Jen málokomu se podaří, aby se ještě za života dočkal svého památníku. Staronovému ministrovi průmyslu za ANO Karlu Havlíčkovi se to v Českém Krumlově povedlo. Havlíčkův „památník“ ovšem není výrazem „politického nabobství“, ale docela bohulibým počinem, který Krumlovu prospěl.
Ti, kdo o Vánocích navštíví Český Krumlov, si mohou oprávněně stěžovat na to, že se centrem města opět valí davy turistů a ve vánoční uličce s nápisem „Christmas Street“ není k hnutí. Stačí ovšem popojít pár set metrů z centra a člověk se rázem ocitne v úplně jiném Krumlově.
Ať už je to poutní areál na Křížové hoře, vyhlídka na opuštěný lom ve Vyšném, kopec Dubík nebo třeba Krásné údolí pod sídlištěm Plešivec, jedná ze ve všech případech o lokality, kam turisté prakticky nechodí. A přitom vám při jejich návštěvě takzvaně spadne brada nad tím, o jak atraktivní místa se jedná.
Mezi trochu skryté krumlovské pamětihodnosti patří i Ptačí hrádek, vlastněný dnes rodinou současného ministra průmyslu a obchodu. Původně se jednalo o klasicistní památník, který nechali Schwarzenbergové postavit v roce 1816 na oslavu vítězství spojeneckých vojsk na Napoleonem v bitvě u Lipska (1813). Chtěli tak připomenout, že jedním z hlavních vojevůdců spojenecké armády byl tehdy Karel I. Filip ze Schwarzenbergu.
Památník, ležící v lese na kopci zhruba 300 metrů od zahrady krumlovského zámku, ale Schwarzenbergové nikdy nedokončili. Částečně to bylo na přání Karla Filipa, které svého bratra Františka požádal, aby peníze určené na stavbu památníku, raději věnoval pozůstalým po padlých z bitvy u Lipska.
Stavba byla tedy krátce po zahájení provizorně zastřešena a přestalo se na ní pracovat, po letech ale Schwarzenbergové práce obnovili. „Projekt počítal, že součástí památníku bude i vyhlídková věž s ochozem,“ řekl INFO.CZ kastelán krumlovského zámku Pavel Slavko. Jenže sotva se stavba podle něj rozběhla, byla z finančních důvodů znovu přerušena. Tak to trvalo s přestávkami zhruba 130 let až do doby, než komunisté po komunistickém puči v roce 1948 památník a vůbec všechen schwarzenberský majetek znárodnili.
Nedá se přitom úplně říci (alespoň v tomto případě), že to byl komunistický režim, kdo hlavní měrou přispěl k devastaci klasicistního památníku. Dobové fotografie dokazují, že stavba se dostala prakticky do stavu zříceniny dokonce několikrát i v době, kdy jí ještě vlastnili Schwarzenbergové. „Památník se prostě opravoval tak, jak zbyly peníze, jak byl momentální hospodářský výsledek panství. Jeho majitelé se rozhodně nechovali rozmařile, nedávali přednost okázalosti nad nutnými běžnými výdaji,“ uvedl Slavko.
Barevný nebo šedivý Krumlov?
Představa o tom, jak šlechta nebo bohaté měšťanstvo udržovaly svými penězi město a jeho památky neustále „jako nové“ je zcela mylná. Historický Krumlov, který dnes láká miliony turistů z celého světa, zjevně nikdy nevypadal tak okázale, barevně a udržovaně jako právě nyní. A platí to i o již zmíněném Ptačím hrádku, který dnes vlastní manželé Havlíčkovi.
V roce 2010 koupila zdevastovaný hrádek od tehdejšího majitele, Lesů ČR, manželka současného ministra průmyslu, architektka Lenka Havlíčková. Po boku svého manžela se na veřejných akcích (co se týče politických aktivit) prakticky nepohybuje, je ale respektovanou architektkou.
A podle zdrojů z krumlovské radnice to byla právě ona, kdo stál za citlivou rekonstrukcí Ptačího hrádku. Ten je po více než 150 letech konečně dokončen, byť zjevně v trochu jiné podobě než byl původní záměr Schwarzenbergů. V objektu (celkově nijak okázalém) je architektonický ateliér s obytným prostorem, dům je obklopen malou zahradou.
O tom, že Havlíčkovi na Ptačím hrádku tráví hodně času, svědčí fakt, že pokud televizní reportéři chtějí Karla Havlíčka vyzpovídat o víkendu, takřka vždy jsou v pozadí krumlovské reálie. A Havlíčkův pes u nohy.
Ministr v památníku
Ptačí hrádek je až k bráně zahrady zcela běžně přístupný, přímo kolem něj dokonce vede turistická stezka, cedule popisuje důvod vzniku této památky. Ačkoliv má politik Havlíček (rodák z Českých Budějovic) pochopitelně i v Krumlově řadu politických odpůrců, osobně neznám jako Jihočech a častý návštěvník Krumlova nikoho, kdo by způsob rekonstrukce bývalého klasicistního památníků kritizoval nebo zpochybňoval způsob jeho nabytí. Spíše naopak.
Karel Havlíček měl zjevně štěstí, že jeho manželka, architektka, nevytvořila z Ptačího hrádku nějaký další příklad podnikatelsko-politického baroka, který je pak častým terčem ironických poznámek na sociálních sítích. Návštěvníci, znalí místní historie, většinou s povděkem kvitují přestavbu zříceniny, s kterou si nikdo nevěděl rady, na historický objekt, který stojí za to vidět.
Druhou otázkou je možná symbolika toho, co měl Ptačí hrádek původně představovat. Až bude Karel Havlíček jako ministr jednat s případnými francouzskými investory, možná by neměl říkat, že o víkendech spí v památníku, postaveném na paměť vítězství spojenců nad Napoleonem.
Na druhou stranu byl Karel I. Filip ze Schwarzenbergu, vítězný vojevůdce z bitvy u Lipska, svého času i diplomatem jak na dvoře císaře Napoleona, tak na dvoře ruského cara Alexandra. Nějaká symbolika se nakonec ve vlastnictví Ptačího hrádku českým ministrem průmyslu vždycky najde. Stačí si jen chvíli počkat.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
