GLOSA MARKA KERLESE | Česko se rádo označuje za pivní národ. Přesto máme přísnější pravidla pro konzumaci piva než Německo, Rakousko nebo Belgie. A zatímco tam si mohou dát pivo už šestnáctiletí, my dál věříme, že právě osmnáctka je hrází proti alkoholismu. Čísla o spotřebě alkoholu ale naznačují, že tak jednoduché to nebude.
Česko se rádo označuje za pivní velmoc. Jenže mezi evropskými pivními velmocemi je zároveň výjimkou. Zatímco vNěmecku, Rakousku, Belgii, Švýcarsku nebo Dánsku si mohou dát pivo už šestnáctiletí, v Česku je hranice nastavena na osmnáct let. A v některých zemích zákon dokonce připouští, že se čtrnáctiletý teenager může pod dohledem rodičů napít piva nebo vína i v restauraci.
Jak to funguje v praxi, mohou Češi vidět třeba v sousedním Rakousku. Ve slavné vídeňské pivnici Schweizerhaus, kde se už více než sto let točí Budějovický Budvar, sedávají mezi stovkami hostů i mladí lidé, kterým ještě nebylo osmnáct. Nepotácejí se mezi stoly ani nebudí pohoršení. Prostě si dají pivo. A nikdo se nad tím nepozastavuje, protože je to legální.
Nabízí se proto nepříjemná otázka: pokud je osmnáctiletá hranice tak účinným nástrojem proti alkoholismu, proč patří Česko dlouhodobě mezi evropské šampiony ve spotřebě alkoholu? Podle řady mezinárodních srovnání pijeme více než většina zemí, které povolují pivo a víno už od šestnácti let.
Německo, Rakousko, Švýcarsko, Belgie, Dánsko nebo Lucembursko rozhodně nejsou státy proslulé abstinencí. Přesto v nich zákon předpokládá, že cesta ke kultivovanému vztahu k alkoholu nemusí nutně vést přes zákaz až do osmnáctých narozenin.
Možná právě tady leží slabina českého pohledu na věc. Automaticky předpokládáme, že zákaz znamená menší zájem. Jenže u dospívajících to tak být nemusí. Když pivo přestane být symbolem rebelie a stane se obyčejnou součástí života, může část jeho kouzla zmizet.
Ostatně ani Rakousko nebo Německo nepouštějí šestnáctileté ke všemu alkoholu. Výjimka se týká hlavně piva a vína, zatímco tvrdý alkohol zůstává dostupný až od osmnácti let. A navzdory obavám spotřeba alkoholu mezi mladými Evropany dlouhodobě klesá.
Nejdůležitější je rodina
Jenže čeští odborníci podobné debaty většinou rychle uzavírají. Primář Psychiatrické léčebny v Červeném Dvoře Jiří Dvořáček tvrdí, že lidé mladší osmnácti let by neměli pít ani nealkoholické pivo, aby si nevytvářeli návyk spojený s alkoholem.
A ani mezi pivovarníky se po změně pravidel příliš nevolá. Bývalý šéf Budějovického Budvaru Jiří Boček upozorňuje, že hranice osmnácti let je v Česku natolik zakořeněná, že by její snížení nemělo šanci získat širší podporu veřejnosti.
Boček zároveň upozorňuje, že vztah k alkoholu nevzniká v zákoníku, ale především v rodině. Své sehrává i prostředí, ve kterém člověk vyrůstá, a vlivy, kterým čelí v pubertě. „Otázka, zda se smí legálně pít od 16 nebo od 18 let, je až druhotná,“ míní.
Opatrný je i Svaz pivovarů a sladoven. Jeho ředitel Tomáš Slunečko připomíná, že současná hranice osmnácti let vychází ze snahy chránit zdraví dětí a mladistvých. Pivovary podle něj dlouhodobě podporují prevenci a pivo, včetně nealkoholického, komunikují výhradně jako nápoj pro dospělé.
Nikdo rozumný nebude navrhovat, aby se šestnáctiletým nalévaly panáky. Stejně tak ale stojí za zamyšlení, zda česká osmnáctka není spíš kulturní zvyk než nástroj, který skutečně rozhoduje o tom, kolik alkoholu se v zemi vypije. Pokud ano, pak se možná hádáme o číslo, zatímco skutečný problém leží úplně jinde.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy a budete pít pivo s námi. Díky.
