Poručíme větru dešti? Čeští pěstitelé zkoušejí děla proti krupobití

Příkladem mohou být investice do ochrany sadů před stále častějšími bouřkami, přívalovými dešti a kroupami, které jakožto extrémy počasí představují jeden z důsledků klimatických změn. „Kdo se těmto změnám nedokáže bránit, ten nemůže pokračovat v průmyslové produkci ovoce,“ řekl INFO.CZ předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.

V Česku podle něj funguje zhruba 10 000 hektarů produkčních ovocných sadů, z nichž zhruba čtvrtina už je zakryta speciálními a velmi nákladnými sítěmi proti kroupám. A důvod? Jak říkají sadaři: dříve přišlo krupobití jednou za pět až osm let, dnes se s ním potýkáme třikrát za rok.

„Pokud dodáváte ovoce, zejména jablka, pravidelně do obchodní sítě a musíte udržovat stále dodávky i kvalitu, bez sítí se dnes prakticky neobejdete,“ uvedl Ludvík. Přitom se podle něj vůbec nejedná o levnou záležitost. „Zakrytí jednoho hektaru sítí na speciální konstrukci vyjde zhruba na milion korun,“ říká předseda ovocnářů.

Sítě se podle něj stávají nejen nezbytnou součástí ovocnářství, ale i předmětem výzkumu, jaká síť je pro konkrétní ovoce a sad nejvhodnější. Třeba se už dnes ví, že zastínění sadu sítěmi není vhodné pro hrušky. I u jablek se ale zkouší ta nejvhodnější varianta, která by kombinovala ideální ochranu proti kroupám s ideální produkcí. Někde síť chrání sad nejen proti kroupám, ale i proti „spálení“ jablek příliš ostrým sluncem. „Zkoušejí se proto sítě různého druhu a barvy, včetně třeba sítí pruhovaných,“ říká Ludvík.

Někteří čeští sadaři se zase inspirovali ve Francii, kde pěstitelé vína začali kvůli ochraně před kroupami už před mnoha lety rozstřelovat mraky speciálními, rázovými děly. „Jedno dělo vyjde na jeden milion až 1,5 milionu korun,“ řekl Ludvík. Jedná se o zařízení, která s ohlušujícím zvukem vystřelují do mraků výbušnou směs acetylenu a kyslíku, což by mělo bránit tvorbě krup.

Podle Ludvíka se děla používají především na Slovensku (zejména v obci Dunajská Lužná), v Česku zatím používá dělo jen jeden velkopěstitel. Názory na účinnost této metody proti kroupám se různí. „Se stoprocentní účinností se počítat nedá,“ říká Ludvík. 

Negativním doprovodným jevem rozstřelování mraků rázovou vlnou zůstává navíc ohlušují zvuk, slyšitelný na vzdálenost několika kilometrů. „Pravda ale je, že na některých místech vzali lidé děla na milost, protože prý zjistili, že dělo chrání před kroupami nejen příslušný produkční sad, ale i běžné sady a zahrádky v širokém okolí,“ uvedl Ludvík.

Aby mohla být tato metoda teoreticky účinná, nestačí podle Ludvíka začít střílet do nebe, když se na něm objeví mrak. „Kdo dělo používá, musí umět pracovat s velmi detailní meteorologickou předpovědí a daty,“ říká předseda českých ovocnářů. I za těchto okolností se ale podle něj nedá hovořit o metodě, která by s naprostou jistotou zaručovala, že sad nepoškodí krupobití.

(na videu z USA můžete vidět, jak jsou děla používaná)

Jedna věc je ale podle odborníků jistá. Někteří politici často zlehčují globální klimatickou změnu jako něco, co prostě přináší trochu vyšší teploty a tedy i možnosti produkce teplomilných potravin i v oblastech, kde to dosud nebylo možné.

Ministr zahraničí Petr Macinka za Motoristy nedávno ironicky zlehčoval rekordní vedra v Česku slovy o tom, že prostě v zimě je zima a v létě teplo a v noci tma. Ekonomka a bývalá poslankyně Markéta Šichtařová zase měla potřebu upozorňovat na teplé dny v hluboké minulosti s tím, že se tedy současné vedro nijak nevymyká dlouhodobému průměru.

Jenže podle sadařů je problém někde úplně jinde. Nikoliv v nárůstu průměrné teploty, ale v extrémních meteorologických jevech, které oteplování doprovázejí. A ty se projevují jak třeba častějším bouřkami a krupobitím v případě Česka, tak náhlými mrazy v Tunisku. „Budoucnost bude patřit pouze těm, kdo dokáží úrodu ochránit před těmito extrémy,“ dodává Ludvík.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky moc.