Advokát Tomáš Sokol hájil politiky, kteří se kvůli svým rozhodnutím ve vládě dostali před soud. Naposledy exministryni obrany Vlastu Parkanovou, kterou soudy osvobodily. S rozhodováním na hraně politiky a byznysu má obrovské zkušenosti. Pro e15 a INFO.cz zhodnotil výsledky forenzní prověrky KPMG, kterou si zadalo nové vedení státní firmy ČEPS a redakci se ji podařilo získat.
„Z mého pohledu nelze na základě útržku forenzního auditu činit zásadní závěry, ale popis celé transakce budí dosti značná a důvodná podezření,“ míní Tomáš Sokol.
Nikdo v této chvíli nemůže tvrdit, jestli jsou závěry KPMG správné. Víme jen to, že z nich vychází trestní oznámení, které nové vedení ČEPS kvůli nákupu Net4Gas podalo. O transakci rozhodla v tajném režimu v roce 2023 vláda Petra Fialy, a to na návrh tehdejšího ministra průmyslu a současného eurokomisaře Jozefa Síkely.
Proč se nevyjednávalo o ceně
Forenzní zpráva KPMG upozorňuje na řadu zásadních problémů. Tím prvním je, že Fialova vláda ani ČEPS jako kupující vůbec nevyjednávaly se zahraničními vlastníky o ceně. Přistoupily na to, co po nich chtěli prodávající – německá pojišťovací společnost Allianz a kanadský fond Borealis Infrastructure. Právě od nich ale vycházela snaha zbavit se plynovodu, který po přerušení dodávek z Ruska přišel o většinu zakázek.
„Setrvale jde o dosti nepřehlednou situaci, k čemuž přibývají i spory o budoucí efektivitu řízených plynovodů a zásobníků, přičemž další neznámou je údajné utajení části dokumentace, která měla být v režimu ‚Tajné‘. Bez ohledu na pozdější ověření důvodnosti uváděných informací či spekulací je zcela zřejmé, že nešlo o obchodní operaci, kterou by bylo možné označit za standardní, tedy běžný nákup obchodního podílu obchodní společnosti,“ píše Tomáš Sokol.
Proč chybí dokumenty o nákupu
Další vážnou pochybnost, kterou vyslovil forenzní audit KPMG, je chybějící dokumentace, kdo přesně na čí pokyn rozhodoval. A tedy i to, za kým by šla případná trestní odpovědnost za možné porušení péče řádného hospodáře.
„V této souvislosti je velice důležité, co je uvedeno před závěrečnou částí forenzního auditu. Je to poukaz na neúplnou dokumentační stopu, podle níž průběh jednání a požadavky kupujícího nelze v zásadních bodech rekonstruovat. Lze sem zřejmě zahrnout i základní motiv, důvod, proč vůbec k uzavření smluv došlo. Zcela určitě nedostatečná dokumentační stopa významně zvyšuje riziko nemožnosti prokázat péči řádného hospodáře, což je kritické zejména v případě žaloby akcionáře podle § 53 zákona o obchodních korporacích,“ uvádí Sokol.
DOKUMENT: ANALÝZU TOMÁŠE SOKOLA K NÁKUPU NET4GAS NAJDETE ZDE.
Důkazní břemeno, zda člen voleného orgánu obchodní korporace jednal s péčí řádného hospodáře, nese podle zákona tento člen, poukazuje Sokol. „To je úprava, která ‚láme vaz‘ i statutárním orgánům obchodních společností, i když důsledek jejich rozhodnutí nemusí být pro společnost spojen s nějakou větší škodou, ale oni v důsledku absence dokumentů, zejména zápisu z jednání tohoto orgánu, nejsou schopni doložit, za jakých okolností rozhodli a co při tom vzali v úvahu,“ podotýká advokát.
Jaká byla škoda
Upozorňuje také, že ze závěrů forenzní zprávy není zřejmé, jaká měla vzniknout škoda. O kolik státní ČEPS přišel, když na Síkelův „závazný pokyn“ za vládou schválenou cenu Net4Gas koupil.
„Zda vznikla škoda a zda snad mohlo dojít i k naplnění skutkové podstaty trestného činu, zatím ovšem zcela jednoznačně tvrdit nelze. Přesněji nelze tvrdit na základě forenzního auditu podezření. To, co zásadně chybí, je tvrzení o způsobené škodě, anebo tvrzení o podezření, že rozhodovací proces byl ovlivněn nezákonným způsobem (úplatek),“ píše Sokol.
Za zásadní považuje také závěr KPMG, že se vláda nechala prodávajícími zatlačit do atmosféry naléhavosti a nezvažovala i alternativní scénáře, jak se případně k Net4Gas dostat.
„Problematičnost postupu statutárů je patrná také z prvého bodů citované části forenzního auditu, podle něhož chybí doložení nezbytnosti a variant rozhodnutí, tedy že rozhodnutí nebylo podloženo analýzou nezbytnosti transakce ani variantou ‚nekoupit‘, a proto absentuje základní podklad prokazující informovanost a obhajitelnost úsudku statutárního orgánu. Všechny ostatní výhrady forenzního auditu jsou pak již jen derivátem výše zmíněného. Cena nebyla sjednána bez prokazatelného vyjednávání, a navíc autor forenzního auditu vyslovuje pochybnosti o výhodnosti ceny,“ uvádí Sokol.
Velká řada otázek míří k tomu, jakým způsobem tehdejší ministr Síkela, který vykonával akcionářská práva státu v ČEPS, vedení firmy transakci nařídil. To není zjevné, protože vše bylo v režimu ‚Tajné‘. Právě od toho se ale bude odvíjet základní posuzování, kdo jednal, nebo nejednal s péčí řádného hospodáře.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
