Šedesát střel v lodním kontejneru a mozek s AI. Evropský startup chce zastavit ruské roje dronů

KOMENTÁŘ JANA MALINY | Západní protivzdušná obrana vyrostla ve světě a v době, kde byl každý terč na obloze vzácný a extrémně drahý – tím pádem na ceně obranné rakety vlastně nezáleželo. Ukrajina tuhle matematiku ale definitivně pohřbila, a to skutečně ve smyslu změny paradigmatu, jak jej definoval Thomas Kuhn. Na bojiště proto brzy zamíří nová generace levných kontejnerových systémů v čele s evropským projektem Contra. 

Vystřelit špičkový interceptor PAC-3 MSE ze systému Patriot za zhruba čtyři miliony dolarů proti základnímu dronu Šáhed v ceně kolem dvaceti tisíc dolarů je sice technicky spolehlivé řešení, ale ekonomicky jde o přímou cestu k bankrotu. A prázdným skladům.

Ke stejnému závěru už – mimo jiné – došla i americká armáda. Ta dnes poptává přepadovou střelu s cenovkou pod jeden milion dolarů. Americký generál James Mingus to shrnul bez obalu: „Musíme srazit cenu za jeden zásah o celý řád.“

Usť-Luga hoří, Rusové v chaosu sestřelili tři vlastní stroje a v Moskvě zavřela druhá největší síť pump

Mezera, kterou otevřely proudové Gerany

Závod o levnou obranu nebe odstartoval přímo v ukrajinském blátě. Ukrajinské posádky se naučily lovit pomalé Šáhedy pomocí malých přepadových dronů za pár tisíc dolarů. V praxi tak ověřily koncept levného vzdušného lovce dávno předtím, než si na něj většina západních firem vůbec připravila první prezentaci v PowerPointu.

Pak ale přišel další evoluční skok. Rusko nasadilo proudové drony Geran, které oproti vrtulovým dosahují vyšší rychlosti. Tím na obloze vznikla nebezpečná mezera: tyto cíle jsou už příliš rychlé pro levný ukrajinský dron, ale stále příliš levné na to, abyste na ně plýtvali milionovým Patriotem.

Na tuhle díru na trhu se okamžitě vrhli zbrojaři po celém Západě. V USA vyvíjí vlastní systém Vesperd společnost Chaos Industries, o stejný koláč bojují Anduril i Lockheed Martin a vlastní nízkonákladové projekty rozjela také Velká Británie. V Evropě pak koncem října se přidala německá technologická společnost Helsing se systémem nazvaným Contra.

Firma vznikla teprve v roce 2021, ale vyrostla v jeden z nejhodnotnějších obranných startupů planety. Letos v červenci vybrala od investorů – mezi nimiž nechybí Goldman Sachs, JP Morgan Chase, Dragoneer, Lightspeed či kanadský penzijní fond CPP – celkem 1,8 miliardy dolarů, což společnost ocenilo na zhruba 18 miliard dolarů.

Andrej jede do Izraele kupovat Iron Dome. Bože, bože...

Navzdory přílivu amerického a kanadského kapitálu zůstává většinově v evropských rukou a v čele její správní rady sedí jako spolupředsedové zakladatel Spotify Daniel Ek a bývalý šéf Airbusu Tom Enders. Firmu samotnou řídí spoluzakladatelé Torsten Reil a Gundbert Scherf.

Helsing už navíc dodává zbraně přímo do války. Stojí za útočným dronem HX-2, který už na Ukrajině reálně létá, vyvíjí bezpilotní bojový letoun CA-1 Europa a jeho umělá inteligence Centaur už v praxi fungovala ve stíhačce Gripen E. Má tedy jak prověřené technologie, tak kapitál na vybudování továren, které masová výroba vyžaduje. To je zásadní.

Střela dokáže ve vzduchu vyčkávat

Jak tedy systém Contra funguje? Představte si dvojici běžných dvacetistopých lodních kontejnerů, do nichž někdo vměstnal celou protiletadlovou baterii o šedesáti střelách. Na rozdíl od starších systémů přitom Contra počítá s masovými útoky a zahlcením obrany už od prvního nákresu. Proto kombinuje dva zcela odlišné typy přepadových střel.

