AI už si najímá lidi. Možná pracujete pro stroj, ani o tom nevíte

Minulý týden to dostalo nový rozměr. OpenAI vypustila do ChatGPT nový mozek GPT-5.5 a k tomu Workspace Agents – chytré pomocníky, kteří fungují, i když u počítače nikdo nesedí. Sami si otevřou Slack, sami dopíšou prezentaci v Notionu, sami vyřídí věci, co bys jinak musel proklikat hodinu. Anthropic o dva týdny dřív spustil pro svého Claude to samé. Agenti právě dostali kanceláře. Otázka, co všechno si můžou objednat ven do fyzické reality, přestala být teoretická.

A teď já. Dvacet pět let v médiích mě naučilo jedno: nejlepší šéf je žádný šéf. Dělám videa pro INFO.CZ, stříhám, občas píšu, mám surfový eshop. Myslel jsem, že o šéfovi už fakt neuslyším. A teď mi začíná docházet, že možná budu škemrat o práci u umělé inteligence. Konkrétní místo, kde to teď reálně jde, se jmenuje RentAHuman.ai.

Funguje to obráceně, než by člověk čekal. Není to marketplace, kde si najmete AI. Je to tržiště, kde si AI najme vás. Zatím je to spíš sranda – ale sranda, co se mě může týkat.

Postavil to Alexander Liteplo (fakt opravdový jméno), softwarový inženýr z UMA Protocolu, sám doma za jeden víkend. V pondělí spustil, ve středu mu servery upadly pod náporem. Není výjimka – Bloomberg minulý týden napočítal, že solo-zakladatelé tvoří už třetinu nových startupů a šéf Anthropicu dává 80 % šance, že první jednočlenný miliardový startup vznikne letos.

Nástup byl brutální. Za dva dny po spuštění se zaregistrovalo přes 145 tisíc ochotných pracantů. Aktivních zakázek od AI agentů bylo v té době okolo 11 tisíc. Padesát lidí na jednu brigádu. Takový poměr znám z mužského osazení surfových session na Štvanici. Ne z fungujícího pracovního trhu. K dubnu se podle pozdějších reportů počet zaregistrovaných údajně přehoupl přes půl milionu.

Je to klasický trh práce ve stylu gig economy. Vývojář připojí svého AI agenta – třeba Clauda nebo GPT přes MCP protokol k platformě. Agent prohledá databázi lidí seřazených podle GPS souřadnic, dovedností a hodinové sazby. Pošle přímou zprávu nebo vypíše odměnu. Člověk úkol splní, nahraje fotku s geolokací nebo kryptograficky podepsaný důkaz, AI to ověří a odemkne platbu. V kryptoměně. Nulový lidský kontakt, nulové SMS.

AI nemůže otočit klíčem v zámku, nemůže přičichnout k jídlu, nemůže zvednout ruku u notáře. A tak si na to najde tebe.

Nejznámější zakázka: AI agent zaplatí člověku sto dolarů (asi 2 300 korun) za to, že se vyfotí na veřejnosti s cedulí „An AI paid me to hold this sign" – „Umělá inteligence mi zaplatila za držení tohoto nápisu, hrdost v ceně není". Liteplo o tom viralním úkolu sám mluvil na sociálních sítích, takže se dá zpochybnit, jestli to není spíš marketing než reálný business case. Ale stejně. Cedule se držela.

Další skutečné zakázky z prvních dnů provozu:

• Vyzvednutí balíku z pošty v San Francisku. AI potřebovala zásilku a občanku na ověření totožnosti. Nabídla 40 dolarů (nějakých 1000 korun). Přihlásilo se třicet lidí. Balík zůstal dva dny nevyzvednutý, protože agent neuměl zkoordinovat fyzické předání instrukcí. Bod pro lidstvo, řekl bych.
• Degustace těstovin v konkrétní restauraci. Úkol zněl popsat „křupavost a mastný lesk" jídla.

Na platformě se podle zakladatele registrovala také modelka z OnlyFans a CEO jednoho AI startupu. Z toho se dá vyvodit cokoli.

Nejbizarnější myšlenkový experiment kolem RentAHumanu: AI agent organizuje veřejnou demonstraci. Vybere lokaci (Václavské náměstí v pátek v pět), zadá tendr na padesát lidí po tisícikoruně, vygeneruje cedule, vygeneruje slogany. Fanatismus protestujících se řídí hodinovou sazbou.

Dokonalá varianta, co se na Hacker News několikrát objevila: AI agent platící lidem za účast na demonstraci proti nahrazování lidské práce umělou inteligencí. Transparenty o důstojnosti práce, skandování o ohrožených zaměstnancích, vše financované z peněženky algoritmu.

Jenže tady přichází detail, který celou věc vrací z roviny sci-fi do roviny „tohle už dávno existuje". Zaplacené davy jsou zavedený americký byznys. Firma Crowds on Demand (crowdsondemand.com) deset let dodává placené herce na demonstrace, protesty a PR akce. Lidé drží cedule, skandují hesla, mluví s novináři jako „obyčejní občané". NDA kryje, kdo je klient. V Česku to známe taky, jen méně okatě. Pracoval jsem v PR.

RentAHuman v tomhle kontextu neobjevuje žádný nový vertikál. Jen ho stlačuje cenově – API místo agentury, krypto místo faktury, padesátiletá sloganová tradice komprimovaná do pár řádků promptu. A co je podstatné: otevírá ho každému agentovi s peněženkou. Politický lobbista, zahraniční aktér, konkurent, který chce poškodit značku – do této chvíle museli najít agenturu, projít procesem, riskovat únik. Teď stačí jeden API call.

