August Hanning a tajný archiv BND: K bizarnímu špionážnímu případu vedl únos dětí

Žena s nejmenší dcerou se kvůli hluku vrátí domů. Hensel zůstane u vody s Klarou a Theem. O několik minut později na ně zaútočí skupinka mužů. Hensela zmlátí, jeho třináctiletou dceru a desetiletého syna násilím naloží do aut a odvezou na jih Německa, na statek u Pforzheimu. Tam si je následující den vyzvedne jejich matka Christina Blocková.

Okolnosti únosu již několik let zaměstnávají nejen německé soudy, ale také tabloidy a seriózní média. Blocková je totiž dědičkou mnohasetmilionového gastronomického impéria Block House a se svým exmanželem Henselem vede od rozvodu v roce 2018 mimořádně vyhrocený spor o nejmladší dvě z celkem čtyř dětí. V roce 2021 Hensel děti po jedné z návštěv nevrátil matce. Německý i dánský soud následně rozhodly, že jejich zadržování v Dánsku není v souladu s právem, Dánové však nakonec návrat dětí do Německa odmítli s odkazem na možné ohrožení jejich blaha.

Blocková se poté snažila zapojit všechny možné i nemožné páky, aby děti dostala zpět. Sama před soudem připustila, že angažovala několik bezpečnostních firem a byla ochotná financovat několik plánů – od falešné učitelky, která by děti vyzvedla ze školy, až po vrtulník.

V listopadu 2022 měli pracovníci bezpečnostní agentury děti oslovit cestou do školy a odvézt k matce. Akce ztroskotala, protože si jejich otec všiml podivných osob v okolí svého domu a zalarmoval dánskou policii. Za přípravu této akce měla Blocková zaplatit přes sto tisíc eur bezpečnostní firmě spojené s mužem, který kdysi šéfoval německé zahraniční rozvědce.

August Hanning vedl Spolkovou zpravodajskou službu BND v letech 1998 až 2005, v německém bezpečnostním aparátu se však pohyboval mnohem déle. Působil na ministerstvu vnitra, na západoněmeckém zastoupení ve východním Berlíně i ve spolkovém kancléřství, kde se nakonec stal koordinátorem německých zpravodajských služeb.

V roce 1998 převzal vedení BND a po odchodu z jejího čela se stal státním tajemníkem na spolkovém ministerstvu vnitra. Po tři desetiletí se tak pohyboval v samém centru německého bezpečnostního aparátu.

Hanningova státní kariéra skončila poměrně náhle v listopadu 2009. Dokud vedl vnitro Wolfgang Schäuble, těšil se Hanning mimořádně silnému postavení a podle dobového tisku do značné míry „udával tón“ zejména v boji proti islamistickému terorismu. Po příchodu Thomase de Maizièra se situace změnila. Welt tehdy lakonicky konstatoval, že mezi oběma muži „nesedí chemie“. De Maizièrovi měl vadit Hanningův příliš suverénní styl. Nový ministr ho nahradil svým dosavadním spolupracovníkem z kancléřství Klausem-Dieterem Fritschem a Hanninga poslal do předčasné penze.

Hanning se rozhodl, že po odchodu ze státní služby promění své kontakty a znalosti v ryzí zlato. Podle vyšetřovatelů měl už na jaře 2010 uzavřít dohodu se svým dlouholetým spolupracovníkem Manfredem D., který vedl jeho kancelář v BND a poté ho následoval na ministerstvo vnitra jako asistent. D. mu měl za úplatu obstarávat informace z rozvědky, které by Hanning mohl zpeněžit. V červenci téhož roku založil šéf německých špionů Hanning Consult.

V březnu 2012 se Manfred D. vrátil do BND – opět jako vedoucí kanceláře jejího prezidenta. Na této mimořádně citlivé pozici pak zůstal za několika po sobě jdoucích šéfů služby až do března letošního roku. Člověk, který měl mít s bývalým šéfem rozvědky už dva roky dohodu o placeném přísunu informací, tak dalších čtrnáct let seděl přímo v kanceláři prezidenta BND.

Podle zdrojů Correctivu působil Hanning po odchodu ze státní služby v mezinárodním bezpečnostním a informačním byznysu, mimo jiné v Rusku, Číně a postsovětském prostoru. Mezi klienty Hanning Consult patřil například Kazachstán. Hanning působil také pro britskou poradenskou společnost G3, nejprve jako seniorní poradce a později jako šéf pro Rusko a postsovětský prostor. Spolu s dalšími členy své rodiny byl majetkově zapojen také do berlínské firmy GSC4, specializované na business intelligence a investigativní rešerše v Rusku, Číně, východní Evropě a arabském světě.

Hanningovy podnikatelské aktivity přitom podle zdrojů Correctivu ze zpravodajských kruhů řadu let budily v BND a dalších bezpečnostních institucích Spolkové republiky značnou nevoli. Panovaly totiž obavy, že kromě svých zkušeností a kontaktů využívá ve svém soukromém byznysu také utajované informace. Jenže pro tato podezření chyběly důkazy.

Ty nakonec nenašla instituce, která to má v popisu práce, nýbrž hamburští policisté vyšetřující únos dvou dětí.

Werner Mauss letos oslavil 86. narozeniny. Za svůj život vystřídal celou řadu identit. V německém zpravodajském prostředí se mu však říká 007.

