KOMENTÁŘ MARKA KERLESE | Německé úřady jsou doslova zaplaveny žádostmi mladých mužů o odmítnutí nástupu na vojnu z důvodu svědomí. Armáda je z toho v šoku. Přitom je velmi pravděpodobné, že podobně by dopadla snaha o nucený nábor do armády i v Česku.
V Německu se nyní ukazuje, že něco zcela jiného je odhodlání bránit vlast, které lidé prezentují na sociálních sítích, a něco jiného skutečná ochota to opravdu udělat.
I když byla (stejně jako v Česku) povinná prezenční služba nahrazena profesionální armádou, zájem o službu v ní není vzhledem k potřebám dostatečný. A protože armáda nutně potřebuje doplnit stavy, přijala vláda s platností k 1. lednu zákon o nové vojenské službě.
Ten prakticky stanoví, že pokud se nepodaří v dohledné době zajistit dostatek profesionálních vojáků, kabinet aktivuje systém branné povinnosti, „založený na potřebách“.
V takovém případě by armáda odvedla i řadu těch mladých mužů (narozených po roce 2008), kteří do armády dobrovolně nechtějí. Záleželo by na tom, koho by aktuálně potřebovala. Jenže jakmile příslušný zákon vstoupil v platnost, stalo se něco, co vláda údajně nečekala ani v nejčernějších snech.
Okamžitě prudce vzrostl počet těch branců, kteří uplatnili své zákonné právo na odmítnutí vojenské služby z důvodu svědomí. A jde skutečně o rapidní nárůst.
Šok pro ministra obrany
Příslušný federální úřad mezi lednem a koncem srpna 2026 zaevidoval 12 102 takových žádostí. Pro srovnání: za celý rok 2025 jich bylo celkem pouze 3 879 a v roce 2024 jen 2 249. Obzvláště pozoruhodný je fakt, že úřad na konci června zaregistroval 5 862 žádostí. Během pouhých dvou měsíců se toto číslo více než zdvojnásobilo. A to skutečně pro mnohé Němce šokující zjištění.
„Šok pro ministra obrany Pistoriuse. Počet odpíračů vojny exploduje!“ napsal například německý deník Bild. S naprosto totožným hodnocením ale přicházejí i další německá a zahraniční média. Jak připomíná například britský The Guardian, extrémní nárůst odpíračů vojny podkopává deklarovanou snahu Německa o vytvoření nejsilnější konvenční armády v Evropě schopné „odstrašit“ ruskou hrozbu.
Jenže Německo není určitě jediným demokratickým státem v Evropě, který by v případě svého akutního ohrožení čelil problémům s náborem vojáků do armády. Prakticky všechny státy EU, včetně Česka, mají v legislativě zakotveno právo lidí odmítnout službu ve zbrani z důvodu svědomí či náboženského vyznání. Přesná pravidla si mohou lidé přečíst na stránkách ministerstva obrany .
Například v Rakousku, kde se jako v jedné z mála zemí Evropy chodí na povinnou vojnu, odmítá klasickou vojenskou službu takřka polovina odvedenců. Místo šestiměsíční vojenské služby ve zbrani mohou (jak to bylo dříve i v Česku) strávit 9 měsíců na takzvané civilní službě, tedy například prací v domovech důchodců či nemocnicích.
Podobné by to bylo i v případě akutního ohrožení státu. Odpírači vojny by byli nasazeni tam, kde se neslouží se zbraní. Jenže kolik by jich bylo?
Problém Česka spočívá podle odborníků v tom, že na rozdíl od Rakušanů (a nově i Němců) stát vůbec netuší, kdo by v případě povolání do armády šel skutečně bojovat a kdo by využil právo na odmítnutí z důvodu svědomí.
„Vzhledem k současnému zdravotnímu stavu a fyzické kondici mladé populace si dovedu představit situaci, že by třeba polovina těch, kteří by byli povoláni k odvodnímu řízení, nebyla odvedena kvůli zdravotnímu stavu. A z té poloviny by třeba další polovina odmítla nastoupit mimořádnou službu z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání,“ řekl už dříve INFO.CZ plukovník Pavel Ťulák, bývalý ředitel odboru obranných příprav na generálním štábu Armády ČR.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
