Kam se přesune krumlovská točna? Nové místo je plné odpadků, bezdomovců a spekulantů

O tom, že slavná divadelní točna nemůže v zahradě krumlovského zámku zůstat navěky, se mluví už od doby, kdy byl Český Krumlov zapsán v roce 1992 na seznam světového kulturního dědictví. Populární otevřená scéna Jihočeského divadla působí v zámeckém areálu jako cizorodý, moderní prvek, a proto se památkáři ve shodě s výborem UNESCO shodují na tom, že musí být z historické zahrady přesunuta jinam. Jinak by Krumlovu mohlo hrozit i vyškrtnutí z prestižního seznamu nejdůležitějších památek lidstva.

Ačkoli různí ministři kultury slibovali řešení celého problému, výsledkem byly jen neustálé odklady a plané sliby. Přesun populární točny je navíc velmi citlivá záležitost a politici si dávali a dávají velký pozor na to, aby si v jejím případě nepoštvali veřejné mínění proti sobě.

Jenže zároveň tu existuje závazek vůči UNESCO, že otáčivé hlediště ze zahrady odstraníme. Co s tím? Stejně jako v minulých letech byl zvolen odklad řešení.

Národní památkový ústav se předběžně dohodl s městem České Budějovice jako zřizovatelem Jihočeského divadla na tom, že ponechá točnu v zahradě až do roku 2029. Po tomto tříletém odkladu už by se ale mělo divadlo skutečně přestěhovat jinam. Otázkou ovšem zůstává kam.

Jako o nejlepším ze všech možných řešení se od počátku mluví o přesunu točny do areálu bývalého zahradnictví u Kvítkova Dvora. Divadlo by stálo jen několik desítek metrů od zadní zdi zámecké zahrady a neztratilo by tedy prakticky nic z dosavadního krumlovského „genia loci“.

Navíc je areál bývalého zahradnictví podle odborníků svou lavorovitou polohou, výhledem a vlastním zdrojem vody doslova ideální k tomu, aby v něm i s potřebným zázemím (a možná i jezírkem) fungovala otevřená divadelní scéna. Původní plány dokonce počítaly s tím, že by k ní (opět kvůli autenticitě) mohli návštěvníci přicházet právě zahradou a branou v její zadní zdi. Současné náklady na tento přesun se ovšem odhadují až na 1,5 miliardy korun.

„To je ovšem dnes. Když se o projektu přesunu točny začalo uvažovat v roce 2005, jednalo se o desítky až stovky milionů,“ řekl INFO.CZ kastelán krumlovského zámku Pavel Slavko.

Peníze, o které by se zjevně musel podělit stát s místní samosprávou a možná i EU, ovšem nejsou zdaleka jedinou překážkou tohoto projektu. „Majitelem bývalého zahradnictví je z větší části město Krumlov, ovšem asfaltové cestičky v něm koupilo v roce 2005 od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových pět dalších majitelů,“ uvedl Slavko.

Stalo se tak „shodou náhod“ právě v době, kdy se začalo vážně hovořit právě o přesunu točny na toto místo. „Proč tedy stát prodal právě v tu dobu někomu asfaltové cestičky v nevyužívaném zahradnictví, mi není úplně jasné,“ uvedl Slavko.

Pokud by se každopádně měla točna přesunout na toto místo, musel by nyní kvůli tomu investor řešit, jak se s majiteli „cestiček“, dnes už prorostlých travou, vypořádá. O areál se přitom nikdo nestará.

Na místě jsou jen ruiny zahradnických domů, všude se válejí odpadky. Areál, zarostlý bujnou vegetací, je rájem koček, stín za dekou, zakrývající dveře v zadním domku svědčí o tom, že tady přespávají i lidé bez domova.

Každému musí být přitom při první návštěvě jasné, že pokud by tady měla do tří let stát i s potřebným zázemím divadelní točna pro 600 diváků, bylo pozdě se zahájením příprav stavby už včera. A to, že se zjevně nebude jednat o jednoduchý proces, potvrzuje i primátorka Českých Budějovic Dagmar Škodová Parmová.

Budějovice jsou zřizovatelem divadla, podle Škodové Parmové je ale navíc pro případný přesun točny ze zahrady ke Kvítkovu Dvoru nutná i změna územního plánu Českého Krumlova.

„Teprve potom by mohlo následovat vypsání soutěže na podobu nového otáčivého hlediště a zajištění finančních prostředků,“ uvedla pro INFO.CZ budějovická primátorka.

Kdo se na základě těchto faktů domnívá, že krumlovskou divadelní točnu čeká za 3 roky opravdu nejistá sezóna, asi nebude daleko od pravdy. Je přitom třeba připomenout, že přesun točny mimo zámeckou zahradu není žádná libovůle, ale dlouho odkládaný závazek České republiky vůči UNESCO. Nejde tedy o nic, co by mohlo časem takzvaně „vyhnít“.

Co se kolem točny v Krumlově děje, přitom může takřka v přímém přenosu sledovat i ministr průmyslu a obchodu za ANO Karel Havlíček. Ten totiž společně se svou ženou, architektkou, koupil a zrekonstruoval bývalý schwarzenberský památník na Ptačím hrádku, ležícím zhruba jen 300 metrů od zámecké zahrady a divadla.

To, jak manželé Havlíčkovi zdevastovanou památku vkusně opravili a využili pro potřeby víkendového bydlení, přitom podle zjištění INFO.CZ v Krumlově s povděkem kvitují i ti, kteří jinak s Havlíčkem jako politikem vůbec nesouhlasí.

Možná by měl Karel Havlíček při svých obvyklých procházkách se psem zabloudit i do sousedního „království koček“, v němž by už za tři roky měla stát nová divadelní točna. Třeba pak s manželkou, vzdělanou v oboru, doma sami zhodnotí, zda jde o reálný plán. Jinak je takřka jisté, že nesplněné sliby o přesunu slavné točny z krumlovské zahrady skončí na stole vlády. Odkládat problém donekonečna totiž není možné. I když v případě krumlovské točny je asi možné všechno.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.