GLOSA MICHALA BORSKÉHO I Na jedné straně vybízí populisticky pumpaře, aby snížili ceny, na druhé straně nejde v tomto směru vůbec vzorem. Babišova „Pumpa“ na dálnici u Průhonic prodává benzin o dvě koruny dráž a naftu dokonce o 3,10 Kč dráž než benzinka stojící o tři sta metrů dál. Přitom právě teď má premiér jedinečnou šanci ukázat, jak to se svými typickými voliči myslí dobře.
Jenže on to Andrej vždycky myslí dobře především sám se sebou a tak žádné cenovky à la Tank ONO u jeho „Pumpy“ nečekejme – na dálnici, kde je tankování zejména pro kamiony otázkou života a smrti, je přece jakékoliv zlevňování naprosto nesmyslné. Jasně, pumpaři nejsou žádní andílci a při sebemenší zámince si rádi nějakou tu korunku vždy přirazí, ale tvrzení, že za všechnu tu drahotu mohou jen jejich marže, by bylo nefér.
Marže pumpařů jsou podružné
Problém s vysokými cenami benzinu, ale zejména do očí bijícími cenami nafty má kořeny v geopolitice, ale i dalších vlivech, které se v podobných situacích vždy nepříznivě potkají.
Nejakutnějším důvodem současných brutálních cen je samozřejmě de facto zablokovaný Hormuzský průliv – úzké hrdlo, kterým prochází asi 13 % světového obchodu s rafinovanými ropnými produkty. Perský záliv totiž nevyváží jen surovou ropu, ale také hotové palivo, konkrétně naftu. Evropa přitom po roce 2022 nahradila ruskou naftu dodávkami právě odsud.
Dalším důvodem je rafinerská marže na naftu, která vystřelila na 64 dolarů za barel, což je nejvyšší hodnota od covidového roku 2022. U benzinu je marže nižší, protože lehké frakce ropy pro benzin jsou na trhu dostupnější. Výsledkem je, že velkoobchodní cena nafty v Rotterdamu stoupla výrazně rychleji a Česko to pocítilo nejsilněji v celé EU, i když absolutní rekordy trhají v zemích na Západ od našich hranic, kde se nafta prodává běžně za 3 eura za litr.
Vzácná příležitost mlčet
Ale pojďme dál. Evropské i české rafinerie jsou historicky nastavené tak, že produkují více benzinu, než Evropa spotřebuje, a méně nafty, než potřebuje. Po sankcích na ruskou naftu (2022) se deficit prohloubil a dovážíme 20–30 % spotřeby nafty zvenčí (Perský záliv, USA, Indie). V Česku tvoří nafta kolem 75–77 % celkové spotřeby pohonných hmot – jezdí na ni hlavně kamiony, autobusy, zemědělství, stavební stroje, topný olej.
Benzin je především pro osobní auta (cca 23–25 %) a když je přijde drahota, lidé prostě omezí zbytečné cesty nebo jezdí méně. Kamiony ale musí jezdit a zemědělci musí orat. Na burzách to znamená, že i malý výpadek dodávky se projeví větším růstem ceny nafty. Rafinerie a distributoři to promítají rychleji, protože vědí, že zákazníci (dopravci) to „skousnou“.
Bylo by také mylné se domnívat, že v současných cenách nafty hraje roli spotřební daň. Ano, hraje, ale zcela opačnou. Tato daň je totiž u nafty nižší (9,95 Kč/litr) než u benzinu (12,84 Kč/litr). Stát naftu daňově zvýhodňuje právě kvůli dopravě a zemědělství.
Když to shrnu, hlavním viníkem vyšších cen nafty je kombinace geopolitického šoku (Írán), evropský strukturální deficit nafty a nepružná poptávka po ní. Benzin na tom není tak špatně, protože Evropa ho produkuje dost a lehké ropy je relativně víc.
A ty Andreji, ty prosím tě, raději mlč a zlevňuj.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
