KOMENTÁŘ MARKA KERLESE I Část německé AfD se domnívá, že Německu by k udržení hospodářské prosperity stačilo, kdyby v zemi žilo 60 místo současných více než 80 milionů obyvatel. Imigranti jsou proto údajně zbyteční.
Francie je rozlohou o třetinu větší než Německo a přitom má o pětinu méně obyvatel. I s tímto argumentem část vedení německé AfD odmítá teze, že bez migrantů ze zahraničí se německé hospodářství neobejde.
Podle Dennise Hohlocha, člena federálního výkonného výboru AfD, Německo nepotřebuje více bytů, škol, sociálních pracovníků a učitelů. Důvod je jednoduchý. „Jako populace se zmenšujeme,“ řekl Hochloch na nedávném sjezdu mládežnické organizace AfD „Generace Německo“ v Magdeburgu.
Z toho důvodu údajně Německá spolková republika nepotřebuje přes 83 milionů obyvatel, kteří dnes v zemi žijí, snadno přežije i s 60 miliony.
Hochloch tím reagoval na tvrzení mnoha německých ekonomů, přesvědčených o tom, že Německo se kvůli stárnutí populace neobejde bez řízené migrace.
To ale podle Hochlocha a dalších zastánců tohoto názoru uvnitř AfD není pravda. Podle vnitrostranického křídla, reprezentovaného Hochlochem, by bylo pro Německo lepší, kdyby přirozeně klesl počet obyvatel, než aby byla populace uměle doplňována masovou imigrací.
Výměna obyvatelstva?
Ta údajně nepředstavuje žádnou záchranu německé ekonomiky, ale spíše slouží k něčemu, co by se dalo nazvat výměnou obyvatelstva.
Je nutno dodat, že takové úvahy nejsou specifikem Německa a AfD. I Švýcaři se nedávno podobnou otázkou zabývali. A to zcela seriózně.
Na návrh iniciativy „Žádné 10milionové Švýcarsko! (Iniciativa pro udržitelnost)“ měli v referendu rozhodnout, zda by mělo být zákonem zaručeno, že početní stav švýcarské populace nemůže do roku 2050 přesáhnout desetimilionovou hranici.
Zejména kvůli migrantům (z toho ovšem z velké části ze zemí EU) země helvétského kříže v posledních desetiletích extrémně populačně roste. Zatímco ještě v roce 2000 mělo Švýcarsko 7,18 milionu obyvatel, dnes tady žije už 9,1 milionů lidí.
Populační růst sice na jednu stranu velmi posílil ekonomiku, způsobil ale také problémy například s nedostatkem bytů a předimenzovaností veřejné dopravy. A vyvolal obavy z další migrace.
Návrh, aby Švýcarsko zavedlo určitý populační strop, ale účastníci referenda nakonec odmítli. Převládl názor, že jeho zavedení by mohlo ohrozit švýcarský blahobyt z velké části založený právě na pracovní síle ze zahraničí.
Ani AfD není jednotná
S podobnou kritikou se v Německu setkal i Hochloch a další zastánci myšlenky na snížení populace.
S tímto názorem nesouhlasí dokonce ani mnozí členové a poslanci Alternativy pro Německo. Europoslanec Maximilian Krah (AfD) tento koncept tvrdě zkritizoval. Podle něj by se při takovém náhlém poklesu obyvatelstva dostal průměrný věk v Německu nad hranici 60 let.
Mladí lidé by z takového „domova důchodců” hromadně utíkali, což by paradoxně starší generaci přinutilo volit strany, která podporují větší migraci pro zajištění zdravotní péče a důchodů.
Ti, kdo si dovedou představit pokles německé populace o 20 milionů lidí, často argumentují tím, že jen část migrantů v zemi pracuje, zatímco jiní berou sociální dávky a páchají kriminalitu.
Ideální představa odpůrců migrace je tedy taková, že ti pracovití a slušní zůstanou, zatímco ti nepřizpůsobiví a nepracovití budou případně odesláni do domovských zemích.
Tuhle představuje ale značně nabourává fakt, že o ty „pracovité, vzdělané a poctivé“ migranty dnes bojují prakticky všechny bohaté země se stárnoucí populací, nejen Německo, a u řady profesí berou zaměstnavatelé zavděk prakticky kýmkoliv. Natož aby zkoumali, koho si migranti přivezou sebou v rámci rodiny.
Východní Německo žije z migrace
I v Sasku-Anhaltsku, kde minulý týden v zemských volbách drtivě zvítězila protimigrační AfD, je ekonomika ze značné části závislé na migrantech. V potravinářství, stavebnictví, gastronomii a logistice má zahraniční původ 33 až 40 procent všech zaměstnanců. Kromě toho pochází ze zahraničí už pětina všech lékařů.
Studie Kolínského institutu pro ekonomický výzkum došla k závěru, že bez řízené migrace by do roku 2035 chyběla ve východním Německu osmina požadovaných zaměstnanců.
Demografický pokles je totiž v případě východního Německa, kde se daří AfD, obzvlášť dramatický. Počet lidí v produktivním věku (15 až 66 let) ve východoněmeckých spolkových zemích klesl z 10,05 milionu na konci roku 1995 na 7,74 milionu na konci roku 2025. To představuje propad o 23 procent.
Někteří ekonomové, ale i oponenti Hochlochova plánu na snížení populace uvnitř AfD, jsou proto přesvědčeni, že náhlý pokles počtu obyvatel, spojený s praktickým uzavřením Německa před migrací, by měl pro největší evropskou ekonomiku katastrofální následky.
Chyběly by údajně miliony pracovních sil, zkolabovaly by sociální systémy, dramaticky by vzrostla chudoba ve stáří a musel by se výrazně posunout věk odchodu do důchodu.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy
