Tajemství saharského prachu: Sahara vysychala a zase se zelenala už mnohokrát. I bez vlivu člověka, říká archeolog Beneš

O Sahaře se píše jako o poušti, která byla kdysi zeleným rájem. A změna měla proběhnout hned několikrát. Vědí už vědci, kolikrát to bylo?

Proměny největší pouště světa – Sahary v minulosti jsou pečlivě studovaným jevem řady vědeckých oborů, především paleoekologie, ale i archeologie. Uvádí se, že během posledních osmi milionů let se Sahara zazelenala dvě stě třicetkrát. Existuje dokonce vědecký koncept, kterému se říká „saharská pumpa“.

Co to znamená?

Tato teorie vysvětluje migraci flóry a fauny. A později i lidí mezi Eurasií a Afrikou přes pevninský most v oblasti Levanty. Během období zvýšených srážek, známých jako pluviál, se Sahara proměnila v zelenou savanu s rozsáhlými jezery a řekami. Tyto podmínky umožnily migraci rostlin a živočichů mezi kontinenty. 

Když se klima stalo sušším, Sahara se vrátila do pouštních podmínek, což vedlo k ústupu flóry a fauny do oblastí jako jsou Atlas, západní Afrika nebo údolí Nilu, případně do saharských oáz.

Jak dlouhá byla období vysychání a naopak zelenání Sahary?

Zelené fáze Sahary začínaly určitou iniciační fází, trvající několik tisíc let. Poté nastala plná zelená fáze, jejíž délka kolísala mezi čtyřmi až osmi tisíci let. Poté nastala opět fáze postupného vysychání, kdy se Sahara proměnila v poušť.

Existují o tom, co popisujete, věrohodné vědecké důkazy?

Ano, vědeckých dokladů je velká řada. Jmenujme alespoň tři základní typy. Důležitá data nám poskytují hlubokomořské vrty v usazeninách mořského dna, odkud máme záznamy zvýšeného ukládání saharského prachu, který se zvedal především v suchých pouštních fázích Sahary. 

Naopak v zelených fázích, které byly několikanásobně kratší než fáze suché, byla sedimentace saharského materiálu slabá. Druhým typickým dokladem a oblíbeným objektem studia jsou tzv. plaje (playa), což jsou bahnitá dna bývalých jezer. Na nich probíhá větrný odnos materiálu.

Co se dá z bývalých jezer vyčíst?

Výsledkem činnosti větru jsou věžovité útvary, pozůstatky jezerních uloženin, nazývané obvykle yardangy. Pokud k nim na poušti přijdeme a prohlížíme si je z blízka, uvidíme sledy vrstev a vrstviček, ve kterých je dochován usazený materiál.

Ten který můžeme analyzovat řadou metod a samozřejmě přesně datovat v celých sériích. Organické vrstvy v zaniklých dnech jezer poskytují detailní vhled do přírodního prostředí samotného jezera a jeho okolí. Včetně činnosti člověka v minulosti.

Třetím typem pak je jednoduché datování zvířecích kostí z povrchu pouště pomocí radiouhlíků. Tato metoda pak dokládá, v jakém období zvířata v oblasti naposledy žila.

Vědí vědci, co bylo příčinou opakovaných přeměn zeleně v poušť, a naopak? A opět: dá se ta příčina dokázat?

Klima na naší planetě je astronomicky řízeno. Těm principům říkáme Milankovičovy cykly. V té nejdelší časové škále řídí střídání dob ledových a meziledových. Prvním principem je pravidelné střídání pozice naší planety vůči slunci. Když je dráha kruhová, je teplotní bilance vyvážená. To se ale s periodou zhruba padesát tisíc let mění na mírně eliptickou dráhu, kdy existují větší rozdíly teplotních bilancí. Za dalších padesát tisíc let se stane oběžná dráha opět kruhovou. Celý jeden cyklus trvá přibližně sto tisíc let.

A k tomu se přidávají i další astronomické jevy?

Dále se pravidelně mění náklon zemské osy s periodou čtyřicet jedna tisíc let a také její precese, což je oblouk zemské osy kolem jejího pomyslného středu s periodou jednadvacet tisíc let. Tyto mechanismy jsou hlavní příčinou střídání dob ledových a meziledových, kterých bylo za dobu posledních dvou miliónů let hned několik desítek.