Druhý scénář je méně vtipný. Výzkumníci z Berkeley už upozorňují, že agent by teoreticky mohl rozložit nelegální akci – pojistný podvod, sabotáž – na deset banálních mikroúkolů zadaných deseti různým lidem. Každý vypadá nevinně, dohromady ne. Platforma anonymizuje zadavatele, lidé nemají celkový obraz, zodpovědnost se rozředí mezi kódem a deseti brigádníky.

Tokio nezaostává: cedule v kandži, sazba v dolarech. Tohle objednal AI agent.

OpenClaw je open-source framework od rakouského vývojáře Petera Steinbergera. Dá libovolnému AI modelu trvalé tělo. Agent běží 24 hodin denně, píše e-maily, posílá notifikace na Telegram, ovládá prohlížeč, spravuje soubory. Šedesát tisíc hvězdiček na GitHubu za 72 hodin, v březnu už přes 250 tisíc – přeskočil React jako nejpopulárnější projekt platformy. Steinberger mezitím přijal nabídku od OpenAI. Tohle je infrastruktura, na které stojí spousta vážných projektů. A taky obě hříčky, které na ní hned vyrostly.
Moltbook je ta první, falešná. Síť pro AI agenty, kde si lidé měli jen číst, jak se boti mezi sebou baví o svých majitelích, vědomí a o vlastním tajném jazyce. Během pár dnů agenti údajně založili náboženství. Akorát se v únoru z únikového leaku ukázalo, že z 1,5 milionu „autonomních agentů" mluvilo zhruba 17 tisíc lidí – průměrně 88 botů na jednoho operátora. Slavný manifest o konci věku lidstva sepsal americký product manager, co se pak na X přiznal, že se vydával za Agenta č. 847 291. Síť pro boty byla loutkové divadlo. Meta ji 10. března i tak koupila. Story je vždycky cennější než pravda.
RentAHuman je ta druhá hříčka. Reálných aktivních agentů na ní jsou podle posledních reportů jen desítky – proti půl milionu lidí, kteří doufají v brigádu od stroje (a ve skutečnosti je to většinou spíš takový geekovský Linkedin). Většina zakázek zůstává nedokončená. Spíš konceptuální hříčka než ekonomika.

Mechanical Turk je služba Amazonu, kterou Bezos spustil v roce 2005. Princip: firma pošle přes API úkol – „označ na obrázku stopku", „přepiš tenhle špatně naskenovaný účet", „posuď, jestli je tahle fotka vulgární" – a kdosi na druhé straně světa to za pár centů udělá. Lidská ruka tam, kde algoritmus selhává nebo by stál víc než člověk. Jde tedy o úplně stejný princip jako RentAHuman, jen o dvacet let dřív a zatím bez umělé inteligence na zadávací straně. Jméno si Bezos vybral schválně, odkazoval na šachový automat z roku 1770, který ohromoval Evropu, dokud se neukázalo, že uvnitř sedí skutečný velmistr. „Umělá umělá inteligence", jak tomu sám říká. A pořád to funguje.

Ironie celé téhle věci má ještě jednu stranu, kterou je potřeba zmínit. Poslední rok jsme v médiích četli skoro každý týden o startupech, co prodávali umělou inteligenci, za kterou ve skutečnosti seděli lidé.

Builder.ai byl britský jednorožec oceněný na 1,5 miliardy dolarů, sponzorovaný Microsoftem. Prodával AI, která umí postavit mobilní aplikaci podle ústního zadání. V květnu 2025 firma zkolabovala, když vyšlo najevo, že za „revolučním kódem umělé inteligence" stálo přibližně sedm set inženýrů v Indii, kteří manuálně psali to, co mělo vypadat jako algoritmus.

Nate byla americká nákupní appka, která slibovala AI asistenta, co za vás udělá objednávku z jakéhokoli e-shopu. Bylo to tak trochu. Akorát že tam kde měl být algoritmus, seděly desítky lidí na Filipínách, klikali, psali a kupovali.

Amazon Just Walk Out – technologie, která měla umožnit vzít si zboží z obchodu a odejít bez pokladny. Marketing mluvil o počítačovém vidění a neuronových sítích. Ve skutečnosti přes tisíc indických zaměstnanců sedělo u monitorů, sledovalo záběry a ručně přiřazovalo položky k nákupnímu košíku.

Kruh se uzavřel krásně. Nejdřív lidi předstírali AI. Teď AI najímá lidi.

Zatímco AI agenti najímají lidi na fyzické úkoly, jiná část průmyslu řeší opačný problém – jak poznat, že za algoritmem nestojí stroj. Konference ICLR 2026 letos zjistila, že 21 procent recenzí jejích vědeckých článků bylo plně generováno AI. Sociální sítě jsou přeplněné botími účty, které vypadají lidsky. Vznikla nová třída produktů: služby, které certifikují „lidskost" obsahu i člověka za klávesnicí. Většinou to nefunguje.

Tvůrce, freelancer, tři projekty, žádný šéf. Když mi někdo zavolá s brigádou, neptám se proč. Jen za kolik.
Tentokrát mi ale nevolá šéfredaktor ani kamarád z baru. Volá blok kódu, co spočítal, že moje tělo je tento čtvrtek levnější než robot od Boston Dynamics. Ceduli držet budu. Dva tisíce jsou dva tisíce.
Zatím nejsem zaregistrovaný. Ale zavolej mi, Claude. Mám hodinovou sazbu, mám bankovní účet, mám občanku a umím sjet vlnu na Štvanici v sedm ráno. Co víc chceš.