GLOSA VOJTĚCHA KRISTENA | Je to nečekaný zvrat v prozatím úspěšné byznysové story zbrojařského impéria CSG. Krátce po vstupu skupiny na burzu se ukázalo, že některé její firmy mají významné menšinové akcionáře. A ti se hlásí o slovo. Jde hlavně o minoritáře Petra Kratochvíla, který nyní po nejbohatším Čechovi Michalu Strnadovi chce za svůj podíl přes 30 miliard korun. Jenže případ není zdaleka tak jednoduchý, jak se na první pohled může zdát.
Na turbulentní dění kolem minoritních podílů u některých firem obranného impéria CSG jako první upozornily Seznam Zprávy. Podle jejich informací uplatnil bývalý spoluzakladatel a manažer CSG Petr Kratochvíl krátce před vstupem na burzu takzvanou put opci. Ta mu umožňuje požadovat vyplacení jeho podílu, v tomto případě desetiny z klíčové divize CSG Land Systems, a to za cenu stanovenou posudkem.
Bitva o 34 miliard korun
Kratochvíl tvrdí, že jeho podíl (resp. podíl jeho společnosti Terzo Company) ve skupině CSG má cenu kolem 34 miliard korun – a přikládá k tomu zmíněný posudek. „Hodnota podílu byla stanovena znaleckým posudkem přibližně na 34 miliard korun, a to kombinací standardních oceňovacích metod, DCF a tržního porovnání,“ tvrdí Kratochvíl v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Jenže situace je složitější, než se na první pohled zdá. CSG totiž prostřednictvím svého tiskového mluvčího upozorňuje, že „cena za odkupovaný podíl dosud nebyla závazně stanovena.“ A ukazuje při tom na jiný posudek, který si Kratochvíl měl nechat ke stejnému podílu vypracovat přibližně o rok dříve – a který uvádí jen 3,4 miliardy korun. Tedy cenu desetinásobně nižší, než Kratochvíl nyní požaduje.
Růst, který nevysvětluje vše
Jistě, skupina CSG za poslední rok výrazně vyrostla. Jak jsme tento týden psali, její tržby i zisk v loňském roce vystřelily středně dvojciferným tempem. Jenže ani takový růst plně nevysvětluje desetinásobný rozdíl v ocenění, který naznačují oba ze zmiňovaných posudků.
Ďábel se, jak už to bývá, schovává v detailu. Tedy v tom, jak jsou jednotlivé posudky dělané, respektive jakými oceňovacími metodami hodnotu CSG určují. K tomu přidejte, že celý evropský obranný sektor se nyní obchoduje s pořádnou prémií, která je dána silným zájmem retailových i institucionálních investorů a křehkou geopolitikou. A aby toho nebylo málo, v době vzniku druhého posudku se CSG chystala na svůj vstup na burzu, což doprovázela silnou marketingovou kampaní.
Limity oceňování
Reálně je tak pravděpodobné, že skutečná cena za Kratochvílův podíl bude „někde mezi“ oběma posudky. Celý spor však mimo jiné ukazuje, že přesně určit cenu firmy v daném čase je častokrát nemožné. Ocenění jakékoliv firmy je velmi často jen interpretací, stačí jiný odhad růstu, jiná práce s rizikem nebo jiný pohled na to, jak dlouho vydrží současný boom zbrojního průmyslu – a výsledek se posune o desítky miliard.
Jedním z nejlepších způsobů tak bývá cena určená trhem, který ukazuje, za kolik jsou investoři ochotní koupit a za kolik prodat. Jenže i tady na konci dne platí slavný investiční citát: trh dokáže být iracionální mnohem déle, než vy dokážete být solventní.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
