Místo jako z pohádky. Zapomenuté sady Rožmberků nad Krumlovem dnes zarůstají trávou

Kdo se vydá starou poutní cestou z Kájova do Českého Krumlova a dostane se nad Kvítkův dvůr, nemůže rozsáhlý sad přehlédnout. Na dohled zámecké zahrady stojí stovky starých ovocných stromů, mezi nimiž roste vysoká tráva a které na první pohled působí dojmem, že se o ně už nikdo nestará. Jen tu a tam narazí návštěvník na nově vysazený stromek.

Je to přitom jedno z nejkouzelnějších míst v okolí Krumlova. Na jaře se celé stráně promění v moře květů a přes rozkvetlý sad se otevírá jeden z nejkrásnějších pohledů na historické město.

Každého musí napadnout, kde se zdejší sady vzaly a proč dnes zůstávají téměř opuštěné. Odpověď je zajímavější, než by se mohlo zdát.

Takzvaná štěpnice, jak se tehdy říkalo uzavřenému ovocnému sadu, vznikla zřejmě na počátku 16. století kolem zemědělské usedlosti, kterou později přestavěl rožmberský rybníkář Jakub Krčín.

Hlavním iniciátorem založení sadu byl Jošt III z Rožmberka (1488 -1539), otec posledních Rožmberků Viléma a Petra Voka. Jošt byl zapáleným ovocnářem, který se nebránil inovativním metodám v ovocnářství a snažil se z rožmberského dominia udělat výkladní skříň pěstování ovoce v celé zemi.

„Dopisoval si z ovocnáři z celé Evropy, v té době bylo ovocnářství oblíbené i na jiných šlechtických dvorech v Evropě,“ řekl INFO.CZ vedoucí zahradník zámku v Českém Krumlově Jiří Olšan. Podle něj nešlo jen o šlechtickou kratochvíli, ale také o významnou hospodářskou aktivitu. Ovocnářství mohlo příslušnému panství přinášet nemalý zisk.

Jošt své znalosti z roubování stromů a údržby sadu sepisoval a jeho syn Petr Vok tyto zápisky z úcty k otci vydal v publikaci „Knížka o štěpování a malých bylinných zahrádkách“, vydané v Praze v roce 1598.

Tradice krumlovského ovocnářství pak pokračovala i poté, co se majiteli krumlovského zámku stali Schwarzenbergové. Sady, včetně ovocnářské školky, byly součástí takzvané zásobní zahrady, která zámek zásobovala ovocem a zeleninou. Ve své době se jednalo o největší sad na celém Krumlovsku a Netolicku, doslova výkladní skříň ovocnářství v kraji.

Za socialismu hospodařily kolem Kvítkova dvora státní statky, která v osmdesátých letech minimálně třetinu starých stromů vykácely. Součástí takzvané zásobní zahrady bylo tehdy i zelinářství, z kterého jsou dnes už jen ruiny a obývají ho kočky a bezdomovci. Právě sem by se přitom mělo v budoucnu  přestěhovat otáčivé hlediště ze zahrady krumlovského zámku.

Kvítkův dvůr s rozsáhlými přilehlými pozemky a sadem po sametové revoluci prošel restitucí, původní restituent pak sad prodal dalším podnikatelům. Ti (zatím) nechávají většinu sadu ladem. Náhodným příchozím, kteří sem zabloudí, se tak naskýtá nevšední pohled na stovky starých ovocných stromů, obrostlých vysokou travou a připomínající časy, kdy byl Krumlov také centrem místního ovocnářství.

Chybělo přitom málo a rožmberská ovocnářská tradice mohla být kolem Kvítkova dvora obnovena. Vedení zámku v České Krumlově přišlo už před lety s projektem koupě pozemků i budov od restituentů s tím, že by na místě mohl být obnoven okrasní produkční statek s důrazem na původní genofond ovocných stromů.

Hospodářství by pak sloužilo nejen jako ukázka toho, jak fungovalo potravinářské zásobování zámku i města v minulosti, ale také jako možný zdroj ovoce a zeleniny pro výrobu místních specialit pro turisty. „Na koupi jsme se ale tenkrát s majiteli pozemků nedohodli,“ řekl INFO.CZ kastelán zámku v Českém Krumlově Pavel Slavko. Projekt původně počítal s tím, že stát by mohl za areál Kvítkova dvora nabídnout 60 milionů korun.

Další osud rozsáhlých sadů nad Krumlovem zjevně závisí na tom, jak dopadne jednání o přesunu otáčivého hlediště ze zámecké zahrady. Zřizovatel Jihočeského divadla se dohodl s památkáři na prodloužení provozu takzvané točny o tři roky, pak by ale měla točna zahradu, která je součástí památky UNESCO, definitivně opustit. A jedním z navrhovaných řešení (a vlastně zatím jediným) je přesun otáčivého hlediště právě ke Kvítkovu dvoru. To by zjevně ovlivnilo i plány na využití sadu a okolních pozemků.

Rozsáhlé rožmberské sady nad Krumlovem jsou přitom jen jednou, zato ale asi nejzásadnější ukázkou úpadku místního ovocnářství. V kraji pod horu Kleť lze najít podél cest a někdy i uprostřed lesů stovky ovocných stromů jako upomínku na to, jaký význam měla tehdejší ovocnářská soběstačnost. A i když na některých stromech stále roste ovoce jako „ze supermarketu“, takřka nikdy ho nesbírá.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy a budete odebírat nejen aktuální zprávy a komentáře, ale i jablka ze starých stromů. Díky.