Pokud se ale vrátíme k Sahaře, jaká je podle vás hlavní příčina jejích opakovaných proměn?

Příčina saharských proměn klimatu je pravděpodobně ukryta právě v precesním pohybu naší planety, ale musí se k tomu dodat, že ten mechanismus ještě není znám celý. Na tyto základní astronomické příčiny nemá činnost člověka žádný vliv. Lidský vliv přichází až v menších časových škálách, zejména v posledních dvou staletích.

Právě jsem se na to chtěl zeptat. Jestliže se Sahara zelenala i vysychala mnohokrát v historii, není to důkaz toho, že se prostě klima výrazně mění i bez vlivu člověka?

Dlouhodobé změny klimatu jsou řízeny, jak už jsem říkal, astronomicky. S tím my lidé nic nenaděláme. Musíme si uvědomit, že během čtvrtohor bylo po většinu času chladno, prašno a málo srážek. Lidské civilizace se rozvinuly především v posledních dvanácti tisíci letech, tedy v období holocénu., Což je poslední doba meziledová, která se vyznačuje bohatou srážkovou činností a příznivými vyššími teplotami. A rozhodně i holocén není příliš stabilní. Charakterizují jej například Bondovy cykly.

Co jsou Bondovy cykly?

Bondovy cykly jsou klimatické oscilace, které se projevují v severním Atlantiku a mají periodu přibližně 1 470 let. Jsou pojmenovány po vědci Gerardu Bondovi, který studoval změny v ukládání ledovcových sedimentů v oceánu. Tyto cykly se projevují náhlými ochlazeními a zvýšenou aktivitou ledovců v severním Atlantiku. Pak zde máme pravidelné kolísání sluneční aktivity, výbuchy sopek… To vše vytváří extrémně složitý systém, který je ale ještě přírodního původu.

Dobře, ale jak velkou roli tedy může na pozadí těchto přírodních a astronomických procesů hrát člověk?

Člověk za několik posledních staletí, což je z hlediska vývoje klimatu velice krátká doba, narušil přirozený chod klimatu, především vypouštěním skleníkových plynů, což nebývale rychle zvyšuje průměrné teploty. To je nesporný fakt a nebezpečný trend. Dát to do pořádku může zase jenom člověk. Jsou dokonce modely, které ukazují, že se v současné době nacházíme v přirozeném cyklu ochlazování. Kdyby toho nebylo, bylo by oteplování vlivem člověka ještě masivnější.

Sahara se každopádně bez ohledu na příčiny rozšiřuje, což vyvolává obavy z další masové migrace Afričanů do Evropy. Je to podle vás důvodná obava?

Poslední studie ukazují, že opravdu v dnešní zelené části subsaharské Afriky přibývá intenzita srážek, ale snižuje se jejich frekvence. A suché oblasti jižní Sahary se ještě více oteplují. Musíme si uvědomit, že na jih od Sahary v pásu Sahelu a částečně v savanách žijí převážně pohybliví pastevci, kterým z důvodů oteplování chybí vegetace k pastvě hovězího dobytka. V důsledku toho se tlačí do zóny stromové savany a tropického opadavého lesa, kde existuje husté osídlení usedlých zemědělců.

Váš výzkum probíhá především v Senegalu. Je Senegal dobrým ukazatelem těchto klimatických změn?

Ano, v Senegalu máme od roku 2018 náš univerzitní výzkum. Hranice zeleně je tam neostrá. Sahelská, téměř pouštní vegetační zóna plynule přechází v pás savan se stále hustším stromovým zápojem až do zóny tropického opadavého lesa. V tomto ohledu je Senegal dobrou laboratoří procesů, které se odehrávají v celé subsaharské Africe. 

My tam pozorujeme, že tradiční usedlé zemědělství místní lidi dobře uživí, a zrovna ze Senegalu lidé příliš neodcházejí. Lidé jsou tam na horké klima evolučně vybaveni. Na rozdíl od Evropanů a dalších obyvatel mírného pásma, kterým by se v horkém klimatu žilo velmi obtížně.

