KOMENTÁŘ JOHNA KENNEYHO | Od konce prosince zmítají Íránem masové protesty. Lidé ve více než třiceti městech žádají pád diktátora a střetávají se s bezpečnostními složkami. Situace je však tentokrát jiná než v minulých letech. K demonstrantům se totiž přidala vlivná vrstva tradičních obchodníků – bázáristů. Ti byli dříve pevnou oporou islámského režimu, nyní však reagují na drtivý ekonomický kolaps země. Historie přitom ukazuje, že právě stávky obchodníků dokážou položit vládu.
Od 28. prosince zaplavili Íránci ulice po celé zemi – od hlavního města Teheránu až po menší města v okrajových regionech. Reakce režimu je tvrdá: bezpečnostní složky střílejí ostrou municí a těžkooděnci se tvrdě střetávají s demonstranty.
Navzdory represím lidé strhávají plakáty režimu, schazují sochy a zapalují vládní budovy, to vše za skandování hesel „smrt diktátorovi“. Desetiletí neschopnosti, autoritářství a korupce dospěla do nového bodu varu.
Inflace a pád měny
Spouštěčem nepokojů je dramatické znehodnocení íránského rijálu. Ten se v současnosti propadl na úroveň přibližně 1,45 milionu rijálů za jeden americký dolar, přičemž celková míra inflace dosahuje zhruba 42,2 %.
Ekonomická mizérie přichází po letech všeobecné nespokojenosti s rostoucími cenami základních potravin, politickým útlakem, vysokou nezaměstnaností mladých a dopady mezinárodních sankcí.
Bázáristé: Od spojenců k hrozbě
Kdo region trochu sleduje, ví, že se rozhodně nejedná o první protesty, které teheránský režim zažil. Existuje však jeden zásadní rozdíl, který tuto vlnu odlišuje od předchozích. Je jím zapojení „bázáristů“ – tradiční třídy trhovců, majitelů obchodů a pracovníků v okolí tzv. bazarů, tedy městských trhů.
Tato skupina je hluboce vpletena do íránské společnosti a historicky měla silné vazby na šíitské duchovenstvo. Dlouho představovala pevnou základnu podpory pro islámské politicko-ekonomické zřízení. Zatímco dřívější demonstrace táhli především studenti či městští liberálové, bázáristé se obvykle drželi stranou.
To se nyní změnilo. Mnozí z nich se účastní stávek a zavírají své obchody. Ačkoliv protesty začaly kvůli ekonomické frustraci, rychle se zpolitizovaly a nyní zaznívají výzvy k přímému svržení režimu.
Vzpomínka na rok 1979
Naposledy hráli bázáristé takto aktivní roli během islámské revoluce v roce 1979. Tehdy jejich podpora pomohla ajatolláhu Chomejnímu převzít moc. Během posledního roku vlády šáha vedly stávky obchodníků k ochromujícímu finančnímu tlaku, který tehdejšího vládce připravil o zdroje i legitimitu.
Koordinace mezi bázáristy a dalšími skupinami, jako byli ropní dělníci, nakonec donutila šáha uprchnout. Bazary v Íránu nejsou jen místem obchodu, jejich fungování je svázáno se státní legitimitou. Jejich uzavření je silným signálem, že obchodníci nereagují jen na například výši daní, ale na celkový kolaps systému.
Nejnebezpečnější moment pro režim
Írán zažil za posledních 40 let mnoho vln odporu. Většina skončila stejně: vláda protesty násilně potlačila, případně nabídla dílčí ústupky – jako například faktické, byť neformální uvolnění pravidel pro nošení hidžábu po protestech spojených se smrtí Mahsy Amini.
Klíčovým faktorem dneška je vytrvalost bázáristů. Čím déle zůstanou obchody zavřené, tím větší hybnou sílu protesty získají. Stávky se stávají politickou pákou, která může vést k fragmentaci elit. Role bázáristů narušuje jednu z hlavních opor režimu a propojuje ji s tradiční opozicí. Právě proto jsou současné protesty pro Teherán pravděpodobně těmi nejnebezpečnějšími od revoluce v roce 1979.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy a radujte se spolu s námi, že odporný režim ajatolláhů ztrácí kontrolu nad společností. Díky.
