KOMENTÁŘ PAVLA HLAVÁČKA | Americká politika se často tváří jako pevná struktura, ale ve skutečnosti je to systém, který se může začít bortit velmi tiše a nenápadně. Republikánská strana dnes stojí přesně na takovém zlomu. Po letech, kdy Donald Trump určoval její směřování, přetvářel její identitu a dominoval mediálnímu prostoru, se začínají ozývat hlasy, které ještě před rokem nebyly myslitelné. Stále více republikánských senátorů upozorňuje, že Trump se stává politickou zátěží.
Nejde o ideologický spor, ale o tvrdá data, která mají před sebou na stole. A ta jsou neúprosná. V roce 2026 čekají republikány senátní volby, které měly být rutinní obhajobou pozic v tradičně bezpečných státech. Jenže místo toho se z nich stává test přežití. A hlavním důvodem je prezident, který měl být jejich nejsilnějším aktivem, ale stále častěji se mění v riziko, které nedokážou kontrolovat.
Klesající podpora mezi nezávislými
Nezávislí voliči jsou v americkém systému často tím, co rozhoduje těsné souboje. Republikánští senátoři proto sledují jejich nálady s mimořádnou pečlivostí. A právě zde se odehrává největší problém. Podle republikánských stratégů a interních analýz se Trumpova podpora mezi nezávislými v posledních měsících viditelně oslabuje. Ještě nedávno se Trump u těchto voličů držel na úrovni, která republikánům umožňovala pohodlné vedení v klíčových státech, nyní se ale jeho pozice citelně zhoršuje.
Tento trend by nebyl kritický, kdyby se týkal států, kde má GOP dlouhodobě výraznou převahu. Jenže podle republikánských kampaní se pokles odehrává právě v místech, kde se rozhoduje o senátní většině – ve státech, které bývají těsné nebo politicky proměnlivé.
V Ohiu například republikánští poradci upozorňují, že jejich kandidát ztrácí mezi nezávislými voliči podporu, což jej posunulo z komfortního vedení do situace, kdy se závod začíná vyrovnávat. Podobný vývoj hlásí podle serveru The Hill i kampaně v Kansasu a Nebrasce.
A v Mainu, kde senátorka Susan Collinsová tradičně těžila z osobní popularity napříč stranami, její tým připouští, že podpora mezi nezávislými je nyní slabší než v minulých cyklech, což ji staví do nejisté pozice, jakou dlouho nezažila. Ostatně je senátorkou od roku 1997.
Takový vývoj vyvolává mezi republikánskými senátory neklid. Nejde o abstraktní obavy, ale o konkrétní riziko, že mohou ztratit mandáty v místech, kde se to ještě nedávno zdálo nemožné.
Fond 1,8 miliardy dolarů a legislativní chaos
Jedním ze zdrojů republikánské nervozity je Trumpův tlak na schválení fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů určeného k „odškodnění“ Trumpových spojenců (tzv. anti-weaponization fund), kteří údajně čelili politicky motivovaným vyšetřováním. Fond je kritizován napříč politickým spektrem, protože by znamenal přímé vyplácení veřejných peněz konkrétním politickým aktérům, a to nikoli na základě soudního rozhodnutí či zákonného nároku, ale na základě politické loajality.
Také právní experti upozorňují, že fungování fondu by znamenalo bezprecedentní zásah do principu rovnosti před zákonem: stát by finančně zvýhodňoval osoby spojené s prezidentem, zatímco jiní občané v obdobných situacích by žádnou kompenzaci nedostali. V neposlední řadě kritici varují, že by fond vytvořil nebezpečný precedent, kdy by se veřejné prostředky používaly k odměňování politických spojenců, což je v rozporu s tradičním pojetím veřejné správy a s ústavními zásadami nestrannosti.
Fond působí jako učebnicový příklad politického klientelismu. Demokraté jej okamžitě začali používat jako „munici“. Říkají, že jde o flagrantní korupci, že „Republikáni chtějí vyplatit 1,8 miliardy dolarů svým kamarádům.“ A republikánští senátoři nemají žádný způsob, jak tento narativ zvrátit. Fond je příliš velký, příliš nejasný a příliš spojený s Trumpem. A co je nejhorší: Trump odmítá ustoupit.
