KOMENTÁŘ LADISLAVA NAGYE | Zejména americké univerzity ztrácejí rapidním tempem zahraniční studenty. A s nimi přicházejí i o velmi důležitý zdroj příjmů. Pokles je tak rapidní, že některé z nich už musejí sahat do svých fondů.
Ať se nám to líbí nebo ne, kvalita vzdělání, stejně jako mnoha jiných věcí v životě, je úzce propojena s penězi. I proto žebříčkům univerzity dominují americké univerzity. Jsou totiž nejbohatší. Jistě, vždycky lze namítnout, že žebříčky jsou zavádějící, nicméně jistou vypovídající hodnotu mají. A americké, anebo anglosaské univerzity se na čelních místech umísťují ve všech z nich.
Peníze nerovná se vždy kvalita, nicméně bez peněz se kvality těžko dosahuje. To platí ve světě fotbalu stejně jako ve světě univerzitním. I proto působily řeči premiéra Petra Fialy o tom, jak se Česko stane velmocí ve vzdělání přinejlepším úsměvně. Bez masivních investic to nepůjde. A ty do školství, zejména toho vysokého, není připravena investovat žádná vláda. I proto české univerzity zůstanou tam, kde zůstanou, tedy ty nejlepší kolem pětistovky.
Americké univerzity a ti druzí
V aktuálním vydání šanghajského žebříčku celou první desítku obsadily anglosaské univerzity: vedle Cambridge a Oxfordu osm amerických. Na prvním místě byl Harvard, následovaný Stanfordem a MIT, čtvrtá Cambridge, pátá Kalifornská univerzita, šestý Princeton, sedmý Oxford a desítku uzavřely Kolumbijská univerzita, Chicagská univerzita a Kalifornský technologický institut.
Do první dvacítky se vešly jen tři univerzity ze zbytku světa: třináctá Paris-Saclay, Čching-chua v Pekingu na osmnáctém místě a devatenáctá ETH Curych. V další, třetí desítce, najdeme další tři čínské univerzity, jednu japonskou a dále opět anglosaské, vedle anglických a amerických Toronto na dvacátém čtvrtém místě.
Nicméně i výsadní postavení anglosaských univerzit se může v dohledné době změnit. Pokud se tak stane, bude za tím stát výše zmíněný faktor: peníze. Anglosaské univerzity o ně totiž velmi rychle přicházejí. A přicházejí o ně rychle proto, že ztrácejí zahraniční studenty.
Bez studentů nebudou peníze
Podle časopisu Forbes se v příštím školním roce zapíše na americké univerzity o 112 tisíc zahraničních studentů méně. Časopis cituje odhady profesních organizací, které říkají, že to bude po celých Spojených státech znamenat ztrátu 3,4 miliardy dolarů a kvůli tomu zanikne v univerzitním prostředí 40 tisíc pracovních míst.
Data – uvádí Forbes – pocházejí z Institutu pro mezinárodní vzdělání (Institute of International Education): 63 procent oslovených univerzit očekává pokles zahraničních studentů, 26 očekává stabilní příliv a jen 13 procent doufá ve zvýšení jejich počtu. Úplně stejný vývoj nastává v Británii. Podle britského ministerstva vnitra počet žádostí o studentská víza klesl v červenci o 11 procent oproti předchozímu roku, přičemž univerzity podle listu The Guardian očekávají propad zapsaných zahraničních studentů až o 30 procent.
Zahraniční studenti tvoří významnou část příjmu anglosaských univerzit, vlastně část podstatnou. Je to něco na způsob kolonialismu v akademickém světě. Anglofonní univerzity využívají toho, že angličtina je lingua franca světa druhé poloviny dvacátého století a z někdejších zaostalých zemí lákají členy bohatých rodin, kteří se později ve svých zemích stávají elitami: v minulosti anglické univerzity přitahovaly silnou skupinu studentů z Ruska a arabských zemí, americké univerzity tradičně studenty ze zemí asijských.
Tito studenti nejen přinášeli peníze, ale často se hlásili na obory, jejichž výuka nebyla tak finančně náročná. To jsou typicky humanitní a společenské vědy, přičemž na druhé straně spektra jsou vědy přírodní a medicína či technické obory, prostě ty, kde je třeba významného a nákladného materiálního zabezpečení.
I proto byla výše poplatků za studium nerovná: obecně lze říci, že nejvíce se platilo za studium práv (samozřejmě i kvůli lukrativní kariéře), přičemž dále následovaly další vědy humanitní a společenské; naopak poplatky za studium věd přírodních a technických byly nižší kvůli nižšímu zájmu a tedy ambici přilákat větší počty studentů.
Časy se mění
Tenhle model dlouho uspokojivě fungoval. Zejména americké univerzity měly své fondy, většinou peníze od donorů, které jim vydělávaly na úrocích, a další finance přinášeli studenti. To se teď kvůli poklesu zahraničních studentů mění, údajně do té míry, že některé z univerzit budou muset sáhnout do vnitřních rezerv, provozních fondů, anebo provést poměrně zásadní škrty.
Důvody této změny jsou nabíledni. Předně je to přístup současné americké vlády, která není k zahraničním studentům příliš vstřícná. Trumpova administrativa zakázala vstup do USA občanům několika zemí, zpřísnila požadavky na žadatele o víza a též rekordní počet žádostí zamítla. U povolených víz navíc zkrátila možnou dobu pobytu v USA a studenty žádající o víza zavázala ke konkrétní instituci a vzdělávacímu programu, to znamená, že jim znemožnila obory případně měnit.
Britské univerzity přišly z důvodu sankcí o velkou část studentů z Ruska, nicméně největší pokles byl u studentů z Nigérie, Indie a EU. Projevila se zde politická rozhodnutí – zejména restrikce na zvaní rodinných příslušníků do Británie v případě studentů z Afriky a Indie, v případě studentů z EU rozhodl brexit. Stejně jako ve Spojených státech pak svou roli sehrály finanční otázky, tedy životní náklady.
Nicméně vedle těchto důvodů politických a ekonomických zde může být ještě důvod jiný. Obecná a celosvětová nejistota ohledně toho, který obor studovat, provázená poklesem významu vysokoškolského studia jako takového. Ty obavy jsou přitom oprávněné: například podle webu Adzuna, který od roku 2016 shromažďuje data o volných pracovních pozicích pro absolventy v Británii, poklesl během jediného roku počet těchto volných míst o plných 50 procent.
K tomu nutno přičíst otázku geopolitickou. Spojené státy jsou sice stále světovým lídrem a Anglie jedním z center světového byznysu, nicméně rychle rostou centra jiná, v Číně a arabských zemích, která mají též silné ambice budovat vlastní univerzity. A mají peníze.
V akademických kruzích se občas hovoří o tom, že univerzitám západního světa paradoxně pomohl covid, a to z toho prostého důvodu, že zabránil exodu brilantních mozků ze západních univerzit do univerzit čínských a arabských. Je nicméně klidně možné, že v oblasti univerzitního vzdělání se časem dočkáme toho, co teď vidíme v automobilovém průmyslu.
Že těžiště se začne přesouvat jinam. Pokud se studenti, kteří dříve nosili své peníze do amerických a anglických institucích, rozhodnou nechat je doma, bude takový vývoj více než pravděpodobný.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
