KOMENTÁŘ KARLA SVOBODY | Petrohradské fórum už dávno není Davos, jakým se kdysi chtělo stát. Přesto v něm letos zaznělo něco, co v Rusku nepůsobí samozřejmě: otevřená kritika systému. A právě to dělá z akce pod Putinovým dohledem překvapivě zajímavé zrcadlo ruské reality.
V minulém týdnu se v Petrohradě odehrála akce, která kdysi měla ambici stát se protiváhou mezinárodního ekonomického fóra v Davosu. I když Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (PMEF) takového statusu nikdy nedosáhlo, přesto lákalo v minulosti účastníky i ze západních zemí. Účastnili se jej například Jens Stoltenberg či Nicolas Sarkozy. Rusko o jejich účast stálo a dělalo pro ni všechno možné.
Po roce 2014 se nicméně příjezdy zahraničních účastníků výrazně snížily. A válka v roce 2022 pak odradila ještě větší část představitelů západních zemí. V roce 2026 se tak fóra zúčastnili jen představitelé AfD a pak i kuriózní postavičky jako Steven Seagal či Karin Kneissl, u nichž není úplně jasné, za kterou zemi vystupovali.
Na druhou stranu je nutné říct, že Čína vyslala viceprezidenta, Saúdská Arábie pak ministra energetiky a dorazili i ministři z dalších zemí. Rusko tak deklarovalo účast zastupitelů 140 zemí, ovšem u těch západních se dalo spíše mluvit o držitelích pasů bez reálného práva kohokoli zastupovat. Snaha prezentovat je jako oficiální zástupce pak vyzněla spíše kontraproduktivně.
Není to jen o ekonomice
Bylo by chybou brát Petrohradské fórum jako úplně nedůležité. Z Ruska tam přijela prakticky celá byznysová a vládní elita, s výjimkou šéfky Centrální banky Ruska Elviry Nabiulliny, která je na nemocenské. Fórum je zajímavé už jen z toho důvodu, že v rámci něj probíhají poměrně otevřené diskuze o ruské ekonomice a jejím současném stavu.
Paradoxně nejméně zajímavý je pak z pohledu analýzy stavu ruské ekonomiky projev Vladimira Putina, což je ale už standard. Ruský prezident se dlouhodobě snaží vytvářet dojem, že vše jde podle plánu a že ruská ekonomika funguje skvěle. Ani letos neudělal výjimku, a tak se jeho projev hemžil chválením nízké nezaměstnanosti a dalších selektivně použitých čísel. I když to jen těžko kdokoli přiznal, spíše než souhlas vzbudil projev pochopení, že optimistický tón je tak trochu jeho povinností bez ohledu na realitu.
Na PMEF sice nejsou projevy omezené jen na ekonomickou oblast (ostatně sám Putin nemluvil zdaleka jen o ekonomice, ale i o válce, možných jednáních či o zlé Evropě), a tak bylo možné vyslechnout i projevy lidí, jako je Alexandr Dugin, ale právě ty ekonomické přinesly i velkou část kritiky.
Pro člověka, který Rusko a jeho ekonomiku nesleduje nějak detailně, by mohlo být něco takového překvapením. Nicméně Rusko v tomto není Severní Korea a právě v ekonomické oblasti jsou debaty poměrně otevřené.
„Víme jaká událost“
V analýzách již zmiňované Centrální banky Ruska se často dočítáme kritiku Rosstatu a jím dodávaných statistik, Centrum makroekonomických analýz a krátkodobého plánování (CMAKP), které založil současný ministr obrany Andrej Belousov a vede jeho bratr, je extrémně kritické vůči Centrální bance i ruské vládě. Je to právě ono, které už od poloviny roku 2024 mluví o stagnaci ruského průmyslu a poklesu jeho civilní části.
Ve veřejném prostoru pak často promlouvá Natalia Zubarevič, odbornice na regionální rozvoj, která předkládá problémy ruských regionů stejně při vystupování v YouTube rozhovorech jako při vystoupení ve státní Dumě.
Paradoxně jediným omezením tak je, že válku proti Ukrajině nesmí nazývat válkou, ale opisuje ji takovými termíny jako „víme, jaká událost“. Na druhou stranu: svobodu vyjadřování nelze zase přeceňovat, protože Rusko řadu schopných ekonomů, namátkou Konstantina Sonina, Sergeje Gurijeva, Vladimira Milova, Vladislava Inozemceva či Sergeje Aleksašenka, vyhnalo a mnohé z nich označuje za extremisty.
PMEF tak prakticky představil kondenzovanou kritiku v rámci systému na jednom místě. Jako již v předcházejících diskuzích zněla kritika vyčerpání modelu hospodářského růstu (prezidentův poradce pro ekonomiku Maxim Orešnikov), vysokých úrokových měr a s nimi spojeného nedostatku investic (šéf VTB Andrej Kostin) či přílišného tlaku na malé a střední podnikatele v podobě vysokých daní (šéf Výboru státní Dumy pro rozpočet a daně Andrej Makarov).
Z tohoto pohledu byla paradoxně relativně nezajímavou snídaně Sberu, která měla pověst místa pro kritické názory bez výrazných omezení. Ne proto, že by na ní podobné hlasy nezazněly, ale proto, že zaznívaly i jinde.
Putinova snaha záchránit si tvář
PMEF má především udělat dojem a ukázat Rusko jako prosperující zemi, kde se problémy reálně řeší. To byl ostatně i důvod útoků ukrajinských dronů na objekty v přímém okolí města. Temný kouř stoupající z ropných zařízení a vojenské infrastruktury nešlo ignorovat. Vladimir Putin se pak snažil přeci jen zvrátit vyznění.
Rusko oznámilo certifikaci Il-114, která byla několikrát odkládána. Vedle toho pak Putin oznámil ústupky malým a středním podnikatelům v podobě odkladu snížení prahu pro platbu DPH. Oznámení o žádné z těchto věcí není náhodné a bylo připravováno pro PMEF. Na druhou stranu Rusko v tom není nějakou zvláštní výjimkou. Co můžeme ještě očekávat, budou bombastická oznámení projektů v řádech mnoha desítek miliard.
S prvním už přišel Kirill Dmitrijev, který je podobnými výroky proslulý, když oznámil projekt tunelu mezi Ruskem a Aljaškou. Ale pro tyto projekty platí, že se téměř vždy jedná o nezávazné dohody, které málokdy dojdou k realizaci.
Pokud tedy shrneme, PMEF není obdobou Davosu ani třeba zasedání Mezinárodního měnového fondu. Dokonce i tvrzení, že se jedná o Davos globálního Jihu, je nutné brát s rezervou. Jeho význam a zajímavost je spíše pro ruskou ekonomickou realitu. Ale i tak stojí za pozornost.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
