KOMENTÁŘ LENKY ZLÁMALOVÉ | Plán vedení ČEZ nabízí řešení, které vyhovuje vládě, investorům i managementu. Stát se přiblíží k zestátnění výroby, akcionáři k výkupu a šéfové firmy si udrží vliv.
Generální ředitel polostátní energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš znovu potvrzuje, že patří mezi nejzkušenější hráče českého byznysu i politiky. V závěru minulého týdne představil za vedení firmy plán, který může vládě Andreje Babiše výrazně urychlit a zjednodušit dosažení jejího ambiciózního cíle: zestátnění výrobní části ČEZ, a to za využití vlastních zdrojů společnosti.
Vedení ČEZ navrhlo vyčlenit nestrategické, nevýrobní části firmy do samostatné dceřiné společnosti (pro zjednodušení ji zatím označme jako ČEZ 2). Jde právě o ty segmenty, o nichž vicepremiér Karel Havlíček i premiér Andrej Babiš opakovaně hovoří jako o částech vhodných k budoucí privatizaci. Na rozdíl od výrobní části totiž neexistuje zásadní důvod, aby zůstaly ve vlastnictví státu. Patří sem například společnosti ČEZ Prodej, ČEZ Distribuce, GasNet, obchodní (tradingové) firmy či telekomunikační společnost Telco Pro Services.
Když všichni vítězí
Tyto firmy dohromady vytvářejí téměř polovinu celkového provozního zisku ČEZ před odpisy (EBITDA), který loni dosáhl 137 miliard korun. V nově vzniklé dceřiné společnosti by si ČEZ ponechal minimálně 51% podíl, zatímco menšinový podíl by nabídl soukromým investorům. O konkrétní podobě prodeje podílu v ČEZ 2 by se rozhodlo až po založení společnosti. Daniel Beneš přitom zdůrazňuje, že pro dosažení co nejvyššího výnosu je nutné prověřit více možných variant.
Celá operace má zároveň proběhnout velmi rychle. Pokud ji schválí červnová valná hromada ČEZ, mohla by nová společnost vzniknout a podíl v ní být prodán už na začátku příštího roku. Vzhledem k tomu, že jde o aktiva generující desítky miliard korun provozního zisku, může prodej ČEZ přinést výrazné finanční prostředky. Ty by firma následně mohla využít například k odkupu vlastních akcií od soukromých investorů.
Takový postup přesně odpovídá představám vlády Andreje Babiše. Zároveň by si stát prostřednictvím ČEZ alespoň v počáteční fázi udržel v nové společnosti většinovou kontrolu.
Desítky miliard na výkup akcií
Návrh má zjevně vysokou šanci na schválení, protože naplňuje klasický scénář „win–win“, v němž jsou uspokojeny zájmy všech hlavních hráčů – vlády, menšinových akcionářů i vedení ČEZ v čele s Danielem Benešem.
Vláda tím výrazně urychlí cestu k zestátnění výrobní části ČEZ, protože díky prodeji podílu v dceřiné společnosti získá potřebné finanční prostředky.
Menšinoví akcionáři se naopak mohou dočkat výkupu, po kterém dlouhodobě volají. Vláda jim navíc díky výnosu z prodeje ČEZ 2 bude schopna nabídnout atraktivní cenu, za niž budou ochotni své podíly prodat. Bez souhlasu investorů, kteří dohromady drží alespoň 20 procent akcií ČEZ, totiž nelze zestátnění uskutečnit.
Michal Šnobr, který veřejně vystupuje jako zástupce menšinových akcionářů, opakovaně upozorňuje, že existuje skupina držící více než 10 procent akcií. Bez její podpory by jakýkoli pokus o zestátnění neměl šanci uspět.
Jásot menšinových akcionářů
Stát v současnosti drží přibližně 70 procent akcií ČEZ. K vytěsnění menšinových akcionářů, tedy k jejich nucenému odprodeji, může přistoupit až ve chvíli, kdy jeho podíl dosáhne alespoň 90 procent. Ten, kdo kontroluje více než 10 procent akcií, tak v praxi disponuje významnou vyjednávací silou.
Michal Šnobr, který vystupuje jako mluvčí menšinových akcionářů, Benešův návrh na síti X výrazně ocenil. „Myslím, že přichází logický a pro menšinové akcionáře nejpřijatelnější a nejprůhlednější krok ze všech, i ve srovnání s komplikovanějšími variantami případného zestátnění,“ uvedl. Zároveň zdůraznil, že jde o scénář, který prosazuje dlouhodobě: „Je to varianta, kterou jsem navrhl už před více než pěti lety a od té doby ji opakovaně připomínám.“
Navrhnout řešení, které si klíčový hráč osvojí jako vlastní a plně se s ním ztotožní, představuje z hlediska prosazení ideální situaci.
Vliv nezmizí ani po zestátnění
Vítězem je i samotné vedení ČEZ v čele s Danielem Benešem, který firmu řídí už patnáct let. Získá kredit za nalezení řešení výhodného pro všechny zúčastněné a zároveň si upevní svou pozici v čele budoucího zestátněného ČEZ.
Ten totiž alespoň v počáteční fázi nebude klasickou státní firmou po vzoru České pošty, přestože jej stát může vlastnit ze sta procent. Prostřednictvím nové dceřiné společnosti ČEZ 2 zde zůstane přítomen soukromý kapitál. To znamená, že se i nadále bude odehrávat „vysoká hra“ mezi státním a soukromým byznysem – prostředí, které tradičně posiluje vliv vedení takové společnosti, a to jak v byznysové, tak politické rovině.
Do čela dceřiné firmy by se měl postavit Pavel Cyrani, dlouholetý člen představenstva ČEZ a blízký spolupracovník Daniela Beneše.
Sám Beneš si přitom může udržet vedoucí roli ve firmě, jejíž vliv zůstane značný, i když bude formálně plně státní.
Podobný manévr k udržení vlivu ostatně Daniel Beneš předvedl už v minulosti, kdy vláda vyčlenila výstavbu nových jaderných bloků v Dukovanech do samostatné společnosti. Ta měla být původně plně státní, nakonec si v ní ale ČEZ ponechal dvacetiprocentní podíl. Výsledek: i tento projekt zůstal fakticky polostátní.