Z prvního kontejneru startuje dvacet střel AD-1 Inferno. Ty nepohání klasický raketový motor, ale motor proudový. Inferno letí rychlostí přes 700 km/h, vystoupá nad 9 000 metrů a má dosah kolem 20 kilometrů. Po většinu letu mu aktualizují kurz pozemní radary a v závěrečné fázi přebírá řízení vlastní palubní radar v hlavici – takže ho na rozdíl od optických kamer neoslepí tma, mraky ani hustá mlha.

V praxi to znamená, že když rozvědka varuje před blížícím se ruským náletem, obránci mohou vypustit Inferna s předstihem, „zaparkovat“ je v potřebném sektoru oblohy a postupně je navádět na cíle, jak se obraz na radarech vyjasňuje. 

Jenže rychlost 700 km/h na všechno nestačí. Ve druhém kontejneru proto čeká asi čtyřicet střel AD-2 Ambush. Ty už mají klasický raketový motor na tuhé palivo, dosah přes 20 kilometrů a bleskově zrychlí na zhruba Mach 2,5. Ambush slouží jako „nouzové kladivo“ na velmi rychlé útočné drony, podzvukové střely s plochou dráhou letu nebo na noční můru každé obsluhy PVO – takzvané leakers (průnikáře). Tedy cíle, které už proklouzly vnější obranou a řítí se přímo na chráněný objekt. V tu chvíli je výdrž ve vzduchu k ničemu; potřebujete okamžitý sprint. 

Inferno tak odvádí rutinní práci, zatímco Ambush hasí krizové situace.

Mozek pro ukrajinskou „zoo“

Aby šedesát střel z jediné baterie dokázalo zastavit stovky cílů najednou, řídí celý systém platforma velení a řízení Ultra využívající umělou inteligenci. Ta řeší problém, na který dnes naráží každá moderní PVO: příliš mnoho senzorů, příliš mnoho cílů, příliš mnoho různých zbraní a zoufale málo vteřin na rozhodnutí.

Na Ukrajině dnes nefunguje jeden systém, ale celé panoptikum desítek různých zbraní – od Patriotů, IRIS-T a NASAMS přes staré sovětské komplety, poslepované „FrankenSAMy“ a západní kanóny až po mobilní kulometné týmy na pick-upech a drony, které některý ukrajinský inženýr dopájel včera v noci.

Systém Contra spojuje data z radarů, infrazaměřovačů, optiky i akustických čidel do jediné přehledné mapy a v reálném čase doporučuje, kdo má na co vystřelit, aby cíl vždy zničila ta nejlevnější zbraň, která na něj stačí. Podle vedení Helsingu lze do sítě během několika dnů místo měsíců připojit i cizí zbraně, kanóny, lasery nebo sítě a celý systém je navržen tak, aby fungoval i pod silným elektronickým rušením.

Pohled z ruského Telegramu: Trump přiškrtil Ukrajině Starlink a vojenští blogeři odhalují, co se děje v zákulisí

Bohužel Contra dnes v noci Kyjev ani Charkov neochrání. Ani jedna ze střel ještě nedokončila letové zkoušky. Helsing mluví o prvních dodávkách ve druhém čtvrtletí roku 2027 a dokončení vývoje ve druhé polovině téhož roku. Pozoruhodné ovšem je, že jeden nejmenovaný zákazník už s firmou podepsal smlouvu – zatím na samotný řídicí software Contra, ještě předtím, než střely vůbec vzlétly.

Moskva postavila svou strategii dlouhého opotřebování na jednoduché sázce: že dokáže vyrábět útočné drony vždy levněji a ve větším množství, než kolik dokáže Západ vyrábět raket k jejich zastavení. Čtyři roky tato sázka Kremlu vycházela. 

Pokud ale evropské továrny v roce 2027 skutečně dokážou chrlit tisíc levných přepadových střel měsíčně, nejlevnější ruská zbraň přestane být tou nejchytřejší. 

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ mezi své oblíbené zdroje na Google Zprávách a sledujte změny paradigmat v reálném čase. Děkujeme!

sinfin.digital