V Německu, kde je na vše úřední postup a jasně stanovená hierarchie, byl agent Mauss vskutku unikátním zjevem. Začínal jako soukromé očko, od 60. let však pracoval pro Spolkový kriminální úřad (BKA) a další bezpečnostní složky. Jeho specialitou bylo pronikání do prostředí, kam stát své vlastní lidi posílat nechtěl nebo nemohl – mezi organizované zločince, únosce a teroristy.

Německé úřady mu vytvářely krycí identity a vystavovaly na ně skutečné doklady. V BKA mu říkali „Institution M“. Jeho totožnost střežili tak důkladně, že při jeho návštěvě museli úředníci zůstat za zavřenými dveřmi kanceláří, aby ho nikdo nepotkal na chodbě.

Z lovce zločinců se postupně vypracoval na chlapa pro operace, k nimž se stát nechtěl hlásit. Působil v Iráku, Irsku i Latinské Americe, v Kolumbii navázal kontakty s guerillou ELN a zprostředkovával jednání o rukojmích i kontakty s vládou. Bernd Schmidbauer, někdejší ministr při kancléřství a koordinátor německých zpravodajských služeb, později označil Mausse za důležitého „otvírače dveří“, který do značné míry pracoval autonomně: „Jeho cesty nám zůstávaly skryté.“

V lednu 2025 se 84letý 007 objevil u viceprezidenta kontrarozvědky BfV Sinana Selena s přibližně pětadvacetistránkovým spisem o Augustu Hanningovi. Tvrdil v něm mimo jiné, že Hanning sehrál klíčovou roli také při skutečném silvestrovském únosu dětí, využil při něm své izraelské kontakty a za své služby měl od rodiny dostat sedm milionů eur.

BfV předala materiál hamburské prokuratuře a ta se na Hanninga zaměřila. Velkou část Maussových tvrzení se policii nepodařilo prokázat, některá přímo zpochybnila. Pátrání po Hanningově roli v kauze Blockových však vyšetřovatele přivedlo k podstatně šťavnatějšímu příběhu. Starý agent tak pomohl rozběhnout řetězec událostí, na jehož konci byl Hanning zatčen pro podezření z vyzvědačství a pokusu o vlastizradu.

Kvůli nepovedenému únosu z roku 2022 se hamburský zemský kriminální úřad (LKA) zaměřil na bezpečnostní firmu System 360 Grad, jejíž vedení včetně Hanninga mělo od Blockové přijmout zakázku na získání dětí z Dánska. Ve firmě se nechal zaměstnat policista v utajení – ve spisu označovaný jako VE01. Jeho úkol: poslouchat, co se ve firmě o kauze Blockových dozví, a současně zmapovat firemní IT systémy.

Při následné razii hledala policie důkazy k případu Blockových. Místo nich našla na elektronických nosičích utajované materiály BND z doby, kdy Hanning ve službě už dávno nepůsobil. Nález byl předán BKA a počátkem května 2026 případ převzala spolková prokuratura. Ta nyní výslovně potvrzuje, že její současné vyšetřování bylo zahájeno právě na základě nálezů z kauzy Christiny Blockové.

V úterý 6. října byli osmdesátiletý August Hanning i jeho krtek z BND zatčeni. Podle vyšetřovatelů měl Manfred D. Hanningovi dodávat materiály nejméně do června 2022. Celkem jich měly být téměř dva tisíce.

Mezi dokumenty byly podle společné investigace WDR, NDR a Süddeutsche Zeitung podklady pro zpravodajské situační porady ve spolkovém kancléřství, informace o íránském jaderném programu a ruské armádě či poznatky zahraničních partnerských služeb. Zejména poslední bod je pro BND obzvlášť nepříjemný: bude totiž muset vysvětlit spojencům, jak je možné, že se jejich tajemství dostala do nevhodných rukou a komu ty ruce vlastně patří.

Podle spolkové prokuratury totiž Hanning z materiálů dodaných krtkem vytvořil analýzu pro pracovníka cizí zpravodajské služby – podle zdrojů Spiegelu šlo o příslušníka ázerbájdžánské rozvědky. Zda Ázerbajdžánci analýzu skutečně dostali, zatím není jasné. Několik let měl politickými informacemi zásobovat také jinou tajnou službu, zčásti opět na základě materiálů od D. O kterou službu se jedná, rovněž není veřejně známo.

Informace mají cenu zlata – to ví i podnikavější žák páté třídy. Ani Hanningovy poradenské firmy nebyly koníčkem stárnoucího zpravodajce nebo přivýdělkem k štědré penzi vysokého státního úředníka. Podle Correctivu vykázala GSC4 za rok 2024 obrat kolem 2,2 milionu eur a vlastní kapitál Hanning Consult dosahuje téměř tří milionů.

Sám Hanning se však měl v posledních letech nacházet ve finančních potížích. Po krachu lotyšské PNB Banka, v jejíž dozorčí radě působil, byl spolu s dalšími členy vedení pohnán k odpovědnosti za její ztráty a podle německých médií mu byla několik let obstavována část penze. Zda finanční problémy souvisejí s jeho údajným obchodováním s tajnými informacemi BND, zatím není jasné.

Pokud se podezření potvrdí, půjde o jeden z nejpozoruhodnějších úniků v historii BND. Legendou se jistě stane i způsob, jakým na něj Němci přišli. Nebyl odhalen na základě auditu tajné služby nebo kontrarozvědky. Přišlo se na něj díky 86letému Jamesi Bondovi, rozvodu hamburské milionářky a únosu jejích vlastních dětí.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky moc.