KOMENTÁŘ MARKA KERLESE | Obří datové centrum společnosti Google, která vyrůst nedaleko Lince, provázejí v Rakousku silné protesty a odmítání. Investor se mimo jiné snaží protestující uchlácholit tím, že obrovská spotřeba elektřiny v tomto centru nebude pokryta jadernými zdroji.
To, co se nyní právě děje v Rakousku, je přitom jen možným předobrazem toho, co se bude dít i v Česku a celé Evropě. Až nyní se totiž naplno ukazuje, jakou daň si ve stále větší míře vybírá umělá inteligence a všechno, co jsme si zvykli nazývat chytrou ekonomikou či dopravou.
Už v roce 2007 koupila společnost Google pozemek u hornorakouské obce Kronstorf nedaleko Lince s tím, že na něm vybuduje jednoho z největších datových center v Evropě. Svůj projekt představila jako „domov internetu“, který nejen vytvoří z Horních Rakous evropskou výspu vyspělých technologií, ale přímo i nepřímo dá práci až 4000 lidí.
„Datová centra jsou základní infrastrukturou pro náš digitální život. Bez nich by neexistovalo Vyhledávání Google, YouTube, Gmail, Disk Google ani Mapy Google. Jsme rádi, že internet nyní dorazil i do Kronstorfu!,“ píše se na stránkách projektu.
Jenže právě hornorakouské centrum, které by mělo začít částečně fungovat už v příštím roce, dokládá, co vlastně stojí za jedním kliknutím, úpravou „selfíčka” nebo dotazem pro umělou inteligenci.
Energetický otesánek
„Domov internetu“ v Kronstorfu by měl po celkovém dokončení spotřebovat až 4,4 terawatthodiny elektřiny, tedy zhruba třetinu toho, co dnes spotřebuje rakouská spolková země Horní Rakousy jako celek (14 TWh).
K pokrytí spotřeby centra bude tedy nutný výkon kolem 500 megawatt, což je zhruba hodnota instalovaného výkonu jednoho bloku jaderné elektrárny Dukovany.
Přivedení elektřiny pro datové centrum Google v Rakousku se přitom bytostně týká i sousedního Česka. Rakušané totiž na základě aktuální analýzy přiznávají, že pokud mají být Horní Rakousy energeticky soběstačné, uhlíkově neutrální a zároveň schopné plnit energetické potřeby datacentra, musí v zemi vyrůst dalších 150 obřích větrných turbín. A většina z nich by měla kvůli dobrým přírodním podmínkám stát na horizontu hor v rakousko-českém příhraničí.
Stejnou výzvou z pohledu životního prostředí je i plánovaná spotřeba vody pro nové datacentrum. Aby bylo možné celé zařízení „uchladit“, bude do něj přiváděna voda z nově vybudovaného vrtu poblíž řeky Enns.
V době, kdy Rakousko stejně jako Česko trpí opakovaným suchem, musí být tímto způsobem zajištěno 5,5 milionu metrů krychlových ročně. To je objem zhruba 2 200 olympijských bazénů.
Necelá polovina odebrané vody (2,11 milionu kubíků) pro potřeby chlazení centra ale po recyklaci odteče do řeky Enns, přičemž její teplota nesmí překročit 30 stupňů Celsia. Pokud teplota vody překročí tuto hranici, přestává být dostatečně okysličená a může dojít k úhynu ryb.
Zdražení elektřiny kvůli datacentru?
Právě hrozby narušení vodního režimu a nadměrného oteplování vody v řece se obávají odpůrci stavby. Namítají přitom, že centrum nemuselo projít klasickým hodnocením jeho vlivu na životní prostředí, protože současná legislativa takové zařízení považuje za něco jako „obyčejný sklad“.
Desetitisíce Rakušanů, sdružených hned v několika občanských iniciativách, proto žádají přehodnocení dopadů stavby a její možné zastavení.
Kromě ekologických problémů argumentují také tím, že kvůli vysoké spotřebě může datacentrum v Kronstofu přispět ke zdražení elektřiny v celých Horních Rakousích a zvýšit tlak na přenosovou soustavu.
Petici s těmito požadavky už podepsalo přes 67 000 Rakušanů. „Říkáme ne datovým centrům – žádné bunkry s umělou inteligencí v klimatické krizi,“ uvedla aktivistická skupina Attac na svých stránkách poté, co aktivisté v srpnu násilně obsadili střechu centra.
Centrum už se ale i přes protesty buduje, jeho první část by měla zahájit provoz už příští rok. Dnes (v pondělí 16.listopadu) se konalo veřejné slyšení ke stavebním plánům na další rozšíření centra. Na místě by měly vzniknout dvě další „megahaly” o délce 290 a šířce 100 metrů.
Pro toho, kdo zažil na přelomu tisíciletí česko-rakouský boj o jadernou elektrárnu Temelín, může být přitom zajímavé, že protesty proti datacentru společnosti Google se v Rakousku nesou částečně v podobném duchu jako dřívější protesty proti Temelínu a obecně jaderným zařízením.
Datacentrum jako Temelín?
Na jedné z letních demonstrací nesli demonstranti transparent s nápisem „Kronstof je druhý Zwentendorf” s odkazem na rakouskou jadernou elekrárnu v Zwentendorfu, která sice byla dokončena, ale Rakušané v referendu odmítli její spuštění do provozu.
Vizuální podoba žluto-červeno-černých samolepek a plakátů proti datovému centru je také prakticky totožná s vizuální podobou kampaně proti Temelínu.
Možná právě proto pojal investor datacentra myšlenku, že protestující Rakušany uchlácholí alespoň svým deklarovaným protijaderným postojem. Zatímco v USA Google zaplatí speciálně kvůli narůstající spotřebě svých datacenter modernizaci 11 reaktorů, pro Rakušany údajně udělá výjimku.
„Společnost Google neplánuje uzavírat smlouvy o nákupu elektřiny z jaderných elektráren pro své provozy v Rakousku,” píše se na stránkách společnosti. To, že gigant použil ve slibu Rakušanům slůvko „neplánuje” místo nebude, přitom možná svědčí o mnohém.
Být energeticky nezávislý, uhlíkově neutrální, bezjaderný a přitom díky obřím datacentrům také “digitálně zabezpečený”, je zkrátka těžký úkol.
A o tom se zřejmě brzy přesvědčí nejen Rakušané, ale i Češi. Ti sice obecně deklarují podporu jádru a odpor proti rakouským větrníků na hranicích, o tom, že by snad v jejich sousedství mohlo vyrůst hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva nechce nikdo ani slyšet. Ať ho vykopou jinde.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ mezi své oblíbené zdroje na Google Zprávách. Díky moc!











