Audioverze
Ve chvíli, kdy zažívá země růst na dvou třetinách svých možností, velmi nízkou nezaměstnanost a neprochází žádnou krizí, připravuje vláda Andreje Babiše rozpočet se schodkem 389 miliard korun. Druhým nejvyšším v historii. Ten vůbec největší udělal Babiš jako premiér v covidovém roce 2021. Argumenty, že máme stále jeden z nejnižších celkových státních dluhů v Evropě, nepřesvědčí investory, kteří státní dluhopisy kupují. Rozhoduje trend a u nás státní dluhy rostou skoro nejrychleji z celé Evropské unie. Proto z nich taky platíme s 5,07 procenty čtvrtý nejvyšší úrok. „Je naprosto nesmyslné tvrdit, že prioritou rozpočtu jsou investice. Do čeho a jak investujeme? Rozhodně ne do toho, co nám může přinést vyšší růst. Koukněte například na Technologickou agenturu, přes niž se podporují inovace a vývoje. Objem investic do ní při zohlednění inflace dokonce klesá,“ říká expremiér a byznysman Mirek Topolánek v podcastu Zlámaný Topol, kde pravidelně rozebírá události v politice a ekonomice s hlavní komentátorkou Czech News Center Lenkou Zlámalovou. Proč Německo volí mezi rizikem islamizace a vlivu Číny? Proč si Rusko vybírá právě Němce jako terč provokací? Jak zvedl obří růst výdajů úroveň českého zdravotnictví? Jak vládní investice ovlivňuje Babišův zdravotnický byznys? Nový díl Zlámaného Topola.
Co se ve videu dozvíte:
- Proč nákup Net4Gas vyšel podle Topolánka o 25 miliard dráž než nabídka soukromého investora a jak přímo navyšuje regulované ceny plynu pro spotřebitele.
- Jak probíhalo varování managementu ČEPS a kde leží hranice trestní odpovědnosti mezi ministrem a ředitelem státní firmy.
- Kam reálně míří schodek 389 miliard korun a proč téměř sto miliard z nového dluhu spolkne pouhý provoz státu.
- Co signalizují výnosy českých státních dluhopisů nad 5,13 % a proč má dnes Itálie nižší obsluhu dluhu než Francie.
- Jak vážná je situace ve Volkswagenu a jaké dopady bude mít rušení čtyř německých závodů na tuzemskou Škodovku.
