Schodek 360 miliard v době růstu je cesta smrti. Hospodaříme hůř než bolševici

Zadlužení Ameriky stoupá do výšek, kdy investoři žádají za půjčky Trumpově vládě nejvyšší úroky ze státních dluhopisů od časů před velkou finanční krizí v roce 2008. Na deset let si stát půjčuje za rekordních 4,7 procenta. U půjček na třicet let je ale už úrok 5,23 procenta. To jsou kritické úrovně. Proto americký ministr financí Scott Bessent zasahuje a snaží se úroky srážet tím, že stahuje část dluhopisů z trhu. Americká centrální banka stojí před velmi složitou volbou. Pokud zvedne úroky, dluhopisy dál poletí vzhůru. Pokud to neudělá, hrozí roztočení inflace. Investoři, kteří vládní dluhopisy nakupují, jsou velmi citliví a zvedají rychle úroky všem zemím, kde státní dluhy rychle rostou. My patříme s rozpočtovými plány Babišovy vlády k jedněm z nejohroženějších. Úroky z dluhů jsou se 4,95 procenta opět čtvrté nejvyšší v Evropské unii. Dráž si půjčují jen Poláci, Rumuni a Maďaři. A Babišova vláda si bude půjčovat hodně, bez ohledu na výši úroků. „Sliby o růstu platů, o zvyšování důchodů nad rámec povinných valorizací ukazují, že Babiš bude rozhazovat bez ohledu na to, co to stojí. Jeho voliče žádné úroky z dluhů nezajímají,“ říká expremiér a byznysmen Mirek Topolánek v podcastu Zlámaný Topol, kde pravidelně rozebírá události v politice a ekonomice s hlavní komentátorkou Czech News Center Lenkou Zlámalovou. Co v Češích zlomil 21. srpen 1968 a doplácíme na to dodnes? Jaký smysl mají exhibice na Lysé hoře? A proč se z investic do vodních děl nikdy nestala priorita žádných vlád? Nový letní Zlámaný Topol.