KOMENTÁŘ KARLA SVOBODY | S poklesem cen ropy na světových trzích se opět začala šířit verze o tom, že Putin už má situaci nahnutou a že minimálně, pokud bude chtít pokračovat ve válce proti Ukrajině, bude muset sáhnout k tvrdým škrtům, což způsobí jeho pád. Jenže lze téměř s jistotou říct, že minimálně v krátkodobém horizontu bude Rusko ve své agresi pokračovat. A to i s ohledem na fakt, že předpovídat ceny ropy je disciplína svou obtížností srovnatelná s dlouhodobou předpovědí počasí. To ale neznamená, že je situace pro Rusko úplně růžová.
Ropné a plynové příjmy tvoří přibližně jedenáct bilionů rublů z celkových 41,5 bilionu rublů výdajů. Ruský rozpočet je v současné době stavěn na ruskou ropu v ceně 69,7 dolarů za barel při kurzu 96,5 rublu za dolar.
Paradoxně tak vadí nejen to, že cena ropy klesá v důsledku obav z vyšší produkce v USA, růstu těžby v OPEC+ (byť nevysokém) i pochyb o budoucí spotřebě v Číně. Ale také to, že pod vlivem přátelského jednání Trumpovy administrativy vůči Rusku zpevnil rubl cca k 85 rublům za dolar. Příjmy z ropy za leden–únor tak klesly oproti stejnému období minulého roku o 3,3 procenta.
Dalším problémem je hrozba amerických sankcí. Rusko v současné době vyváží cca 3,4 milionu barelů ropy denně. Nejedná se o malý objem, nicméně z hlediska světového trhu je nahraditelný, protože odhadované těžební rezervy dosahují v současné době zhruba stejných hodnot. Pokud by tak ruská ropa zcela zmizela z trhu, nešlo by v žádném případě o katastrofu.
Rusko, které už nyní muselo snížit těžbu ropy (samo čísla o těžbě po roce 2022 nepublikuje), by tak přišlo o cenný zdroj příjmů, ale světový trh by to pocítit vůbec nemusel. I proto jsou tak důležité mise Kirilla Dmitrijeva s jeho lákadly vůči americkému prezidentovi v podobě miliard dolarů za cenné kovy ve společných projektech.
Fakt, že se jedná o extrémně obtížně přístupné projekty s velmi pochybnou návratností Dmitrijev pochopitelně nezmiňuje. Pokud by Američané trvali na reálných příslibech příměří místo takových slibů, pro Rusko by mohl nastat problém.
Pokles cen ropy Brent pod 70 dolarů je pro ruský rozpočet problémem bezpochyby. Ropa Urals se oproti Brentu obchoduje se slevou, započítávající – vedle vyššího obsahu síry v Urals – také geopolitické riziko. Zjednodušeně řečeno, odběratelé požadují slevu, aby si vynahradili možné problémy spojené s obchodem s Ruskem.
Ani Indie, ani Čína, které se týká problém „stínové flotily“ přeci jen o něco méně, nechtějí, aby na ně dopadly sankce ze strany USA či evropských zemí. Obě země pak také mohou nakupovat „bezpečnou“ ropu jinde, například v zemích Perského zálivu. I proto stojí ropa Urals, alespoň podle současných odhadů, zhruba o čtrnáct dolarů méně než ropa Brent.
O něco lépe je na tom kvalitnější ropa ESPO, jejíž sleva je nižší o zhruba osm dolarů. V ceně, ze které se počítají daně, a tedy i příjmy rozpočtu, tvoří Urals 78 % a ESPO 22 %. Z této celkové ceny pak platí, že příjmy z ropy pod 60 dolarů za barel jdou do rozpočtu, nad šedesát pak do Fondu národního bohatství (FNB). V březnu se poprvé stalo, že do FNB žádné prostředky nešly.
Ale ani v případě tohoto propadu není ruský rozpočet úplně bez šancí. Především záleží na tom, jak dlouho bude situace s nízkými cenami ropy pokračovat – a zde se prognózy silně různí. Centrální banka například nedávno varovala před poměrně dlouhým obdobím nízkých cen, což by mělo pro Rusko nepříjemné dopady, ale ty je schopna tlumit.
Jako první se nabízejí vyšší daně. Ostatně Rusko už některé daně (daň ze zisku firem z 20 na 25 %, daň z dobývání nerostných surovin) zvýšilo, a lze postupovat i dále.
Určitý prostor je také v případě půjček na vnitřním trhu. Ovšem za vysoký úrok a navíc takové půjčky mohou, zvláště v kontextu trvajícího přehřívání ruské ekonomiky, ještě více roztočit inflaci – což rozhodně není to, o co by Rusko, které v současnosti tíží vysoké úrokové míry, stálo. A v neposlední řadě se nacházejí ještě úspory, které ale také nejsou bez problémů.
Žádná významnější šetření se nejspíše nedotknou války proti Ukrajině, což je ale zdaleka nejvýraznější položka. Je tedy nutné hledat jinde. Již v současné době dochází ke snížení finančních transferů z centra do regionů, čímž se část dluhů přesunuje právě na ně. V některých případech jde o snížení nominální, jinde prostě regiony dostávají výrazně méně, než kolik dosahovala inflace.
Podobně i důchody byly dorovnány pouze o 11,7 %, tedy o oficiální inflaci, zatímco ceny potravin a léků vzrostly podle odhadů o dvacet procent. Školství, zdravotnictví či bezpečnostní složky už nyní dostávají pouze to, co v minulém roce, zatímco inflace sebrala z jejich fondů okolo deseti procent.
Nejspíše, pokud to bude nutné, tak dojde k souběhu všech tří faktorů – zvýšení daní, půjček na vnitřním trhu a škrtů některých výdajů.
Pokles cen ropy je pro Rusko bezpochyby nepříjemnou věcí, zvláště v kombinaci s poklesem těžby v důsledku Bidenových lednových sankcí omezujících přístup na trhy a současně s posilováním rublu. Všechny tyto faktory by nicméně musely trvat po nějakou významnější dobu, aby to způsobilo opravdu obrovské problémy. A ani pak není jisté, jestli země vybičovaná nenávistí vůči svému sousedovi by kvůli tomu s válkou doopravdy přestala.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
