KOMENTÁŘ KARLA SVOBODY | Rusko pokračuje ve zvyšování výdajů na válku. Z deseti bilionů rublů pro rok 2024 dále vzrostou na 13,5 bilionu (v přepočtu přes 3 biliony korun) v roce 2025. Co naopak neroste vůbec, jsou výdaje na rozpočtové kapitoly jako vzdělání, zdravotnictví či sociální péče. Ta posledně jmenovaná má klesnout z letošních 7,7 bilionu rublů na 6,5 bilionu v roce 2025, z velké části kvůli zvýšení věku odchodu do důchodu. Důchodci jsou obecně nejvíce bitou skupinou: indexace jejich penzí nedosahuje ani oficiální inflace, natož jejich nákupní. Ale problémy podkopávající budoucnost Ruska jsou i jinde.
Ruští učitelé stále častěji odcházejí z práce. Nejen z důvodu mizerného mzdového ohodnocení, byť je to důvod nejpodstatnější. Průměr 71 tisíc rublů měsíčně (v přepočtu necelých 16 a půl tisíce korun) pro pedagogické pracovníky všeobecného vzdělání silně zaostává za průměrnou ruskou mzdu, která se pohybuje okolo 85 tisíc rublů. Zvedají ho sice příplatky za třídnictví, výsluhu a různé další aktivity – nezřídka se stává, že si učitelé přilepšují i uklízením ve školách. Jak pak může vypadat jejich příprava na hodiny, si lze snadno představit.
K mizerným platům se navíc přidává ideologizace ruského školství v posledních letech. Předměty typu „rozhovory o důležitých věcech“ nejsou nic jiného než propagandistické nalévárny: ospravedlňování války proti Ukrajině, o zlovolném Západu či hrozbách propagandy childfree (dobrovolné bezdětnosti), LGBT+ či jiných „dekadentních“ západních vlivech. Propaganda se také stále více propisuje i do „měkkých“ předmětů, nejvíce historie.
Když se to vše sečte, není divu, že jsou učitelé demotivovaní.
O moc lépe na tom není ani zdravotnictví. To je zoufale podfinancované dlouhodobě a ani plánovaný růst o 16 procent ho nezachrání. Dohání jen dluhy z minulosti – mezi lety 2021 a 2024 rostlo financování ruského zdravotnictví o něco málo více než deset procent, výrazně pod celkovou inflací. To vše při rostoucích nákladech na péči o zraněné v důsledku „speciální operace“ proti Ukrajině.
Ačkoli je ruský rozpočet na rok 2025 plný optimistických vět o digitalizaci a dalších vymoženostech, reálně půjde spíše o přešlapování na místě. Nedá se tak očekávat ani žádný výrazný růst platů ve státním zdravotnictví.
Výsledkem nebude nic jiného, než že lékaři budou ve větší míře odcházet do soukromých zařízení, což běžným ruským občanům ještě více zkomplikuje přístup ke zdravotní péči. Týkat se to bude opět nejvíce chudých regionů, v nichž se nejvíce zhorší zdravotní stav obyvatel.
Podle centrální banky jsou bankroty firem pro tržní ekonomiku pozitivní a očistné. Jenže Rusko není standardní tržní ekonomika.
Státní zaměstnanci jsou sice oblíbeným terčem kritiky, ale stát bez nich reálně nemůže kvalitně fungovat. Nelze mít švýcarskou státní správu za somálské peníze, byť si to někteří myslí. Ruským státním zaměstnancům nebyly v roce 2024 zvýšeny mzdy vůbec – jejich průměrná měsíční mzda dosahuje 75 tisíc rublů (cca 17 tisíc korun).
Stejně jako u lékařů či učitelů ale existují obrovské rozdíly v tom, co dostáváte v Moskvě a co na Čukotce nebo v Dagestánu. Efekt to má jediný: Regiony, které jsou již nyní chudé, ještě více chudnou, zatímco bohaté stále bohatnou. A snížení mezirozpočtových transferů příliš nepomůže, právě naopak. Pokud je úředník špatně placený, jeho sklon „žít z pozice“ je skutečně mnohem vyšší.
Současná situace s úvěry pak nepřeje ani ruským firmám a jejich investicím. Komerční úvěr s úrokovou mírou přes 25 procent se může jen stěží zaplatit, zvýhodněné úvěry pro malé a střední podniky zase působí problémy v rozpočtu, který potřebuje spíše zalátat díry než zvyšovat výdaje. I proto se tak v současné době uvažuje, že se zvýhodněné úvěry úplně zruší.
Ke všemu se přidává zvýšení daně ze zisku z 20 na 25 procent, které ještě více omezí investice. Pro firmy je prakticky nejjednodušší ukládat peníze na účet či do státních dluhopisů, kde jsou výnosy jisté a bez rizika.
Představitelé centrální banky tvrdí, že bankroty naopak představují pro ekonomiku pozitivní věc, protože ji čistí od neschopných firem a uvolňují lidi pro ty schopné. Tak to skutečně funguje v normálních tržních ekonomikách – jenže problém je, že Rusko úplně standardní tržní ekonomikou není.
Působí zde firmy, ať již státem vlastněné nebo nějak se státem spřízněné, které mají výrazně jednodušší přístup k penězům. Pokud máte úvěr za 27 procent, jen stěží můžete konkurovat firmě, která jej má za pět. Namísto těch schopných s kvalitní produkcí se tak prosazují spíše ti, kdo mají lepší konexe. Pokud mají i kvalitní produkci, pak to tolik nevadí, ale to pravidlem nebývá.
Válka proti Ukrajině proto nepůsobí obrovské škody jen s ohledem na zmařené lidské životy, ale i s ohledem na velkou část ruské budoucnosti. Ekonomický růst, který speciální operace podle ruské prezentace přináší, je do značné míry umělý. Z vyrobeného (a posléze zničeného) tanku, děla, rakety ani dronu nemá společnost nic pozitivního.
Válka navíc ukrajuje i z investic do modernizace ekonomiky a rozvoje lidského kapitálu. Dá se tak říct, že při násilném prosazování své geopolitické důležitosti projídá Rusko svoji budoucnost.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
