KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Ministr zahraničí prezidentovi opakovaně vzkazuje, že linii politiky určuje vláda. Když však měl šanci vytyčit její priority, nebyl o nich schopen českým velvyslancům říci vůbec nic. Naštěstí se den poté měli šanci sejít s hlavou státu. A Petr Pavel jim narozdíl od Petra Macinky poskytl jasný návod.
Když jsem si pročítal, cože to vlastně předseda Motoristů řekl před šéfy zastupitelských úřadů, nevěřícně jsem kroutil hlavou. Tak prázdný a zároveň arogantní projev nepamatuji.
Jeho většinu zabraly protizápadní litanie, květnaté odmítání hodnotové politiky a nabubřele zbytečné poučování, že nemůžeme jednat pouze s těmi, s nimiž máme stejné názory.
Hlavně ne moc Západu a žádné hodnoty!
Z části šlo o notoricky známá klišé (změnil se poměr sil), z části o snahu vymezit se proti diplomacii preferující spojenecké závazky a prosazující lidská práva a bezpečí ve světě (jsme malí, nic nezměníme). Takový proslov by se hodil na konferenci Institutu Václava Klause či diskusi v Putinově Valdajském klubu. Ale působil nepatřičně u ministra zahraničí členské země NATO a EU.
Po bubnové palbě proti všemu, co představuje Západ a dlouhodobá linie české diplomacie, už jen chybělo doplnit, že prioritami této vlády je orientace na Čínu a na Rusko (ano, až po válce).
Jenže v té chvíli se (možná) autor textu zarazil a došlo mu, že řeč zazní v Černínském paláci, ne v Kremlu. Takže udělal co? Pro jistotu o konkrétních cílech pomlčel úplně.
V závěru už tedy Macinka jen přítomné velvyslance podrobil bossingu. Aniž jim řekl konkrétně, co po nich chce, obecně na ně vypálil, že od nich očekává „úsudek, aktivitu a výsledky“ a poněkud blábolivě dodal, že diplomacie má být „sebevědomá, nikoli domýšlivá, pragmatická, nikoli cynická, spojenecká, nikoli přitakávací, aktivní, nikoli aktivistická“.
Velvyslanci si vyslechli jen moralizování
To vše je pouze bezobsažné a hloupé moralizování. Během práce pro premiéra Mirka Topolánka a vicepremiéra Pavla Bělobrádka jsem se osobně setkával s mnoha diplomaty, ale neznám nikoho „domýšlivého“, „cynického“ či „aktivistického“. Tohle si domýšlivý, cynický a ve svém trumpismu silně aktivistický ministr opravdu mohl odpustit.
Co se vlastně velvyslanci od „svého ministra“ dozvěděli? Že mají makat jako šrouby, ale běda jim, pokud na nich bude poznat, že pocházejí ze Západu. Konkrétní priority prakticky nula. Na tak veledůležitou výroční poradu opravdu slabost. O to horší, že pro Macinku šlo o první takové setkání, kdy mohl (a měl) sdělit vedoucím českých zastupitelských misí svou vizi zahraniční politiky.
Prezident coby skutečný lídr diplomacie
Naštěstí ambasadoři neodjíždějí zpět na své mise s prázdnou. V úterý se setkali se skutečným lídrem a tvůrcem zahraniční politiky – s Petrem Pavlem.
Prezident přitom vyšel ze stejné reality světa, v němž se rychle přeskupují mocenské poměry, vznikají nové aliance a státy si hledají spolehlivé partnery. Na rozdíl od Petra Macinky, který trval na roli nezúčastněného pozorovatele, nemůže podle prezidenta „Česko stát opodál“, protože už se „nečeká na všechny a nestačí jen reagovat nebo přihlížet, musíme vědět, kam chceme patřit.“
„Je v životním zájmu naší země“ být „aktivní součástí těch uskupení, kde se rozhoduje o naší budoucnosti. Pokud u těchto stolů nebudeme sedět, přijdeme o příležitosti,“ varoval Pavel.
A zatímco premiér i ministr zahraničí ignorovali spojenecké závazky, prezident trval na jejich plnění: „Navenek musí být Česká republika čitelná, předvídatelná a schopná dostát tomu, co slíbí.“
Macinkovo výslovné popírání idejí v diplomacii hlava státu korigovala slovy: „Pragmatismus neznamená hodnotové vakuum,“ s tím, že je chybou stavět oba přístupy coby protipóly. Naopak zdůraznil, že bezpečnost a prosperita jsou propojené a spolehlivost země je výhodou pro ekonomickou diplomacii.
Na Hradě velký státník, v Černínu malý kluk
Ministr zahraničí ambasadorům vyhrožoval, hlava státu jim dala záruku, že se jich zastane proti šikaně. Podpis pod pověřovacími listinami nepovažuje za formalitu: „Je v tom určitý vztah důvěry a chci, abyste věděli, že se na mě můžete kdykoli obrátit.“ Macinka si tato důležitá slova nevyslechl, ač byl pozván, porušil tradici a na Hrad se nedostavil. Snad mu je donesou…
Petr Pavel velvyslance podpořil, aby se nebáli spolu s ekonomickými zájmy dál hájit i hodnotovou politiku, spojenectví a reprezentovali Českou republiku coby pevnou součást Západu.
Je jedno, jak moc se bude ministr vztekat, hlava státu řekla, co říci musela a co ambasadoři potřebovali slyšet. Pondělní Černín a úterní Hrad ukázaly dva různé světy, střet nevyzrálosti s důstojností.
Prezident obhájil, že dle ústavy „zastupuje stát navenek“, a mohl si dovolit i notnou dávku sebevědomí: „Rezignovat, pokrčit rameny a říct si‚ tak holt Česko bude mít dvě zahraniční politiky, není cesta, kterou jsem připravený akceptovat.“ Ano, tak mluví velký státník k malému klukovi.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