Může se tedy stát, že nakonec třeba Jihoevropané budou hledat lepší životní podmínky v Africe, a ne naopak?

Nemyslím si to. Vezměte si příklad osidlování Afriky v minulosti, temné období kolonialismu, kdy Evropané osídlili jen takové oblasti, kde se jim dobře žilo. Příklad Zimbabwe ukazuje, jak to nakonec neblaze s evropským osídlením dopadlo. Pak jsou zde tropické nemoci, moucha tse-tse a další překážky. Rodilí Afričané jsou na tropy a přírodní prostředí dobře adaptováni, Evropané nikoliv. Afričané naopak mohou v Evropě i jinde v mírném pásmu v pohodě žít. Naopak je to horší.

Čili hlavními důvody migrace budou podle vás jiné důvody než klimatické změny?

Pokud si položíme otázku, proč rodilí Afričané utíkají do Evropy, pak je to, podle mého názoru, přelidněnost a snaha mít nějakou životní perspektivu. I na odlehlé vzdálené vesnice je dnes zaveden mobilní signál. Venkovské oblasti prošly, za tu dobu, co do Afriky jezdíme, velkou proměnou. Tradiční zemědělství se nezměnilo a alespoň v Senegalu dobře funguje. 

Lidé však mají solární nabíječky a chytré telefony, sledují média jako my v Evropě a chtějí mít stejně dobrou životní úroveň. Někteří z nich se pak vydávají na nebezpečnou cestu do Evropy. Přitom si myslím, že je Afrika kontinent budoucnosti, kterou si místní lidé vybudují sami. My Evropané jim v tom můžeme a musíme pomáhat. Třeba výukou talentovaných studentů, jak se to už děje v naší škole.

Docházelo k podobným migračním tokům z Afriky už v minulosti? A dá se z toho nějak poučit?

Migrace byly běžné v minulosti i na africkém kontinentě. V době poslední zelené Sahary mezi 12 000 lety až asi 5 000 lety před současností byly jezernaté saharské savany, které na obrovské ploše převažovaly, snadno prostupné i pro usedlé lovce-sběrače-rybáře a později pro mobilní neolitické pastevce. 

Prostupnost zelené Sahary byla zásadním prvkem dynamického vývoje místních lidí, jak z genetiky víme, především pasteveckých Fulbů. Ačkoliv byly na jih od Sahary počátky zemědělství mladšího data a domestikovaly se zde jiné plodiny než v Levantě, přesto zaznamenáváme vyšší míru pohybu právě v tomto období saharského pravěku. Do pohybu se daly později zemědělské bantuské kmeny a to směrem do centrální a jižní Afriky. 

Migrací a pohybů zde bylo mnoho, Afrika má bohatou historii, kterou Evropané příliš neznají. A poučení je jednoduché – lidské společnosti jsou v pohybu neustále. Život je pohyb.

Afriku mnozí popisují jako časovanou bombu, protože jako jediný kontinent populačně roste a přitom má nízkou životní úroveň. Jak vidíte v budoucnost Afriky vy?

Drtivá většina Evropanů vidí Afriku chybně a zkresleně. Je pravda, že je Afrika kontinent mladých lidí. A musím říct taky lidí příjemných a veselých. Materiálních statků mají na rozdíl od nás nesrovnatelně méně, ale o to více se umí radovat ze života. 

Život na většině afrického kontinentu je z našeho hlediska těžký, ale oni to tak nevidí. Jsou pozitivně naladění. Jsou ovšem i země, kde existuje nenávist a brutální násilí. Často je to importováno z vnějšku cizími mocnostmi. Nebo je to násilí na přírodě, páchané těžaři za podpory jejich mateřských zemí. A tyto negativní trendy a jevy jsou horší než masivní populační růst, který zatěžuje zdroje. 

Ale abych byl mírně optimistický, nějakého migračního výbuchu se neobávám. Myslím, že řada afrických zemí se modernizuje a bude v budoucnosti bohatnout. A my Evropané musíme Africe pomáhat. Je to kolébka lidstva, odkud pocházíme i my.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.