Vláda hledá nepřátele místo řešení. Až skončí s outsidery, přijde řada na vás

Má vůbec tato koalice nějaký pozitivní program? Zdálo se, že ano. Levičácký, populistický, nezodpovědný, nicméně dá se říci, že standardní. Avšak to, co vidíme už půl roku, je něco jiného. Kromě skandálů, afér, střetů zájmů, válek s prezidentem či neplnění závazků v obraně je nejviditelnějším rysem spojenectví ANO, SPD a Motoristů neustálé vytváření obrazu nepřítele a štvaní většiny proti nejrůznějším neoblíbeným menšinám.

Mysleli jste si, že vláda se „spokojí“ s útoky na Ukrajince? To jste se spletli. Aktivisté, byrokraté, feťáci, novináři… Ti všichni se stávají objektem urážek, zesměšňování, ponižování. Jsou „lidu“ předváděni coby škodiči a dle toho je s nimi zacházeno. Mnoha autokratům, od Hitlera po Orbána, se to skvěle osvědčilo. Proč? Prostě to na průměrné lidi zabírá. Buď se rádi přidají, jsou lhostejní, těší je, že sami nejsou terčem zloby, či se nechají zastrašit.

Kdo bude další na řadě? Zásadní otázka. Kdo si myslí, že na něj nedojde, že mu nevznikne žádná škoda, šeredně se plete. Nemusíme se vracet až do nacistického Německa. I v současném Maďarsku šestnáctiletou vládu „gubernátora z Pešti“ odnesli nakonec všichni, včetně voličů, kteří mu léta zůstávali věrni. Trest za to, že hlasovali nikoli pro něco, ale nechali se manipulovat tím, koho právě vůdce označil za „národního škůdce“.

Martin Niemöller, protestantský farář, přesně vystihl podstatu vzniku totality v krátké básni:

Když přišli nacisté pro komunisty, mlčel jsem – nebyl jsem přece komunista.
Když zavírali sociální demokraty, mlčel jsem – nebyl jsem přece sociální demokrat.
Když přišli pro odboráře, mlčel jsem – nebyl jsem přece odborář.
Když přišli pro mě, nebyl už nikdo, kdo by se mohl ozvat.

Koalice ANO, SPD a Motoristů postupuje podobně. Zachováme se jako tehdy Němci? Parafrází oněch slavných slov:

Nejdřív přišli pro aktivisty, a já jsem se neozval, protože jsem nebyl aktivista.
Pak přišli pro byrokraty, a já jsem se neozval, protože jsem nebyl byrokrat.
Pak přišli pro feťáky, a já jsem se neozval, protože jsem nebyl feťák.
Pak přišli pro novináře, a já jsem se neozval, protože jsem nebyl novinář…

O svobodu nikdy nepřicházíme najednou, ale postupně. Ano, jde tady o tuto nejvyšší hodnotu, nikoli o peníze, jak se vám snaží namluvit vláda a jak to i někteří, jinak chytří lidé, mylně chápou. To je pouze záminka, prostředek k rozdmýchávání nenávisti.

Kdyby kabinetu skutečně šlo o úspory, jednak by začal u svého předsedy, ale i kdyby ne, měl by postupovat systémově a efektivně, nikoli selektivně a účelově. Proberme si, co se fakticky děje.

Když se podíváme na nejrůznější aktivisty od klimatistů, přes LGBT ideology až po přátele Hamásu, určitě najdeme hromadu programů, které by bylo dobré proškrtat, protože si zde za peníze daňových poplatníků společnost vydržuje své nepřátele. Dal si kabinet tu práci, aby našel a utnul konkrétní penězovody? Ne. Začal brojit proti všem, zvát je „parazity“ a hlavně chystat zákon, který by paušálně omezil svobodu občanů a posílil jeho vlastní moc.

Petrifikace celé veřejné správy také není dobře. Zákon o státní službě je rigidní a sahá příliš vysoko, až po samotné vedení resortů. Správné by bylo ho uvolnit a zastropovat jeho působnost, dejme tomu, na pozicích ředitelů odborů. Avšak Babišova vláda chce místo toho úplně zrušit nezávislost úředníků a podřídit je své (libo)vůli. Je snad důvodem střet zájmů premiéra a snaha získat absolutní moc?

Klasickou opovrhovanou komunitu tvoří uživatelé drog. Na nich populisté mohou snadno vytřískat hromadu politických bodů. Však také koalice přitápí pod kotlem, přitvrzuje represi, nedbá na rady odborníků, rozbíjí funkční systém a zásobuje veřejnost obrazy „feťácké apokalypsy“. A zatím jde primárně o drogy, jejichž rizikovost je nižší než u obecně tolerovaného alkoholu. Opět vidíme aplikaci zlého imperativu „strašení místo řešení“.

Nakonec (zatím!) tu máme veřejnoprávní novináře. Ti dnes už mají jen malé zastání a navíc koaličním politikům „pijí krev“. Diskuse o poslání a fungování ČT a ČRo by po třech dekádách byla namístě. Jejím výsledkem by mohla být i úprava financování. Jenže vládě nejde o věc. Obrazy „nenažraných“ televizáků a rozhlasáků schválně drásá veřejnost a její návrh je pouze nízkou pomstou, která přes výrazné osekání prostředků zbytečně zatíží rozpočet.

Někoho jsem vynechal? No jistě! Již zmíněné Ukrajince. Těmi to vše začalo. Podobně jako po druhé světové válce Němci. Tehdy Češi s nadšeným rykem začali surfovat na vlnách zášti, aby si pak snad ani nevšimli, že po likvidaci „zrádců a sudeťáků“, poté „keťasů, buržoustů a kulaků“ postupně dochází na ně na všechny… Chceme si celé to kolečko projít znovu? Sice díky členství v Evropské unii už ne až k totalitě, ale přece ke smutným koncům?

Nemám rád aktivisty ani byrokraty, k uživatelům drog i médiím veřejné služby mám neutrální vztah. Ale vadí mi, když mocní jednají ze „zlé vůle“. Demokrat identifikuje problém a hledá řešení. Autokrat udělá problém z člověka a hledá, jak se ho zbavit.

Tažení proti ČT a ČRo komentoval premiér takto: „Mohli jsme médiím neschválit výroční zprávy a vymést to úplně.“ A já zažil příliš mnoho, abych nevěděl, že když někomu berou jeho svobodu, berou i tu moji.

Ne, vážně nejde o peníze (ostatně zmíněnými kroky se vesměs neušetří, dokonce se spíše ještě zvýší deficity). Koaliční politici jen hledají alibi k neustálému rozdělování a rozeštvávání lidí. Možná se tím snaží zakrýt vlastní maléry, možná ani jinak řídit zemi neumějí, možná opravdu směřují k vládě pevné ruky, možná to vše dohromady. Ale na tom nezáleží. Záleží na jediném: ozveme se, nebo budeme mlčet?

Když po někom jdou a vy ho máte rádi, zastat se ho není tak těžké. Horší je to u těch, které možná i nenávidíte. Ale kdo to neudělá, sám zasluhuje jejich osud.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.