Latina vs. umělá inteligence: Má se na školách učit „mrtvý jazyk“, nebo AI? Odpověď vás překvapí

Na rozdíl od Česka, kde je dnes latina ve školních osnovách pouze volitelným předmětem, zůstává v Rakousku na mnoha gymnáziích a středních školách její výuka povinná. Někde si ale žáci mohou vybrat mezi latinou a moderními románskými jazyky (francouzštinou, španělštinou či italštinou). Samozřejmě vedle povinné angličtiny.

Současná rakouská vláda ale hodlá v rámci celkové reformy školství latinu a románské jazyky upozadit. A to – jak uvedl ministr školství Christoph Wiederkehr – ve prospěch „většího zaměření na témata, jako jsou umělá inteligence, média a demokratická výchova“. Podle ministra musí být studenti připravováni na budoucnost, ne být zahlcováni stále větším množstvím „obsahu“.

Tato reforma, prezentovaná ve zkratce jako omezení výuky méně využitelných znalostí a lepší přípravy na život v moderním digitálním světě, má i velkou veřejnou podporu. Loni v lednu jí v průzkumu mezi 45 tisíci respondenty podpořilo 83 %, studentů, 74 % rodičů a a 71 % učitelů.

Jenže ani ministerstvo školství zřejmě nečekalo, že latina zároveň bude mít tolik zastánců mezi vlivnými lidmi a kulturními celebritami. Jsou proti navrhovanému kroku a – ve zkratce – argumentují tím, že vláda omezením latiny paradoxně ruší něco, co pomáhá orientaci ve složitém světě digitálních technologií mnohem víc než nějaká výuka umělé inteligence či boje proti dezinformacím. Latina není podle nich není jen „dávno mrtvý jazyk“.

„Rostoucí známky další marginalizace tzv. „mrtvých“ jazyků latiny a staré řečtiny v osnovách nás znepokojují stejně jako redukce výuky literatury... Na základě našeho vzdělání a znalostí jsme přesvědčeni, že humanistické vzdělávání, které nám umožňuje nahlédnout do tisíciletí intelektuální historie, nepostradatelně přispívá k rozvoji zodpovědných, nezávisle myslících občanů,“ píše se v  petici odeslané vládě a podepsané řadou známých osobností, včetně tří laureátů nositelů Nobelovy ceny – konkrétně Elfriede Jelinek (literatura), Petera Handkeho (literatura) a Antona Zeilingera (fyzika).

Argumenty rakouských zastánců toho, aby se latina ve školách neomezovala, jsou přitom velmi podobné argumentům jejích českých zastánců. Ti tvrdí, že výukou latiny se člověk neučí jen mrtvý jazyk, ale i logicky myslet. Výuka latinské gramatiky i větné skladby je doslova založena na logickém myšlení. Navíc je latina prostředkem k pochopení funkcí jazyka a  umění rétoriky. A pomáhá i k učení jiných řečí.

„Latina není jen základem všech románských jazyků. Výrazy, převzaté z latiny, obsahuje ze dvou třetin i angličtina, a to zejména v její složitější, učenější formě,“ řekl INFO.CZ děkan Filozofické fakulty Jihočeské univerzity Ondřej Pešek. 

Kdo chce tedy podle něj opravdu proniknout do tajů angličtiny, měl by mít alespoň základní přehled i v latině. Ta je v evropském kulturním prostoru všudypřítomná. A to nejen kvůli latinskému původu mnoha běžně používaných slov, ale třeba i při využívání latiny při výuce umění rétoriky, porozumění textu a nakonec i demokracie. 

„Latina je prostředkem k tomu, abychom se naučili kritickému a logickému myšlení. Když se jí zbavíme, přijdeme tím zároveň o přístup k základům našeho kulturního bohatství,“ řekl INFO.CZ archeolog Jaromír Beneš, který také vystudoval latinu. Podobně jako Ondřej Pešek je skálopevně přesvědčen o tom, že by se měla latina (minimálně na gymnáziích) vyučovat povinně.

Česko totiž s tímto jazykem po sametové revoluci „zatočilo“ ještě mnohem dříve a razantněji, než se o tom dnes debatuje v Rakousku. 

Přitom ještě v osmdesátých letech minulého století (tedy za socialismu) například v Českých Budějovicích a dalších městech existovaly humanitní větve gymnázii s povinnou latinou. Dnes je – až na malé výjimky – latina na středních školách nepovinným, volitelným předmětem, oficiální školní osnovy její výuky nenařizují. 

Podle posledních statistik se tak latinsky v minulé dekádě učilo necelých osm tisíc českých středoškoláků. A mnozí z nich ji podobně jako jejich rakouští vrstevníci asi považovali za zcela zbytečný a v praktickém životě nevyužitelný předmět.

Jenže argumenty zastánců latiny vycházejí z toho, že ti, kdo prosazují omezení latiny ve prospěch výuky možností umělé inteligence a orientace ve složitém informačním prostou, vlastně hledají řešení, které už dávno existuje. A je jím paradoxně právě latina.

Ta by měla podle nich při správné výuce vést právě k tomu, co se neuměle snaží různé učební a další programy. Tedy učit kritickému a logickému myšlení, obraně proti dezinformacím, lepší orientaci v politice i poznání toho, z čeho vychází naše kultura. Jak se píše v názvu rakouské petice: „Latina není luxus, je to součást vzdělání.“ (volně přeloženo)

Osobně také neznám nikoho (byť je to subjektivní pohled), kdo by litoval toho, že se ve škole musel učit latinsky. Všichni to naopak zpětně považují za přínos pro život, nikoliv za zbytečnost.

Otázkou ovšem zůstává, zda zastánci latiny dokáží opravdu logicky a srozumitelně vysvětlit studentům a rodičům smysl výuky těžkých slovíček a vět dnes již dávno mrtvého jazyka (nepočítáme-li některé křesťanské liturgie). Možná by výuka měla začít právě tady: tedy předmětem „proč se vlastně máme učit latinu“.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.