Zažijí USA jadernou renesanci? Trump napumpuje miliardy dolarů do nových reaktorů

Donald Trump udělal krok, který může zásadně změnit americkou energetickou politiku na desítky let dopředu. Jeho administrativa oznámila, že federální vláda poskytne 17,5 miliardy dolarů v podmíněných půjčkách na výstavbu deseti nových jaderných reaktorů. 

Podle amerického ministerstva energetiky má tato injekce zkrátit dobu výstavby až o tři roky a zároveň nastartovat rozsáhlou modernizaci amerického jaderného sektoru. Eric Revell (Fox Business) to popisuje jako „uvolnění americké jaderné renesance“, zatímco Geoff Brumfiel z NPR v tom vidí vyvrcholení Trumpova tlaku na dokončení projektů, které se léta topily v regulacích a politických sporech. V americké politice, jinak rozdělené na dvě nesmiřitelné poloviny, je to jeden z mála kroků, který má šanci získat podporu napříč stranami. To je v dnešních Spojených státech skoro malý zázrak.

Americká jaderná energetika se po desetiletích stagnace způsobené havárií v elektrárně Three Mile Island znovu vrací do centra pozornosti. Spojené státy byly kdysi světovým lídrem v jaderné energetice, ale po této události v roce 1979 se výstavba prakticky zastavila. Teprve v posledních letech se situace začala obracet — nejprve kvůli klimatické politice, později kvůli geopolitice a nyní kvůli Trumpově snaze urychlit výstavbu.

Ministerstvo energetiky uvádí, že cílem je zvýšit jadernou kapacitu USA ze zhruba 100 GW na 400 GW do roku 2050. Ambice, která nemá v moderní historii USA obdoby. A tentokrát to nevypadá jako další z těch velkých amerických plánů, které skončí v šuplíku.

Je přitom pozoruhodné, jak rychle se změnila atmosféra kolem jádra. Ještě před deseti lety se o něm mluvilo jako o drahé, pomalé a politicky neprůchodné technologii. Americká média tehdy psala o „jaderné kocovině“ po neúspěšných projektech, které se prodražily a zpozdily natolik, že investoři raději utíkali k plynu. 

Dnes se situace obrátila: jádro je zpět v módě. Spojené státy začaly chápat, že bez stabilního nízkoemisního zdroje se jejich energetická budoucnost neobejde. A že spoléhat se na to, že všechno vyřeší obnovitelné zdroje, je hezká představa – ale spíš pro volební kampaně než pro realitu americké sítě.

NPR ve svém textu „Červená, bílá a zářivě modrá“ (Red, white and glowing blue) naznačuje, jak Trump spojuje jadernou energetiku s patriotismem. Jádro je prezentováno jako „americká energie“, symbol technologické dominance a národní síly. Jádro se tak stává součástí politické identity, nikoli jen technickým projektem. A Trump, který má pro symboly slabost, to využívá naplno.

Jeho styl je jednoduchý: když chcete, aby lidé podporovali technologii, udělejte z ní součást národní hrdosti. Ať už si o tom myslíme cokoli, funguje to. Američané mají rádi velké projekty, které vypadají jako důkaz jejich výjimečnosti. A jaderná energetika – se svou modře zářící vodou, betonovými kupolemi a slibem „energie budoucnosti“ – se k tomu hodí dokonale. Není náhodou, že Trump mluví o jádru jako o „síle, kterou nám nikdo nevezme“. Je to přesně ten typ rétoriky, který v USA zabírá.

Zajímavé je, že jádro je jednou z mála oblastí, kde existuje široká shoda mezi demokraty i republikány. Demokraté ho podporují jako nízkoemisní zdroj, který pomáhá plnit klimatické cíle. Republikáni ho podporují jako stabilní, domácí a geopoliticky bezpečnou energii. Výsledkem je shoda, která je v USA skoro fascinující.

A právě tato nadstranická shoda je jedním z důvodů, proč má současná jaderná renesance větší šanci na úspěch než všechny předchozí pokusy.

Důvody, proč chce Trump urychlit výstavbu reaktorů, jsou v principu tři: energetické, geopolitické a politické. Energetická bezpečnost je v americké debatě stále důležitější. Jádro je v Trumpově rétorice stabilní pilíř, který není závislý na počasí, není závislý na dovozu a není ohrožen krátkodobými výkyvy trhu. Ministerstvo energetiky uvádí, že nové reaktory mají posílit „energetickou dominanci USA“ a zajistit dlouhodobou stabilitu sítě.

Geopolitika hraje stále větší roli. USA se snaží snížit závislost na ruském obohaceném uranu, který je stále významnou součástí globálního jaderného trhu. Zároveň se snaží konkurovat Číně, která masivně investuje do malých modulárních reaktorů (SMR) a chce získat dominantní postavení v této technologii. Americká vláda si uvědomuje, že pokud nechce být v jaderné technologii závislá na jiných, musí investovat doma. A že pokud chce konkurovat Číně, musí stavět rychleji, levněji a ve větším měřítku. To je ambice, která zní hezky – dokud si nepřipomeneme, že se odehrává v zemi, kde povolovací proces na nový reaktor trvá déle než stavba samotná.

Právě extrémně pomalé regulační procesy jsou největší překážkou amerického jádra. Licencování nového reaktoru může trvat i více než deset let. Trumpova administrativa chce tento proces zásadně zrychlit. A i zde by mohl Trump narazit s podporou od demokratů. Ti podporují jádro, ale ne za cenu oslabení bezpečnostních standardů. Navíc je jasné, že celý tento projekt bude velmi drahý.

Americké jaderné projekty (a vlastně nejen ty „americké“) jsou notoricky známé překračováním rozpočtů. Například jaderná elektrárna Vogtle v Georgii – se svým výkonem úctyhodných 4536 MW vůbec největší jaderné zařízení v USA – je toho typickým příkladem: projekt dvou nových reaktorů se prodražil o miliardy dolarů a trval mnohem déle, než se plánovalo.

Původně se počítalo s tím, že dva nové bloky budou dokončeny za 7 let při nákladech cca 7 miliard dolarů. Realita? Stavělo se 13 let. Projekt provázel krach společnosti Westinghouse v roce 2017, vyhlášení zcela nového řízení, pandemie a další komplikace. Celkové náklady se pak vyšplhaly na závratných 30 až 36 miliard dolarů (záleží na metodice započítání financování).

Trumpova administrativa tvrdí, že nové typy reaktorů budou levnější a proces schvalování i výstavby se urychlí. Jenže investoři zůstávají skeptičtí. Nové typy reaktorů vypadají slibně, o tom není pochyb. Jenže existují jen na papíře, zatím žádný nebyl dokončen a žádný nebyl „převeden“ do komerčního provozu.

Trumpovo rozhodnutí urychlit výstavbu nových jaderných reaktorů je významný moment. Ukazuje, že USA chápou jádro jako stabilní zdroj, geopolitickou nutnost, cestu k dekarbonizaci i technologickou příležitost. Ať už se americká politika v dalších letech vydá jakýmkoli směrem, jedno je jisté: jaderná energetika už není okrajové téma, ale součást strategického jádra americké státnosti.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky moc.