KOMENTÁŘ LADISLAVA NAGYE | Velké internetové firmy údajně skupují obrovská kvanta fyzických knih, které nenávratně ničí. Rozřezávají je a krmí jimi své AI modely.
Zpráva, která v posledních týdnech cirkuluje světovými médii, působí jak z dystopického románu Raye Bradburyho: ve velkém dochází k ničení knih. Jen je neničí žádný totalitní režim, nýbrž firmy, které možná v dohledné době ovládnou náš svět (anebo jeho podstatnou část) ještě silněji: velké technologické společnosti.
Vlastně to může posloužit jako dobrá metafora. Gutenbergův vynález změnil zásadním způsobem vědění, kulturu a celý svět; podobně zásadním způsobem jej teď mění velké jazykové modely. V případě skartování milionů knih je toto nástupnictví potvrzeno doslova fyzicky – staré knihy jsou obětovány na oltář modernity.
O co vlastně jde? Už nějakou dobu existují velmi silné indicie, že velké AI společnosti si najímají specializované firmy, jejichž jedinou náplní práce je shánět knihy a těmi krmit vysokorychlostní skenery. Aby toto skenování probíhalo efektivně a rychle, probíhá doslova brutálním způsobem: knihám se odřízne hřbet a jednotlivé listy se pak vloží do skeneru. Po naskenování se údajně jednotlivé listy skartují.
Mizí vzácné knihy
Pokud by šlo o knihy, které v antikvariátech leží v tisícovkách kusů, asi by o takový problém nešlo, byť barbarské by to samozřejmě bylo. Nicméně naprosto zásadní problém je v tom, že mezi těmito knihami jsou i knihy vzácné, které často existují už jen v malém počtu výtisků. Ba co víc, tyto knihy jsou pro svou jedinečnost pro učení velkých jazykových modelů o to zajímavější.
AI společnosti to pochopitelně nedělají pro to, že by chtěly zničit kulturní dědictví uložené v knihách… i když, kdo ví. Předně to dělají ze dvou prostých důvodů. První je legální, druhý kvalitativní.
Technologičtí giganti pro trénování svých modelů dlouhou dobu vysávali internet – než si toho ostatní všimli a uvědomili se, že to je cesta k jejich vlastní záhubě. Řada společností produkujících obsah tak zakázala jeho využívání k tréninku těchto modelů; u fyzických knih, které jsou posléze zničeny, tento problém odpadá: autorům, i pokud žijí, není třeba žádnou kompenzaci platit.
Druhý důvod, kvalitativní, spočívá v tom, že velké jazykové modely potřebují „krev“, tedy originální texty vytvořené lidmi, a nikoli texty vytvořené umělou inteligencí. I proto je největší poptávka po knihách vydaných před rokem 2022.
O skenování knih se ví již nějakou dobu, větší pozornost však tato praktika získala při soudním sporu proti společnosti Anthropic, kdy vyšlo najevo, že tato společnost nakoupila miliony knih a v rámci tzv. „Projektu Panama“ nasmlouvala firmu, která knihy skenovala a ničila.
Časopis Forbes otiskl článek, v němž popisuje, jak skupina aktivistů dostala od jednoho obchodníka, u něhož si kdosi objednal tisíc knih, svolení umístit do jedné z knih Apple AirTag. Díky tomu se jim podařilo vystopovat zásilku až k jisté firmě z Colorada, sídlící ve skladišti patřící společnosti Amazon, na jejímž vývěsním štítu se skví tyranosaurus požírající otevřenou knihu. Příznačné.
Vysát a odhodit
Pozoruhodná je ještě jedna věc. Skenování knih není nic nového a v mnoha případech je to dokonce chvályhodné – například když probíhá digitalizace knižních fondů. Jde mi o tenhle rozdíl: když s digitalizací ve velkém začal Google v projektu Google Books, alespoň předstíral, že jde o vědění a uchování tohoto vědění, byť šlo o zisk a dominanci na trhu. Nicméně kniha – míněno text – zůstala uchována ve své celistvosti.
Teď se s nějakým pokrytectvím už nikdo neobtěžuje. AI společnosti pro trénink prostě vysají vše.
Zpráva o ničení knih musí rozsvítit varovnou kontrolku každému kulturnímu člověku tak, že nepotřebuje temná proroctví mágů ze Silicon Valley o tom, že AI se jednou vymkne kontrole a ovládne nás. Kontrole se dávno vymkli technologičtí giganti.
Pro společnost, která si bude chtít udržet svou identitu a kulturu, z toho plyne několik věcí: předně se nespoléhat na tolik dnes prosazovanou AI, protože v okamžiku, kdy dosáhnou dominance, technologičtí giganti tyto služby zdraží tak, že z nás udělají svá rukojmí; a chránit kulturu a její instituce včetně tradičního vzdělání a knihoven, které by měly budovat rozsáhlé sbírky a nikoli se orientovat jen podle toho, co se čte.
Protože v dohledné době bychom mohli číst jen to, co nám předestře nějaký velký jazykový model. A upřímně řečeno, lepší číst mizerný román od protivného autora než cokoli, co vám předloží AI.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
