Na konci dubna oznámila nizozemská centrální banka De Nederlandsche Bank, že začne využívat služby německé společnosti Schwarz Digits. Proč by ta suchá zpráva měla někoho zajímat? Protože jde o značný krok k nezávislosti na amerických cloudech. A protože za to všechno může Lidl.
Pro jednoduchost hned na začátek: Schwarz Digits je IT divize společnosti Schwarz Gruppe, která vlastní Lidl a Kaufland. A v současnosti disponuje velkými cloudovými úložišti. A právě ta chce využívat De Nederlandsche Bank.
Podle deníku De Telegraaf není krok velkým překvapením. Ředitel nizozemské centrální banky (DNB) Steven Maijoor již loni v říjnu avizoval, že se chce odklonit od závislosti na USA, „jít příkladem“ a přejít na evropské cloudové služby. A to i přesto, že cloud, který vznikl kvůli Lidlu, „zatím není tak robustní ani kvalitní jako ty z USA“.
Hovořil o cloudech, které mají velké technologické firmy jako je Microsoft, Google a Amazon. A ty mají před Evropou náskok zhruba 20 let ve vývoji a používání těchto datových úložišť.
Jenže tento náskok začíná umazávat fakt, že Spojené státy pomalu a jistě přestávají být důvěryhodným partnerem.
Před závislostí na USA varovaly opakovaně nizozemské úřady a nepomohl ani incident, kdy byl prokurátor Mezinárodního trestního tribunálu v Haagu byl odříznut od svého e-mailového účtu u Microsoftu rozhodnutím prezidenta Donalda Trumpa. A samotný soud nyní přechází na neamerické systémy.
Spasitel z Lidlu
Problémem ale dlouhodobě bylo – ke komu přejít? Evropa neměla konkurenceschopnou alternativu, Američané dominovali.
Naděje svitla v roce 2018. Mateřská společnost Lidlu a Kauflandu Schwarz Gruppe uvedla, že potřebuje pro svoje firmy cloudová úložiště. Přeci jen již působila ve třicítce zemí na světě včetně USA, provozovala tisíce prodejen a potřebovala někam ukládat data.
Mohla se již tehdy dohodnout s Amazonem, který provozoval prakticky největší cloudová úložiště. Konkrétně se společností Amazon Web Services (AWS). Jedním z problémů však bylo, že do dat mohla teoreticky nahlížet americká vláda a tajné služby. Umožňuje to jak Cloud Act z roku 2018 a také Foreign Intelligence Surveillance Act.
Schwarz Gruppe se tak rozhodla vybudovat vlastní cloud. Spustila jej v roce 2019 a o tři roky později jej začala nabízet i dalším společnostem.
Postupně na ni naběhly například německé dráhy či fotbalový klub Bayern Mnichov a nyní jsou prakticky jedinou velkou evropskou alternativou k americkému Googlu či Amazonu. Všechna data jsou uložená v Evropě a podléhají evropskému právu. A ostatně i to je důvod, proč ji bude využívat i nizozemská centrální banka.
K čemu to celé bylo? Mateřská společnost Lidlu svými kroky donutila Amazon, aby začal vytvářet striktně evropská datová a cloudová centra, která budou podléhat pouze evropským zákonům.
Před pár měsíci tak AWS oznámila vznik Evropského suverénního cloudu. Zda to bude stačit, se teprve uvidí. Ale minimálně to ukazuje, že americké firmy se nakonec podřídí, pokud musí čelit evropské konkurenci.