Podle Alexandera Boltona z The Hill několik republikánských senátorů opakovaně žádalo Bílý dům, aby fond stáhl nebo alespoň přepracoval. Senátor Thom Tillis jej označil za „hroznou veřejnou politiku a špatnou politickou taktiku“ (terrible policy and terrible politics), což je formulace, která sama o sobě ukazuje míru frustrace.
Jenže Trump tuto žádost odmítl. A tím dostal „své“ senátory do pasti: pokud fond podpoří, budou vypadat jako spolupachatelé klientelismu a poškodí se u nezávislých voličů. Pokud jej odmítnou, riskují hněv s hlavou státu a otevřený konflikt s jeho voličskou základnou.
Stejný problém se týká i tzv. „SAVE America Act“, který – volně řečeno – posiluje politickou kontrolu nad federálními agenturami. Jeho schválení prosazuje Donald Trump jako svou osobní prioritu, navzdory tomu, že Senátem v současné podobě nemá šanci projít. To má dva negativní dopady: demoralizuje to voliče, protože zákon je evidentně nerealistický, a odvádí to pozornost od reálné legislativy, kterou by republikáni mohli prezentovat jako úspěch.
Kontroverze se hromadí
Trumpova administrativa navíc generuje další kontroverze, které republikánům komplikují život. Například projekt prezidentského sálu (ballroom) financovaného z veřejných peněz, jehož odhadovaná cena přesahuje 110 milionů dolarů, se stal terčem posměchu i kritiky. Podle průzkumu jej 71 % nezávislých voličů považuje za „zbytečný luxus“, který ukazuje, že prezident ztrácí kontakt s realitou.
Podobným příkladem je i Trumpem nařízené přebarvení a nová úprava dna odrazového bazénu (Lincoln Memorial Reflecting Pool) ve Washingtonu D.C. Prezident nařídil, aby se změnila barva, vláda dala bez konkurzu zakázku za 16 milionů dolarů firmě, která dělala pro Trumpa bazény, a nakonec se celý memoriál bude muset předělat, protože se barva odloupala a celý bazén je plný sinic.
Existují i další kontroverze, z nichž každá je potenciálně velmi vážná: tlak na vyšetřování politických oponentů, personální čistky v bezpečnostních složkách, spory s federálními agenturami. Každá z těchto kauz má stejný efekt: odvádí pozornost od republikánské agendy a posiluje demokratický narativ o chaosu v Bílém domě. A republikánští senátoři to vědí. Někteří z nich se snaží od Trumpa distancovat – ale jen opatrně, protože otevřený konflikt by mohl poškodit jejich vztah s republikánskou základnou.
Trump jako riziko, které strana nemůže ignorovat
Všechny výše uvedené faktory vedou k tomu, že se v Grand Old Party začíná formovat tichá opozice vůči Trumpovi. Nejde o otevřenou vzpouru – ta by byla politicky nebezpečná. Jde o něco subtilnějšího: senátoři začínají dávat najevo, že Trump jim škodí.
Trump byl pro stranu dlouho aktivem. Pomáhal mobilizovat voliče, přinášel energii, dominoval mediálnímu prostoru. Jenže tato energie se začíná obracet proti nim. Podle The Hill se několik senátorů vyjádřilo, že Trumpovy požadavky jsou „politicky neudržitelné“. Jiní říkají, že jeho kroky „poškozují značku GOP“. A někteří dokonce tvrdí, že Trump „ohrožuje senátní většinu“. To je věta, kterou by ještě před rokem nikdo z republikánských senátorů neřekl.
Senátoři vědí, že pokud se situace nezlepší, mohou ve volbách přijít o své pozice. A s nimi i strana může ztratit kontrolu nad Senátem. Otázkou zůstává, že se Republikánská strana dokáže na tento nepříznivý vývoj adaptovat. Pokud ne, může se stát, že volby 2026 pro ně budou bolestivější, než si dnes dokážou připustit.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky moc.
