dobře. Nový James Bond není ani žena, ani nebinární osoba, ani herec tmavé pleti, o nichž se spekulovalo v éře „divokého wokeismu“ na přelomu desátých a dvacátých let (chraň bůh, nic proti nim, což raději zdůrazňuji, aby bylo jasno a aby mi by nějaký „chytrák“ nevkládal do úst něco, co jsem neřekl, ale Bond, jak ho napsal Fleming, tj. „archetyp britské imperiální a post-imperiální mužnosti“, by takový být opravdu neměl), nýbrž bílý heterosexuální Anglosas, nikoli ovšem Tom Hardy, Tom Holland, Richard Madden, James Norton, Henry Cavill a další, jejichž jména byla často zmiňována, ale Robert Pattison. Rodilý Londýňan, „esence angličanství“ (Englishness) sui generis, navíc vynikající herec, skutečná Star, což mu nemohou upřít ani ti, kterým jeho volba tak říkajíc „nesedí“.


Robert Pattinson jako James Bond

Čtyřicetiletý herec, muzikant a model, kterého filmoví diváci včetně těch českých znají ze snímků Harry Potter a Ohnivý pohár (2005) a Harry Potter a Fénixův řád (2007), ze ságy Twilight (Stmívání; 2008–2012), z pozoruhodného filmu Královna pouště (2015) a v poslední době hlavně jako Batmana, konkrétně Bruce Waynea (2022; je to mimochodem poprvé, co Batmana a Bonda, dvě ikonické postavy západní [pop]kultury, bude hrát jeden herec), nebo z Nolanovy Odyssey (2025), je bez diskuse výtečná volba.

Je tomu tak hned z mnoha důvodů. Nejen proto, že „umí hrát“, ale i proto, že v sobě, soudím, má mnohé z toho, o čem psal Ian Fleming a co v sobě měli (každý kousek) někteří z Bondových představitelů: neodolatelný šarm, mužnost a cynismus „starého typu“ (jako Sean Connery), schopnost dělat si ze sebe alespoň trošku legraci (jako Moore), nepředvídatelnost, divokost a obtížně popsatelnou nonšalanci (jako Lazenby), kus floutkovství a fanfarónství (jako Dalton), vytříbenou eleganci (jako Brosnan) a nemilosrdnost, živočišnost i křehkost, ano, křehkost (jako Craig, který se jednoznačně nejvíc podobal Flemingovu Bondovi).


Můj kamarád Michal Půr včera na sociální síti X napsal, že Robert Pattinson je „defenzivní volba“. Já takovému názoru rozumím, protože to svým způsobem opravdu „defenzivní volba“ anebo, chcete-li, „volba na jistotu“ je. Současně jsem tomu ale rád. Jak vyplynulo už z mých předchozích řádků, Bond, to je archetyp, ikona, značka, kterou drtivá většina z nás miluje právě proto, že je taková, jaká je. Na divoké experimenty, myslím, není nikdo dvakrát zvědavý. A kromě toho takový experiment s sebou nese riziko propadu u diváků, což u předpokládaného celosvětového „kasaštyku“, jakým je každý Bond, nechce nikdo riskovat. Já osobně to, opakuji, chápu a jsem za volbu Roberta Pattinsona rád; překvapení a nečekaných experimentů si užívám dost ve skutečném životě a u bondovky, na kterou se těším jako malé dítě šestým rokem, nic takového nepotřebuji.

Německý James Bond v akci. Jak 86letý agent a vyhrocený rozvod odhalili krtka v srdci BND

Na závěr už jenom pár slov. Nikdo z nás samozřejmě neví, nemůže vědět, jaký film, respektive jaké filmy bondovky s Robertem Pattinsonem budou – podle nepotvrzených zpráv podepsal smlouvu na tři snímky za sto miliónů dolarů a podíl na zisku. Jméno hlavního představitele a jméno režiséra Denise Villeneuvea (* 1967), jenž je mimo jiné podepsaný pod filmem Blade Runner 2049 (2017) a hlavně pod geniálními spektákly Duna 1–3 (2021, 2024 a 2026), nám ale dávají přinejmenším naději, že se máme na co těšit.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ mezi své oblíbené zdroje na Google Zprávách, protřepejte a nebudete mít v hlavě chaos z pěny dní. Děkujeme!


sinfin.digital