Nehoda u Splitu: Kapitán plachetnice nejspíš do poslední chvíle nevěděl, co se na něj řítí

„Pohybovat se v některých chorvatských námořních lokalitách o víkendu je krajně nebezpečné. Z marin (jachetních přístavů, pozn. red.), kde sídlí charterové společnosti půjčující plavidla, vyráží houfně nové turnusy často zcela nezkušených posádek, které se okamžitě ocitají v oblastech hustého provozu nejen soukromých, ale i velkých komerčních plavidel,“ říká zkušený český námořní kapitán, který si nepřál být jmenován, redakce INFO.CZ ale jeho identitu zná. 

V podobném „terénu“ se v neděli pohybovala i nešťastná plachetnice české posádky plující pod francouzskou vlajkou. I přes všechnu provozní nepřízeň se ale ukazuje, že se srazily dvě lodě, které o sobě měly vědět dlouhé minuty, ale z nichž ani jedna neudělala to nejdůležitější – nedívala se dostatečně (nebo vůbec) kolem sebe. 

Mluvit o něčem, jako je „právo silnějšího“, by v tomto případě bylo krajně cynické až morbidní. S kapitánem, kterému můžeme pro stručnost říkat třeba Honza, jsme si rozebrali klíčové okolnosti vedoucí ke srážce.

Moderní dopravní lodě, jakou je katamarán Jadrolinije, jsou vybaveny radary, které dokážou zachytit i racka na hladině. Pravda je neúprosná: Posádka mamutího katamaránu musela mít plachetnici na kolizním kurzu „vypálenou“ na obrazovce dlouhé minuty. V námořní hantýrce se tomu říká kolizní čára. 

Pokud se bod na radaru nehýbe do stran, ale jen se přibližuje, je srážka jistá. Otázka pro vyšetřovatele je tedy nabíledni: Co dělal první důstojník a kormidelník na můstku? Sledovali přístroje a věřili, že je menší loď vidí a uhne, jako se to stalo v tisíci jiných případů, nebo jen rutinně hleděli do prázdna, zatímco automatika hnala stovky tun železa vstříc plachetnici?

Na druhé straně barikády, na palubě plachetnice, se pravděpodobně odehrála klasická tragédie rekreačního jachtingu. Pokud plachetnice plula na plachty, jako, že to tak bylo, obrovská plocha geny (přední plachty) dokáže vytvořit dokonalý „mrtvý úhel“, kdy je kapitán nebo někdo, kdo řídí loď, dokonale zbaven výhledu do značně velkého úhlu zorného pole. 

Pokud katamarán přijížděl ze závětrné strany, kormidelník plachetnice ho prostě neviděl – měl ho schovaného za plátnem. To je sice lidsky pochopitelné, ale zejména v lokalitě s extrémním provozem námořně neomluvitelné. Pravidlo o nepřetržitém rozhledu (Proper lookout) platí i skrze plachty. 

Pokud plachta brání ve výhledu, je povinností kormidelníka buď změnit polohu, nebo mít na palubě dalšího člena posádky jako pozorovatele. Skutečnost, že plachetnice o katamaránu zřejmě vůbec nevěděla až do okamžiku nárazu, z ní v očích vyšetřovatelů udělá spoluviníka, který nevyvinul dostatečné úsilí k odvrácení srážky, přestože byla v právu ohledně přednosti v jízdě. Stačilo se jednou za minutu vyklonit nebo se podívat pod plachtu.

Výsledkem bylo to, že katamarán v plné rychlosti kolidoval se zadní částí plachetnice, tedy kokpitem, odkud se loď řídí a kde se při plavbě obvykle vyskytuje většina posádky. Tito lidé byli nejspíš zabiti bezprostředně nárazem, ostatní měli větší štěstí. Stopy nárazu na předoboku dopravní lodi naznačují, že katamarán plachetnici spíše jen „líznul“. Stačilo změnit kurz o pár metrů a nestalo by se nic. I to malé „líznutí“ ale v nepoměru hmot stačilo ke katastrofě.

Zásadním momentem je přesná lokalizace nehody. Pokud k ní došlo cca 0,5 námořní míle před samotným vjezdem do úžiny zvané Splitská vrata, jak píší chorvatská média, nebyla plavidla v „úzkém průplavu“, ale na volném moři, což zásadně mění pohled námořních předpisů na celou situaci. V tu chvíli padá argumentace o „vlakové prioritě“ katamaránu plujícího koridorem a nastupují prostá základní pravidla o křižování plavidel, ale také ta o neomezené rychlosti.

