KOMENTÁŘ VOJTĚCHA KRISTENA | Praha má první jasné náznaky nové magistrátní koalice. V jejím jádru budou strany STAN a Spolu (ODS a Top 09), které mají většinu 34 hlasů. Stále ještě však pokračují jednání, zda se k nim přidá některá z menších stran: Piráti, či Praha sobě. Bohužel, jednání se točí hlavně o počet křesel, ne o programové průniky či akceschopnost nové koalice.
Na jedné věci se většina Pražanů shodne, ať ve volbách hlasovali pro zástupce koalice či opozice. Praha poslední čtyři roky promrhala, k čemuž výrazně přispěl jak „spící“ primátor, tak vnitřní spory v ideově nesourodé koalici. Výsledkem je přešlapování metropole na místě, neřešení problémů – od bydlení, školství, dopravy až po bezpečnost – a nekonečné kulturní války o to, jestli je lepší auto, nebo cyklopruh.
Je logické, že voliči po volbách čekají změnu, která spočívá hlavně ve vytvoření akceschopné koalice postavené na programovém průniku a bez výrazných personálních animozit. Nejlepším příkladem takové koalice je spolupráce mezi STANem a Spolu. Pokud k nim přibude kdokoliv další, bude to znamenat jenom zkomplikování situace. Další kulturní války, další tlaky na kompromis, další zdržování.
Jednání o tom, jak nakonec bude pražská koalice vypadat, finišují. To je ta dobrá zpráva. Lídr vítězného STANu Petr Hlaváček ve čtvrtek řekl, že pokud nebude koalice „upečená“ do listopadu, povládne Praze STAN a Spolu, byť diskuse o třetím do party mohou trvat dál. Jinými slovy, už nyní je jasné, že STAN a Spolu budou v jádru budoucí koalice a nyní se hraje pouze o to, zda a za jakých podmínek se k nim přidají Piráti či Praha sobě.
Argument Petra Hlaváčka, proč dvoučlennou koalici s většinou 34 hlasů v 65členném zastupitelstvu dále rozšiřovat, na první pohled dává smysl. Jednak se bojí křehké většiny, jednak chce ve vedení Prahy zastoupit širší okruh voličů. Jenže při bližším pohledu oba tyto argumenty padají.
Koalice založená na většině dvou hlasů sice není ideální, zároveň ale ani žádná tragédie. Naprostou většinu svých kroků by měla bez problémů prohlasovat. A když by bylo třeba, Petr Hlaváček i Tomáš Portlík jsou politici schopní sehnat podporu pro své návrhy u opozičních zastupitelů. Navíc nezapomeňme, že i v uplynulém období část koalice nehlasovala pro koaliční návrhy – například někteří Piráti pro nový územní plán.
Snaha o co nejširší zastoupení zájmů Pražanů ve vedení metropole je hezká fráze pro PR rozhovory, ale realita vládnutí je odlišná. Vyhraj volby, sestav koalici, prosaď svůj program v co největší míře. To jsou základní věci, které voliči od svých stran očekávají. Přibírání „dalšího do party“ nad rámec nutné většiny v zastupitelstvu všechno jenom komplikuje. Tím spíš, když jde o ideově vyhraněnou stranu.
V současných diskusích kolem budoucí koalice však podle všeho prim nehraje program či osobní animozity, ale křesla. Piráti totiž za nabídnutých podmínek svou účast v koalici vyloučili, nelíbilo se jim, že by měli pouze jednoho radního. „My jsme získali v těchto volbách 7 zastupitelů a proto nám přišlo fér a logické požadovat také dvě pozice v radě,“ uvedla lídryně Pirátů Tereza Nislerová, která argumentuje matematickými počty odvozenými od počtu zastupitelů.
V důsledku je to vlastně trochu smutný vzkaz pro Pražany. Ti si po čtyřech letech zaslouží akceschopnou a programově zacílenou koalici, která bude doručovat reálné výsledky. Jenže některým politikům jde hlavně o to, kolik jejich strana získá křesel.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky moc.
