Existence nejvyšší stavby v ČR visí na vlásku. Vysílač v Liblicích šířil rádiové i časové signály do celého světa

KOMENTÁŘ MICHALA BORSKÉHO I Ve středočeských Liblicích u Českého Brodu se schyluje k demolici unikátní technické památky. Její možný strategický, kulturní i turistický potenciál dalece přesahuje byrokratickou optiku anonymních sekretariátů ministerstev a Českých radiokomunikací (CRA), které jsou vlastníkem objektu. 

„Řekněme, že existují lidé, kteří jsou místo toho, aby si koupili nová Ferrari, ochotni investovat do záchrany ikonických vysílacích konstrukcí na dalších sto let,“ řekl pro INFO.CZ Dušan Hozák, zakladatel iniciativy Zachraňme vysílače Český Brod. Pode Hozáka by šlo o investici v řádu až dvou stovek milionů korun. Nejde jen o cenu samotného vysílače a technického zázemí jako takového. Existence dvou 355 metrů vysokých stožárů je totiž bytostně závislá na kotevních lanech, která se musí pravidelně vyměňovat. 

Stabilita vysílačů závisí na ocelových kotevních lanech, jejichž životnost právě končí...

Nechceme bourat, ale...

„Údržba vysílače a vysílacích stožárů je pro nás jako soukromého vlastníka mimořádně nákladná – jen na začátku roku 2027 čeká stožáry velká povinná údržba včetně výměny kotvicích lan, jejíž náklady se podle hrubých odhadů pohybují okolo 170 milionů korun. Právě proto jsme dlouhodobě a opakovaně oslovovali řadu institucí, úřadů i státních složek – od Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva vnitra přes Ministerstvo obrany až po Hasičský záchranný sbor a další subjekty, které by o stožáry mohly mít zájem, ať už jako o technickou památku, součást kritické infrastruktury nebo záložní komunikační zdroj pro krizové situace,“ říká Anna Tůmová, mluvčí CRA.

„Naším cílem není na stožárech komerčně vydělat, ale zajistit jejich zachování a předání do péče subjektu, který pro ně nalezne odpovídající využití a zajistí jejích bezpečný provoz. Pokud se však takový partner nenajde, zůstane demolice jediným možným řešením – bez nezbytných a finančně nesmírně náročných oprav by stožáry představovaly reálné bezpečnostní riziko pro své okolí,“ dodává mluvčí.

Do těchto dnů k žádnému pozitivnímu posunu v tomto směru nedošlo a minulý týden se přímo pod oběma vysílacími stožáry konalo místní šetření Obvodního báňského úřadu pro akci „Odstřel dvojice kotvených stožárů vysílače Českých Radiokomunikací a.s.“, zatím s neznámým výsledkem. Vydání prvoinstančního rozhodnutí ve věci lze ale očekávat do konce léta.

„Víme, že demoliční výměr už společnost má a že rok 2026 vychází na pravidelnou výměnu kotvicích lan, což je pro vlastníka nákladná akce, i proto máme znovu obavy o budoucnost vysílačů,“ řekla pro ČTK předsedkyně spolku přátel obce Liblice Irena Kuklová. Ten v roce 2022 inicioval vznik petice za zachování mimořádné stavby, odeslal ji na několik ministerstev a úřadů. Od ministerstev kultury i vnitra, v jejichž gesci se vysílače nachází, ale dostal zamítavá stanoviska. 

Vedení signálu od vysílací budovy k vysílači.

Záchranné lano?

Tradiční dominanta Českobrodska je za jasného počasí viditelná desítky kilometrů daleko a místní k ní mají vřelý vztah. „Vždycky, když jsme se odněkud vraceli a uviděli večer zdálky svítit vysílače, věděli jsme, že už jsme skoro doma,“ vzpomínala nedávno na facebooku jedna z místních rodaček.

