KOMENTÁŘ MARKA KERLESE | Rakouská vládní koalice se po složitých dohadech přece jen shodla na prodloužení povinné vojny. Zatraktivnit službu má také zvýšení služného pro vojáky a budoucí zpřísnění podmínek civilní služby.
Rakousko je jednou z mála zemí v Evropě, v níž stále existuje povinná vojna. Hlavním důvodem však dosud nebyla jen snaha o udržení bojeschopnosti armády, ale především obava z toho, jak by se země obešla bez takzvaných civilkářů.
Mladí muži, kteří odmítají službu ve zbrani, si totiž podobně, jako tomu bylo v Česku mezi lety 1990 až 2004, mohou zvolit náhražku v podobě služby civilní. Zatímco běžná vojna nyní trvá 6 měsíců, ta „civilní“ o 3 měsíce déle.
A protože druhou možnost volí takřka polovina všech branců, jsou takzvaní civilkáři, pracující v nemocnicích či domovech důchodců, velmi důležitou součástí rakouského sociálního systému.
Všechny pokusy povinnou vojnu zrušit proto dosud ztroskotaly právě na obavě z nedostatku civilkářů a nemožnosti za ně najít náhradu.
Jenže rakouská vláda dospěla k závěru, že systém povinné vojny je ve světle mezinárodních událostí a potřeb domácí ekonomiky nutné přehodnotit.
Podle armádních odborníků je šest měsíců nedostatečná doba na hloubkový vojenský výcvik. Za půl roku se údajně voják (s nadsázkou řečeno) sotva naučí pochodovat a zdravit. Na specializovaný výcvik pak zbývá málo času. Vojna by proto měla být prodloužena.
Jenže jak to udělat, aby nebyli diskriminování běžní vojáci oproti civilkářům a naopak? Právě tahle otázka se stala v tříčlenné vládní koalici lidovců, sociálních demokratů a hnutí NEOS předmětem minimálně rok trvajících diskusí se zcela protichůdnými návrhy. A teprve dnes se strany dohodly na přijatelném kompromisu.
Vojna nebo civilka?
Vládní koalice – symbolicky v kasárnách Schwarzenberg – představila návrh na prodloužení povinné vojny ze šesti na devět měsíců, přičemž ale poslední tři měsíce bude představovat výcvik v záloze. Povinný počet dnů výcviku záložáka bude muset voják propuštěný z kasáren splnit do 10 let.
Vojákům v prezenční službě se přitom poměrně razantně zvedne i služné. Místo současných 625 eur budou vojáci dostávat základní žold ve výši 1000 eur (25 000 korun). To je docela vysoká částka vzhledem k tomu, že spát a jíst budou většinou v kasárnách a armáda jim nabízí i další benefity třeba v podobě řidičáku zdarma.
Otázkou
ovšem zůstává, co s civilkáři. To je totiž těžký oříšek.
Vláda na jednu stranu nemůže z výše uvedených důvodů
dopustit, aby civilní služba odlákala příliš vysoký počet
branců, kteří pak budou chybět v běžné službě. Na druhou
stranu země civilkáře potřebuje.
Kabinet nakonec zvolil velmi šalamounské řešení. Od příštího roku si budou moci současní civilkáři prodloužit dobrovolně službu ze současných devíti na jedenáct měsíců. Vláda a odborníci údajně chtějí zjistit, jaký by byl o toto „dobrovolnictví“ zájem.
Pokud by ale s platností od roku 2028 počet branců sloužících v běžné službě poklesl pod 15 tisíc, bude civilní služba od následujícího roku trvale prodloužena o dva měsíce systémem 9+2.
To znamená, že prvních 9 měsíců by civilkář sloužil jako doposud, dodatečné dva měsíce by bylo možné po dohodě s příslušnou institucí odsloužit flexibilně.
„Těmito opatřeními chráníme naši zemi a lidi v naší zemi,“ uvedl rakouský kancléř za lidovce Christian Stocker. I když se ale na armádní reformě shodla vládní koalice, konečné slovo bude mít parlament. Podle rakouské ústavy je pro prodloužení povinné vojny nutná minimálně dvoutřetinová shoda v parlamentu. A ta za současného rozložení sil vyžaduje v Rakousku i část hlasů opozice.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
