KOMENTÁŘ VOJTĚCHA KRISTENA | Zestátnění výroby ČEZu jsme nejspíš blíže, než se původně zdálo. Energetická skupina totiž v závěru týdne představila plán na vyčlenění nevýrobních aktiv do samostatné dcery, jejíž menšinový podíl nabídne investorům. Získá tím nové peníze, které ji pomohou snížit zadlužení, respektive potenciálně i vykoupit minoritáře. A zatímco opozice se šikuje na podporu menšinových investorů, koalice v čele s Karlem Havlíčkem uštědřila bývalé Fialově vládě politicko-byznysovou lekci.
Mluvilo se o tom řadu let na obou politických březích, teď přichází čas k akci. „Polostátní“ energetická skupina se připravuje na své zestátnění, jak v pátek naznačil ředitel skupiny Daniel Beneš. Klíčovým krokem je návrh na vznik nové dceřiné společnosti, do které chce skupina převést většinu nevýrobních aktiv skupiny: svou distribuci, prodej a obchod či svou zelenou větev ČEZ ESCO. Jde o aktiva, která nyní tvoří až polovinu provozního zisku celé skupiny.
Tuto novou dceřinou firmu chce ČEZ následně nabídnout investorům, kteří by za až 49procentní podíl mohli zaplatit až kolem 200 miliard korun. Tyto peníze by ČEZ mohl využít na snížení svého zadlužení, anebo výkup minoritních akcionářů, jak naznačil ředitel Beneš: „Tento krok přihlíží také k záměru ČR, který vychází z programového prohlášení vlády, a to získat stoprocentní vlastnictví ve výrobní části ČEZu z finančních prostředků skupiny ČEZ, respektive tím říkají, že by tím neměl být zatížen státní rozpočet,“ uvedl v pátek Daniel Beneš.
O schválení kroku rozhodne červnová valná hromada společnosti, která se oproti zvyklostem uskuteční rekordně brzy, už na začátku měsíce.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček ve čtvrtek na konferenci NextGen Energetika 2035 jasně uvedl, že vláda na zestátnění výroby ČEZu „pracuje a dotáhne ho“. „Stát chce mít kontrolu nad výrobou. Dnes nevybudujete žádný velký zdroj bez státní podpory. Jádro de facto staví stát, ne ČEZ v podobě, jak ho známe. Proč by měl mít v ČEZu 30% podíl minoritní akcionář, když stát nese všechna rizika?“ uvedl Havlíček.
Na ochranu minoritních akcionářů, kteří nyní drží asi 30 procent akcií ČEZu, obratem vyrazila opozice, jmenovitě STAN a ODS. „Starostové budou trvat na tom, aby změny vlastnické struktury společnosti neohrozily budoucí investice ani práva minoritních akcionářů,“ komentoval zprávu bývalý ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček za STAN.
Podobně to vidí i stínový ministr za ODS Pavel Drobil, který podotknul, že jeho strana „očekává od české vlády jasný scénář, jakým způsobem bude majoritní akcionář na příští a dalších valných hromadách v tomto směru postupovat.“
Je přitom třeba upozornit, že právě bývalá vláda měla s menšinovými akcionáři výrazně napjaté vztahy. Ty poškodily slova Petra Fialy, který o nich mluvil jako o „velkých bohatých podnikatelích se stamilionovými majetky“. Jeho vláda zároveň chystala velmi nestandardní legislativy Lex ČEZ 1 a 2, které měly snížit právní jistotu minoritářů a zejména přišla s windfall daní, přes kterou si stát z firmy dokázal vytáhnout střední desítky miliard ročně.
Jeden z výrazných minoritních akcionářů Michal Šnobr přitom současné přípravy na zestátnění kvituje. „Myslím, že přichází logický a pro menšinové akcionáře nejpřijatelnější a nejprůhlednější krok ze všech komplikovanějších ohledně případného zestátnění (včetně vytěsnění),“ uvedl Šnobr.
Hnutí ANO a Karel Havlíček tak v důsledku dávají bývalé politické reprezentaci byznysově-politickou lekci. Ti totiž dříve rovněž chtěli rozdělit a zestátnit ČEZ, nicméně nakonec od toho kroku ustoupili. Transformace firmy tak po čtyři roky jejich vlády v zásadě stála, což mělo zásadní dopad na rozvoj tuzemské energetiky i na napjaté vztahy mezi většinovým a menšinovými akcionáři. To vše plán Karla Havlíčka na zestátnění výroby do budoucna řeší.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
