GLOSA PAVLA VONDRÁČKA | Ministra Klempíře nemusíme šetřit. Jako hosté bychom ale měli umět ovládnout vlastní emoce. Brazilští nakladatelé, korejští překladatelé nebo belgičtí čtenáři nepřijeli do Frankfurtu rozhodovat, kdo má pravdu v české politice.
Ministr Klempíř na řadu velkých kulturních akcí nechodí. Do Frankfurtu ale dorazil a skončilo to ostudou. Bohužel způsobenou jeho odpůrci.
O ministru Klempířovi si můžeme myslet to nejhorší. Svůj resort nezvládá, arogantně přehlíží profesní organizace, není schopen připravit jeden kloudný materiál. Pozici měl se svým profilem těžkou od začátku a držet si ministerské místo formou eskalující provokace moc moudré není. Asi by měl odstoupit, anebo by ho premiér měl odvolat.
Nicméně ani jedno se nestalo a ministr Klempíř teď dorazil na akci, kterou on nepřipravoval a na které má čistě ceremoniální funkci. Frankfurtský knižní veletrh je nejvýznamnější knižní veletrh na světě a být jeho čestným hostem, jímž je Česko letos, je obrovská příležitost — příležitost prodat českou literaturu posledních let světu.
I proto zarazí, že část publika nedokázala prokázat jistý nadhled a nechat české problémy doma. Svým bučením a pískáním si Klempířovi odpůrci vzali českou kulturu jako rukojmí v boji proti ministrovi. Ten boj je sice legitimní, takovéhle prostředky ale na slavnostní zahájení nepatří.
Špinavé prádlo se pere doma, ne u hostitelů na večírku. Nejsme totalitní společnost, ve které lze svobodně kritizovat vládu jen za hranicemi. Žijeme v demokracii a spory jsou její přirozenou součástí. Máme kde protestovat, kritizovat ministra i požadovat jeho odstoupení. Nemusíme k tomu využívat každou zahraniční příležitost.
Navíc nejde jen o nás a Němce. Ve Frankfurtu je celý svět. Proč bychom měli předpokládat, že brazilští nakladatelé nebo korejští překladatelé znají naše interní spory a rozumějí tomu, co se u nás doma děje? Přeložit výkřik ještě neznamená vysvětlit jeho souvislosti. Přijeli za českou literaturou, nikoli sledovat další kolo české politické hádky.
Říká se tomu Kinderstube: dobré vychování, které nám velí být jako hosté uměření a zdrženliví. Být aristokraty ducha znamená také umět ovládnout vlastní emoce a neobtěžovat druhé svými spory. Ani oprávněná kritika ministra nás nezbavuje povinnosti mít cit pro místo a situaci.
Z tohoto pohledu bylo zahájení trapné. Své problémy si máme řešit doma a ne s nimi otravovat zahraniční publikum. Česká premiéra tedy začala upatlaně. Doufejme, že zbytek bude už jen lepší.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky moc!