Pokud plachetnice plula pod plachtami, měla před katamaránem (motorovou lodí) přednost. A i kdyby plula na motor, poškození pravého plováku katamaránu naznačuje, že plachetnice přijížděla zprava. Tedy i v režimu motor-motor by měl katamarán povinnost uhnout. To vše nic nemění na povinnosti kapitánů obou lodí odvrátit hrozící srážku za každou cenu.

Důležitý zlom v celém případu může nastat v rovině právní odpovědnosti spojené s tím, kdo v momentě srážky obě plavidla řídil. V tomto směru se v chorvatských médiích jako Slobodna Dalmacija nebo portálu Morski.hr hojně spekuluje, shoda ale panuje v tom, že posádka ani jedné z lodí se dostatečně nevěnovala dění okolo.

U katamaránu chorvatská média uvádí, že se kapitán v době srážky nacházel v podpalubí nebo mimo prostor můstku a loď měl fyzicky řídit mladší člen posádky, pravděpodobně kormidelník nebo první důstojník, který sice technicky ovládal plavidlo, ale pravděpodobně se plně spoléhal na autopilota. 

Hlavní spekulace chorvatských médií se v případě katamaránu točí kolem „absolutní ignorace okolí“, kdy posádka buď sledovala mobilní telefony, nebo se věnovala přípravě lodi na vplutí do přístavu, čímž zcela rezignovala na vizuální kontrolu situace před sebou.

Fakt, že katamarán s nejmodernější elektronikou najede do boku jiné lodi za bílého dne, je v Chorvatsku interpretován jako projev arogance profesionálních posádek, které spoléhají na to, že jim menší lodě uhnou. Velkým tématem spekulací je také použití autopilota na obou lodích. V chorvatských jachtařských kruzích se otevřeně mluví o tom, že obě plavidla se pohybovala v režimu „lodi duchů“ – tedy že obě byla řízena automatikou, zatímco lidé na palubě se věnovali čemukoliv jinému než navigaci.

Situace na plachetnici je v médiích vykreslována ještě kontroverzněji, zejména kvůli právním dopadům. Spekuluje se o tom, že u kormidla stál v době srážky host nebo člen posádky, který nejenže neměl patřičné oprávnění (licenci), ale byl na palubě v podstatě v roli „turisty“. Chorvatská média naznačují, že oficiální kapitán plachetnice mohl být v danou chvíli zaneprázdněn jinou činností v kokpitu nebo dokonce odpočíval. 

Je nasnadě, že nedělní srážka bude sloužit jako exemplární případ pro zpřísnění kontrol plavby přímo na moři. Pokud se potvrdí, že plachetnici řídila osoba bez licence a na katamaránu chyběla řádná hlídka, je pravděpodobné, že chorvatské úřady budou požadovat nejen vysoké finanční pokuty, ale i vězeňské tresty pro oba oficiální kapitány, kteří v okamžiku srážky na svých postech chyběli. Pojišťovny v takových případech, jak média připomínají, prakticky nikdy neplní, což pro majitele lodí znamená finanční likvidaci.

Nejde ale jen o chorvatskou záležitost, i když hlavní vyšetřovací pravomoc v tomto případě náleží výhradně Chorvatsku, protože k incidentu došlo v jeho teritoriálních vodách. Prvotní administrativní šetření, zajištění důkazů, kontrolu licencí a dechové zkoušky provádí místně příslušná Lučka kapetanija (Přístavní kapitanát). Odbornou technickou analýzu příčin srážky má na starosti chorvatská Agentura pro vyšetřování námořních nehod (AIN), jejíž závěry slouží jako klíčový podklad pro další právní kroky. Vzhledem k tomu, že při srážce došlo k vážným zraněním nebo vysoké škodě, řeší případ také chorvatská kriminální policie a státní zastupitelství. Vedou vyšetřování v trestněprávní rovině pro podezření z obecného ohrožení.

Francie má jako stát vlajky plachetnice právo na vlastní technické šetření nebo na zastoupení v chorvatské vyšetřovací komisi, aby dohlédla na zájmy svého registru plavidel. Česká republika v tomto sporu nedisponuje přímou vyšetřovací pravomocí nad nehodou samotnou; její role je omezena na konzulární ochranu českých občanů a případnou právní pomoc při procesních úkonech. Souběžně s oficiálními orgány provádějí vlastní vyšetřování také pojišťovny, které se zaměřují především na legálnost provozu, tedy na možnou chybějící licenci českého kormidelníka a zanedbání hlídek na straně katamaránu, což je zásadní pro vyplacení nebo odmítnutí pojistného plnění.

Konečné rozhodnutí o vině, trestech a náhradě škody vynesou chorvatské soudy na základě syntézy všech shromážděných důkazů. Vzhledem k mezinárodnímu prvku a závažnosti situace lze očekávat, že chorvatské orgány budou postupovat velmi nekompromisně vůči oběma stranám incidentu.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.