KOMENTÁŘ KARLA BARTÁKA | Evropská unie hraje na Blízkém východě dlouhodobě druhé housle. Čas od času se pokouší tuto zdánlivou fatalitu překonat a zajistit si významnější roli v klíčové oblasti světové politiky, se kterou bezprostředně sousedí a s níž ji pojí tisíciletá kulturní a politická pouta. Tyto snahy však vyznívají když ne naprázdno, tak polovičatě, hluše a nepřesvědčivě.
Tak například momentální horká aktualita v podobě krvavého potlačování lidových protestů v Íránu. Zatímco americký prezident Donald Trump je využil, ve svém stylu, k okamžitému vyhrožování vojenskými údery a vším možným, nezmohla se EU v podstatě na nic.
Teprve na konci minulého týdne se ozvaly předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová a vysoká představitelka pro zahraniční politiku Kaja Kallasová. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová mlčela až do soboty, kdy stydlivě prohlásila, že EU „plně stojí za demonstranty“. V neděli pak dodala, že unie situaci „bedlivě sleduje“.
Ne že by se měla EU opičit po Trumpovi a harašit raketami; to by bylo směšné a hloupé. Reakce na dění v ulicích íránských měst, kde přicházejí o život stovky nevinných demonstrantů, by však měla být daleko více v souladu s principy a hodnotami, jejichž obhajobou se EU tak ráda honosí. Sklouzávání světové politiky k cynismu a uznávání práva silnějšího neznamená, že by EU měla mlčet, i když je velmi těžké přimět 27 členských států ke společnému stanovisku. V íránském případě se vtírá dojem, že hází flintu do žita ještě dřív, než se o to pokusila.
Tehran’s streets, and cities around the world, echo with the footsteps of Iranian women and men demanding freedom.
— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) January 10, 2026
Freedom to speak, to gather, to travel and above all to live freely.
Europe stands fully behind them.
We unequivocally condemn the violent repression of these…
Kallasová nyní tvrdí, že je připravena zvážit návrh dalších sankcí proti íránskému režimu. Mohla by prý navrhnout zařazení islámských revolučních gard, odpovědných za nynější vraždění, na seznam teroristických organizací – což dlouhodobě odmítají Maďarsko, Rakousko i Slovensko. Na exekutivu EU se chystá zatlačit Evropský parlament, který pro plenární zasedání příští týden ve Štrasburku připravuje rezoluci, jako vždy právně nezávaznou.
Nezabraly zatím ani výzvy, aby se jednotlivé vlády členských zemí EU sebekriticky podívaly na vlastní počínání a reagovaly na násilí islámského režimu aspoň odvoláním svých velvyslanců z Teheránu. „Stařešina“ politiky EU Guy Verhofstadt, bývalý belgický premiér a dlouholetý šéf frakce evropských liberálů, se pozastavil nad tím, že navzdory mnohaletému odpudivému počínání Teheránu s ním dvě desítky zemí EU pěstují regulérní diplomatické styky, včetně České republiky.