Nejnověji se do boje o záchranu nejvyšší české stavby vložil občan Českého Brodu, zmiňovaný Dušan Hozák: „Od Českých radiokomunikací jsem obdržel odpověď, ve které potvrzují, že si uvědomují historický a technický význam vysílačů. Zároveň uvedli, že v minulosti hledali různé možnosti jejich zachování, ale podle jejich odhadů by náklady na opravy a zajištění dalšího bezpečného provozu přesáhly několik desítek milionů korun. I přes tyto informace můj zájem o záchranu vysílačů nadále trvá. Již nyní jednám s několika investory a dalšími subjekty, kteří mají o projekt zájem. Naším cílem je získat všechny potřebné informace, posoudit reálné možnosti a pokusit se najít cestu, jak tuto jedinečnou dominantu našeho kraje zachovat pro naše děti, vnuky i další generace,“ píše Dušan Hozák ve svém facebookovém příspěvku.

Přede dvěma lety se z iniciativy místních zpřístupnila část prostor v areálu vysílače veřejnosti při dni otevřených dveří, o akci byl tehdy mimořádný zájem. „Vysílače jsou pro nás důležitou technickou zajímavostí v regionu, stojíme o to, aby se do budoucna našlo smysluplné využití, ale poslední slovo je samozřejmě na vlastníkovi,“ řekl ČTK starosta Českého Brodu Tomáš Klinecký.

Interiér vysílací budovy s freskou od Olbrama Zoubka.

Technický unikát

Fakt je ten, že vysílač, který proslul jako zdroj středněvlnného signálu druhého programu českého rozhlasu (Praha), veřejnoprávní rozhlas od roku 2021 nevyužívá z důvodu přechodu na plně digitální vysílání. Mezi lety 2023-2025 odsud ještě svůj MW/SV signál šířilo soukromé Country radio. Od té doby už opravdu nic.

Reálné možnosti využití původního účelu míří takřka výhradně do sféry státu. Ještě v roce 2022 je chtěl senátní výbor pro obranu a bezpečnost zachovat pro krizové situace. Konstatoval, že Liblice by dokázaly pokrýt signálem celou republiku i při výpadku elektřiny. Jednání ale nedospěla k dohodě s ministerstvem vnitra, obrany ani Středočeským krajem. Přerušila se kvůli očekávaným personálním změnám na úřadech.

Podobně padl i nápad na využití stožáru jako rozhledny, protože výtah a ochozy jsou čistě servisní zařízení. A aby sloužily běžným návštěvníkům, musely by se kompletně zrekonstruovat. 

Stožáry u Českého Brodu jsou o 25 metrů vyšší než Eiffelova věž s anténou na vrcholu a zdaleka nejvyšší stavbou v České republice. Měří celkem 355 metrů. Mimo jiné mají i nejvyšší výtahy v Česku, které jezdí až do výšky 350 metrů. Zvláštní paralela je v tom, že Eiffelova věž měla původně stát jen do roku 1909, ale zachránila ji právě užitečnost coby rozhlasového vysílače...

V polích za Prahou stojí legendární „čtyřka“ V Zátiší. Hamouzovi ji provozují už ve čtvrté generaci

První vysílač v Liblicích začal vysílat už v roce 1931 na frekvenci 617 kHz a tehdy šlo o nejsilnější vysílač v Evropě. Signál byl podle archivu ČRA tak silný, že ho zachytili i v Japonsku. Pak přišla v roce 1976 třetí generace, takzvané Liblice B, o kterých pojednává tento článek. Jejich výkon 1500 kW dokázal po setmění dostat český signál středních vln až do severní Afriky nebo do Skandinávie.

Vysílač v Liblicích byl údajně tak silný, že nejbližší jemu podobný a na stejné frekvenci mohl být postaven až ve španělském Madridu, aby se frekvence vzájemně nerušily a k posluchači se dostal co nejčistší signál.

Často opomíjenou skutečností je, že Libice sloužily i pro šíření signálu časového. Jeho původcem byl vysílač OMA , který byl řízen z Ústavu radiotechniky a elektroniky ČSAV v Praze, kde byly a stále jsou cesiové atomové hodiny, ze kterých je odvozována časová stupnice pro ČR ve vztahu k UTC (světový koordinovaný čas).

🔥🗞️ Pokud vás zajímají české kulturní památky, přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky moc.

sinfin.digital