Audioverze
Velké geopolitické a ekonomické trendy na nás mají výrazně rychlejší dopad, než si myslíme. A to na okamžitou životní úroveň. Aktuálně to sledujeme u rostoucích úroků ze státních dluhů. Epicentrum je v Americe, kde úroky vystoupaly na nejvyšší úroveň za 22 let. Spolu s tím si na úrocích připlácejí i všechny další země, především pak ty, kde se státní dluhy zvyšují velmi rychle a hrozí vysoká inflace. To je přesně náš případ. Andrej Babiš, který nasliboval voličům levné hypotéky, o éře vysokých úroků takticky nemluví, pokud zrovna neútočí na Českou národní banku. Ale zjevně mu dělají velké starosti, protože příští rok podle Národní rozpočtové rady na nich zaplatíme už 150 miliard korun.
Babiš se pak pouští do divokých úvah, že lidé mají dost úspor na to, aby zaplatili celý státní dluh, a ještě jim zbude. „To jsou naprosto šílené výplody, které můžou vytvářet dojem, že stát bude chtít lidem ty peníze nějak sebrat. Což se může stát inflací či daněmi. A lidé můžou mít dojem, že se budou snažit vymyslet ještě jiné způsoby,“ říká expremiér a byznysmen Mirek Topolánek v podcastu Zlámaný Topol, kde pravidelně rozebírá události v politice a ekonomice s hlavní komentátorkou Czech News Center Lenkou Zlámalovou.
Proč pandy jen zakryly, že se Trump a čínský prezident Si na ničem zásadním nedohodli? Proč chtěl být Fridrich Merz Giorgiou Meloniovou, ale může se stát spíš Angelou Merkelovou? A proč na večeři v Bílém domě pro technologické giganty chyběl šéf Anthropicu? Pusťte si nový díl Zlámaného Topola.
