Kráva, nebo něco horšího? Jak správně přeložit vulgarismus Markéty Vondroušové

GLOSA LADISLAVA NAGYE | Jediné anglické slovo rozdělilo česká média. Jak přeložit vulgarismus Markéty Vondroušové tak, aby v češtině vyzněl stejně jako v originále? Odpověď není ani zdaleka tak jednoduchá, jak se na první pohled zdá.

Média zveřejnila textovou zprávu Markéty Vondroušové, v níž dopingovou komisařku označila velmi nevybíravým anglickým výrazem. A právě ten postavil řadu novinářů před nečekaný problém: jak takový vulgarismus správně přeložit do češtiny.

Samotnou kauzou Markéty Vondroušové se na INFO.CZ podrobně zabýval kolega Pavel Vondráček a nemá smysl ji znovu rozebírat. Za odmítnutí dopingového testu následuje přísnější trest než za prokázaný doping a v případě tenistky, jejíž kariéru už léta provázejí zdravotní problémy, může mít fatální následky.

Zajímavější je ale něco jiného. Tenisová autorita zveřejnila i vulgární zprávu, kterou Vondroušová poslala svému příteli. Byla napsaná anglicky, a proto ji bylo nutné přeložit. Jenže jak? Je výraz „cunt“ opravdu správné převádět doslovně ("kunda"), nebo je třeba hledat český ekvivalent, který bude odpovídat spíše síle a významu výroku než samotnému slovu? Není náhodou výstižnější výraz „kráva“? Právě tady se česká média začala rozcházet.

Tohle opravdu někoho napadlo? Karlova univerzita chce zrušit překladatelství právě v době AI

Jak by podobnou situaci řešil zkušený překladatel? Významný bohemista a anglista Miroslav Jindra, laureát Státní ceny za překladatelské dílo a učitel několika generací překladatelů, měl na anglické vulgarismy vlastní teorii. Tvrdil, že výrazy spojené v angličtině se sexem a genitáliemi je při převodu do češtiny často lepší posouvat do roviny fekální. „Fuck,“ říkával, je mnohdy prostě jen „do prdele“. A „motherfucker“, který se někdy až příliš kreativně překládá jako „mamrd“, bývá v češtině mnohem přirozeněji „hajzl“ nebo „sráč“.

Právě proto zkušený překladatel málokdy sahá po doslovném převodu. Přemýšlí nad tím, jak silně slovo působí v původním jazyce a jak stejné emoce vyvolat v jazyce cílovém. Angličtina je totiž v oblasti sexuálních vulgarismů obecně přímočařejší než čeština a doslovný překlad proto nemusí být překlad nejvěrnější.

To je mimochodem jedna z oblastí, kde jsou dnešní překladače poháněné umělou inteligencí stále slabší než člověk. Ve většině případů zvolí doslovný překlad, protože význam slova znají, ale kulturní a citové odstíny jednotlivých jazyků zatím zachycují jen omezeně.

Ani čeština ovšem nezůstává stejná. I pod vlivem angličtiny dnes používáme výrazně silnější vulgarismy než před třiceti lety. Tam, kde jsme si dříve vystačili s „volem“ nebo „krávou“, dnes mnohem častěji saháme po výrazech, které byly ještě nedávno vyhrazeny jen těm nejvypjatějším situacím. Přitom právě čeština má jednu zvláštnost: řada vulgarismů dokáže podle kontextu vyjadřovat nejen urážku, ale i náklonnost nebo kamarádské pošťuchování. Proslulé novinářské oslovení „ty kudrnatá píčo“ by se do angličtiny převádělo jen velmi obtížně.

Wimbledon: Výkladní skříň tenisu a odlesk jeho ekonomické bídy

Ostatně podobnou lekci dostal celý svět už na začátku války na Ukrajině. Legendární věta obránců Hadího ostrova „Russkij vojennyj korabl', idi na chuj!“ se v češtině ustálila jako „Ruská válečná lodi, jdi do prdele“, v angličtině jako „Russian warship, go fuck yourself“, ve francouzštině „Navire de guerre russe, va te faire foutre“ a ve finštině „Venäläinen sotalaiva, painu vittuun!“, tedy přibližně „táhni do prdele“ nebo „vypadni do hajzlu“. Nikdo nepřekládal jednotlivá slova. Překládala se emoce. A právě v tom spočívá rozdíl mezi slovníkem a skutečným překladem.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy a můžete nás poslat tam, kam chcete. Díky.

sinfin.digital