Říkají ho děti před školou, sportovci i profesoři na univerzitě. Slovo „vole“ patří k nejtypičtějším českým výrazům. Odkud se ale vzalo a proč ho používáme právě my?
Původ českého „volování“ zůstává záhadou. Existuje několik teorií, ale žádná nedokáže přesvědčivě vysvětlit, jak se právě „vůl“ proměnil v jednu z nejčastějších českých slovních vsuvek.
Jisté je jen jedno. „Neznám žádný jiný jazyk, v němž by název vykastrovaného býka nebo vůbec nějakého zvířete fungoval jako konverzační vsuvka,“ říkal lingvista Václav Huňáček. Čeština je v tomto směru světovým unikátem.
A co je ještě pozoruhodnější: zatímco češtinu zaplavují anglicismy a módní výrazy, „vole“ se drží překvapivě pevně. Stačí se na chvíli postavit před základní školu nebo na dětský fotbalový zápas. Uslyšíte „kámo“, možná i „ty kokos“, ale kdo neuslyší také několikrát „vole, vole“, ať hodí kamenem.
Někdo by
mohl mít dojem, že volování mezi dětmi mírně ustupuje ve
prospěch „kámování“, ovšem, pokud je to vůbec pravda, tak
se jedná o ústup velmi pomalý, možná žádný.
O to větším lingvistickým oříškem zůstává, proč se vlastně v češtině voluje. Slovo „vole“ už dávno v hovorovém jazyce nefunguje jako označení vykastrovaného býka, ale jako běžná vsuvka. Slouží jako výplň, když člověk hledá další slovo. Někteří lidé – a pár takových znám – dotáhli volování k takové dokonalosti, že ho používají téměř za každým slovem. Proč?
Indicií k původu volování existuje hned několik. Oslovení „milý vole“ používali už za první republiky v Osvobozeném divadle při vzájemném oslovování Jan Werich a Jiří Voskovec, podobně se titulovali i ve své korespondenci. Zda lze původ dnešní vsuvky hledat právě tady, je ale velmi nejisté. Voskovec s Werichem své vzájemné „volování“ nijak veřejně nešířili, zůstalo mezi nimi.
Servít je vůl
Další stopou může být studentská recese z konce padesátých let, kdy někteří pražští studenti začali psát na zdi nápis „Servít je vůl“, aby poškodili jméno neoblíbeného profesora. Nápis se stal natolik populárním, že se podle teatrologa Vladimíra Justa v šedesátých letech objevoval nejen v Praze, ale dokonce i v Paříži. Ani to ale původ volování nevysvětluje.
„Tahleta vsuvka z nějakých neznámých příčin vystřídala pojem člověče, zkráceně čéče, který se do vět vkládal v době mého mládí,“ řekl mi už před lety profesor Václav Konzal ze Slovanského ústavu Akademie věd.
Někteří jazykovědci se navíc domnívají, že vsuvka „vole“ nemusí mít se zvířetem vůbec nic společného. Mohla by být parafrází německého „jawohl“ (ano, ovšem), které se někdy také používá jako řečová vsuvka. Že by tedy vliv němčiny? Pokud ano, pak babičky kárají své vnuky za sprosté volování neprávem. O žádného skutečného vola by totiž nešlo.
Ani tato teorie však nemá pevnou oporu. Německé „jawohl“ plní jinou funkci než české „vole“. „Nevím opravdu o žádném prameni ani odborné práci, která by původ vsuvky vole věrohodně doložila a vysvětlila,“ řekl INFO.CZ Jiří Rejzek, odborník na vulgarismy z Ústavu pro jazyk český.
Podle Jiřího Rejzka je teoreticky možné, že za oblibou volování stojí i určitá zvukomalebnost slova „vole“, která se pro účely slovní vsuvky výborně hodí. Někteří lidé dokonce „volují“ tak, že výraz ani neartikulují a protáhnou ho do jakéhosi širokého „tyvééé“ nebo „tve“. Se skutečným volem si tuto vsuvku už dávno nespojují. U jiných zvířecích vulgarismů, jako jsou „ty krávo“ nebo „ty svině“, by něco podobného fungovalo mnohem obtížněji.
Se zajímavým postřehem přichází také další jazykovědec z Ústavu pro jazyk český Martin Šemelík. „Přijde mi, ovšem čistě subjektivně, data na to nemám, že častěji než dříve dnes volují dívky, zatímco muži a chlapci k volování přidávají ještě vulgárnější výrazy,“ řekl INFO.CZ.
Proto se dnes v hovorové češtině objevují i dvojslovné výrazy typu „p… vole“ a další jazykové kreace. „Je vidět, že klasické volování už zřejmě ztratilo kouzlo sprostého výrazu a lidé mají potřebu ho ještě přiostřit,“ dodává Šemelík.
Každopádně se zatím nezdá, že by všudypřítomná vsuvka „vole“ chtěla ustoupit nějakému módnímu trendu. Je v češtině zakořeněná tak hluboko, že zřejmě jen tak nezmizí. A pohádku o tom, jak „vůl v češtině ke štěstí přišel“, si možná budou vyprávět ještě naši pravnuci.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy a budete se s námi mravně pohoršovat. Díky moc.
