Kauza Agrocoin: Střet zájmů Andreje Babiše je „aférou století“

Případ Agrofertu zřejmě vstupuje do závěrečné fáze. Evropská komise konstatovala, že ani na podruhé se Andreji Babišovi nepodařilo problém vyřešit a proto pozastavila platby jeho holdingu z unijních fondů. Tohle už nepůjde vysedět, i když se premiér zatím tváří, že ano.

Předseda vlády v první reakci řekl, že ho verdikt komisařů nezajímá. To není racionální přístup. Je jedno, co říká, tohle bude mít důsledky. Po jeho prvním vládním období zůstala sekyra sedm miliard korun, o nichž soudy pravomocně rozhodly, že byly Agrofertu vyplaceny neoprávněně. Současný kabinet je nevymáhá… A už se rozbíhá počítadlo dalších potenciálních ztrát.

Tohle všechno se děje proto, že Babiš buď nechápe či odmítá chápat, co je podstatou střetu zájmů. Nikoli samotné podnikání a vlastnictví, jak se snaží věc prezentovat, ale vztah jeho firem ke státu. Kdyby Agrofert nepobíral dotace, nezískával veřejné zakázky a neměl prospěch z řady rozhodnutí vlády (například o předkupním právu na pole), problém by neexistoval.

Ještě je důležité poznamenat, že neslučitelnost funkce premiéra a vlastníka holdingu typu Agrofert vzniká objektivně, není k němu nutný aktivní projev zlé vůle, protekcionismu či korupčního jednání. Například když kabinet přijme politiku pomáhající velkým podnikatelům v zemědělství, automaticky inkasuje výhody i společnost jeho předsedy.

A pak tu máme zdravotnictví. Babiš skrze fond Hartenberg vlastní řadu klinik, jež se primárně zabývají asistovanou reprodukcí, ale některé se věnují i lukrativním operacím, včetně onkologických. Takže když nyní ministr prosazuje rozšíření možností umělého oplodnění nebo se restrukturalizují státní nemocnice, kyne z toho jeho šéfovi naděje na další zisky.

V roce 2025 inkasovala zařízení z řetězce FutureLife od zdravotních pojišťoven přes 2,8 miliardy korun. Kolik to bude letos? I tohle je jasný příklad střetu zájmů. V českém zákoně je však chyba, takže se vztahuje jen na státní rozpočet, nikoli na pojištění lékařské péče – ačkoli jde o druh daně. Proto se Babiš ani nenamáhal vložit tuto část svého byznysu do svěřenského fondu.

Nutno říci, že naši předkové byli daleko důslednější. Střet zájmů členů vlády precizovala přímo ústava. A když pak nečekaně propukl obří skandál, jehož ústřední postavou se stal předseda Senátu, přijali zákon o inkompatibilitě (neslučitelnosti funkcí), čímž důkladně ošetřili problém i u členů parlamentu – jichž se dnes střet zájmů netýká.

Norma zakazovala nejen brát dotace a zakázky, ale všechny smluvní vztahy ke státu, včetně pronájmu či obchodování se státními podniky a fondy. Čili by pod ni spadly i kliniky a Babiš by se jí nevyhnul, ani kdyby se stal řadovým poslancem. A krajním trestem za porušení byla ztráta mandátu. Sám Prášek tehdy přišel nejen o funkci, ale i o čest, a prezident Masaryk mu ani nepodal ruku.

Lihová aféra řádně otřásla první republikou a jejím politickým systémem. Na opakování stejně závažného skandálu došlo až po sto letech. Přičemž Karel Prášek tehdy zpronevěřil 30 milionu korun, což by v dnešních cenách činilo jeden a půl až dvě a půl miliardy. To je hodně. Ale jak řečeno, už nyní nám Agrofert dluží sedm miliard a účet za nové volební období teprve přijde.

Babiše to ale nezajímá… Pravda, stopka se týká pouze nenárokových dotací. Tu hlavní část, tedy platby za hektar, Agrofert získávat může. Zatím.

Evropská komise v rozpočtu na roky 2028–2034 navrhuje, aby se subvence omezily částkou 2,5 milionu korun na jeden zemědělský podnik. Loni přitom Agrofert inkasoval 1,33 miliardy, tedy více jak pětisetnásobek. A to už přitom bylo o půl miliardy méně oproti situaci předtím, než Fialova vláda zavedla redistributivní platbu, která zvýhodnila podniky s rozlohou do 150 hektarů.

Co když se vláda postaví proti zastropování dotací, popřípadě bude chtít revidovat rozhodnutí minulého kabinetu dávat více menším farmářům? Což by Babišovi zvýšilo profit. Nepřijde pak Agrofert i o nárokové dotace?

Takže si aféru Agrocoin shrňme: Babiš dluží státu pravomocně sedm miliard z doby, kdy byl premiérem poprvé a nemá se k jejích vrácení. Jak to dopadne napodruhé, ještě nevíme. I proto, že není jasné, jak Komise zareaguje u provozních dotací. Zatím se tváří, že na ně premiér nemá až takový vliv, ale jak jsme si ukázali, po jednání o unijním rozpočtu to už nemusí platit.

Tak rozsáhlý skandál opravdu nepamatujeme sto let. Navíc jak způsobenou škodou, tak velikostí moci Andrej Babiš dokonce Karla Práška trumfne. Dokážeme se s tím vším vypořádat stejně čestně jako za první republiky? Tehdy se sousloví „Lex Prášek“ stalo posměšným synonymem pro politickou megaostudu.

Premiér nám sugeruje, že (daleko méně přísný a značně bezzubý) Lex Babiš není hanba jeho, ale těch, kteří ho přijali kvůli ochraně veřejných peněz.

Tohle by naši předci nepochopili…

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy, protože být dobře informovaný je ve vašem vlastním zájmu. Díky moc.