S nástupem umělé inteligence se práce z nutnosti může proměnit spíše v dobrovolnou aktivitu. O životní úroveň většiny by se mohl postarat univerzální základní příjem, který někteří považují za klíčový prvek ekonomiky budoucnosti. „Makroekonomie se nebojme – zdaníme roboty, zdaníme příjmy společností, ten model může fungovat,“ uvedl na konferenci SHIFTS spoluzakladatel skupiny J&T Patrik Tkáč.
Miliardář, investor a – pro pořádek – i jeden ze spolumajitelů skupiny CMI, pod kterou patří i INFO.CZ Patrik Tkáč se na veřejnosti objevuje spíše sporadicky. O to více však mají jeho myšlenky a pohled do budoucnosti tendenci narušovat zaběhnutá společenská i ekonomická paradigmata.
Na konferenci SHIFTS, kterou pořádají kolegové z E15, představil Patrik Tkáč svou vizi fungování světa, ve kterém umělá inteligence (AI) a robotizace totálně redefinují lidské štěstí i samotný smysl práce. Tkáčova základní rovnice je přitom prostá: štěstí je funkcí času a peněz – a právě umělá inteligence je nástrojem, který má lidem znovu vrátit to nejcennější. Jejich vlastní čas.
UBI není utopie
Jedním z nejsilnějších momentů Tkáčova úvodního rozhovoru byla obhajoba základního nepodmíněného příjmu pro všechny (UBI). Zatímco pro mnohé politiky je tato představa stále v kategorii rizikových experimentů, Tkáč tvrdí, že v určité formě už UBI dávno žijeme, jen si to neuvědomujeme. „Nepodmíněný příjem není fata morgána. My už dnes reálně základní příjem máme, sice nám neplatí jídlo nebo šaty, ale platí nám zdravotnictví, hasiče, školství, infrastrukturu či obranu,“ vysvětluje investor.
Nástup robotizace podle Tkáče tento koncept pouze rozšíří o základní životní potřeby. „Zdaníme roboty a příjmy korporací, makroekonomický model v tom stoprocentně funguje,“ věří spolumajitel skupiny J&T. Cílem však podle Tkáče není společnost, která ustrne v nečinnosti. UBI má být záchrannou sítí, která lidem umožní věnovat se vzdělávání a kultuře místo toho typu práce, která nyní pro řadu lidí není zdrojem naplnění, ale pouhou nutností k přežití.
Vzdělanost šlechtí
S nástupem základního příjmu podle Tkáče padne dogma „o práci, která šlechtí“. Práce se v jeho vizi mění z nezbytnosti v luxusní volbu pro ty, kteří chtějí víc než jen základ. Jako příklad uvádí budoucí podobu služeb: „Ve fast foodech vás v budoucnu budou obsluhovat jen roboti, v restauracích střední třídy to bude šéfkuchař ve spolupráci s roboty. Ale v těch nejlepších podnicích světa vás budou obsluhovat pouze lidé, kteří tam nebudou z ekonomického donucení, ale proto, že chtějí.“
Práce se podle Tkáče v mnohem masovějším měřítku stane nástrojem seberealizace a sociálního postavení. Klíčovou hnací silou společnosti už nemá být strach z existenční nouze, ale touha po růstu a uznání. „Už to nebude, že práce šlechtí, ale že vzdělávání šlechtí,“ zdůraznil Tkáč s tím, že volný čas uvolněný technologiemi musí lidstvo investovat zpět do svého rozvoje.
Humanita v cloudu
Tkáč se na podiu ostře vymezil proti vnímání AI jako hrozby. Pro něj je umělá inteligence doslova koncentrovanou humanitou. „Uvědomme si, že AI je pokračováním humanity, ne jejím přerušením. Pokud rozumíte tomu, co jsou to velké jazykové modely, tak je zřemé, že je to koncentrovaná vědomost celého lidstva přeměněná na matematiku,“ říká investor. Díky těmto nástrojům se v cloudu propojuje veškeré lidské poznání historie do jednoho celku.
Sám Tkáč přiznává, že se díky intenzivnímu využívání AI cítí být „nadčlověkem“ z hlediska efektivity a přístupu k informacím. „Neexistuje oblast lidského poznání, kde bych se s dobrým jazykovým modelem cítil pozadu. Můžu se naučit cokoliv a strašně rychle,“ popisuje svou zkušenost.
Rada lídrům: Rozdejte tokeny
V této oblasti však Tkáč vidí i největší riziko přechodné fáze – vznik nové propasti mezi digitální elitou a zbytkem společnosti. Jeho doporučení pro současné lídry i politiky je proto konkrétní a technické: „Kdybych byl politikem, rozdal bych všem šikovným mladým lidem tokeny pro práci s AI. Tokeny jsou dnes bariérou v poznání. Jejich distribuce by zajistila, že naše okolí udrží krok s rychlostí světa.“
Podle Tkáče je právě přístup k výpočetnímu výkonu a modelům v cloudu klíčem k tomu, aby příští generace zvládla tranzici, v níž AI převezme 90 % administrativního a technického „balastu“. Role budoucích lídrů a elit už nebude v exekutivním řízení, ale v odpovědné správě hodnot. „Investování není o aktivech, ta jsou strašně těžká. Investujeme do lidí, do těch nejlepších z nejlepších,“ uzavřel Tkáč svou vizi, ve které se miliardový byznys potkává s techno-optimistickým humanismem.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
