KOMENTÁŘ MARTINA MAŇÁKA | Premiér Andrej Babiš v kontextu sestavování nového státního rozpočtu zahájil „dělostřeleckou přípravu“ na ještě větší deficity. A to oznámením značně zavádějící teze. Podle ní lze prý současný schodek státního rozpočtu udržet či hypoteticky snížit jen tehdy, pokud by stát zastavil investice a omezil důchody. Jinými slovy, vládní šéf tvrdí, že vláda může udržet, případně nezvyšovat současný deficit jen tak, že přestane stavět dálnice a rozvíjet železnice. Což je na první pohled politicko-marketingová bublina, jejímž cílem je vytvářet předpolí pro ještě vyšší zadlužování Česka.
Babiš oznámil, že pro státní rozpočet na příští rok se nedá vyloučit ještě větší deficit než ten letošní (na rok 2026 je schváleno -310 mld. korun). Takové zjištění nevyvolává šok. Nezaujatí pozorovatelé expanzi schodku očekávali již v dřívějších prognózách vývoje.
Zneklidňující je premiérův dovětek o tom, že zvýšit deficit je objektivně nutné, neboť v opačném případě by prý vláda musela „zastavit veškeré dálnice a zastavit investice“. S tím, že bez navýšení deficitu by údajně chyběly peníze také na nákup léků nebo na důchody.
Přínos není zázračný
Konstatujme rovnou a bez příkras. Strašit zastavením infrastrukturních investic je nepodložená a mlžící hra s emocemi, jež nemá racionální základ. Nejde přece vůbec o to, že by se měly stavby dálnic či renovace železnic úplně zastavit. Jde o to, zda na tyto účely je nutné dávat ročně o desítky miliard korun více či méně.
Ale jde také o to, zda je opravdu životně důležité a ekonomicky obhajitelné předlužovat zemi (a prodražovat její dluhový provoz) do budoucna tím, že stát bude trhat rekordy ve stavbě dálnic a železnic, na něž ve státní kase nemá peníze, neboť v ní čím dál více převažují pouze dluhy.
Předseda vlády tak trochu zneužívá fakt, že se z investic do nových dálnic a železnic stal svatý grál, jenž se dovolává potřeb ekonomiky a občanů na základě toho, že voličům se představa nekonečně husté sítě dálnic a železnic v Česku velmi zamlouvá. Jenže reálný přínos těchto investic pro ekonomiku je neprůkazný, respektive není tak zázračný, jak mnozí politici dovozují.
Svět by se bez nových dálnic nezhroutil
Ale vraťme se k dálniční mantře. Investice do dálnic a železnic se staly svatým grálem, který však není svatý, neboť neumí konat zázraky. Ani sebedelší a sebehustší síť dálnic nebude spásou pro ekonomiku. Totéž platí pro železnici. Vláda na letošek naplánovala cca 170 miliard Kč výdajů na dopravní infrastrukturu, když z vyjádření vládních činitelů plyne, že tyto masivní investice mají pokračovat i v příštím roce; rozpočet na rok 2027 se teprve připravuje.
Je férové přiznat, že ani částečné snížení výdajů na stavbu dálnic či železnic v letošním či příštím roce by nedokázalo zachránit tuzemský státní rozpočet. Jeho deficit (a státní dluh) je už tak vysoký, že pár ušetřených desítek miliard je vlastně jen kosmetická úprava. Na druhou stranu jde o symbol a podstatu. Jde o trend, zda deficit dále poroste, či zda se obrátí na lepší cestu, tedy k nižším schodkům.
Premiérem Babišem hlásaný slogan, že přínosnější bude, když se země ještě víc zadluží (na příští rok se mluví o schodku 350 miliard či ještě vyšším), ale současně postaví více dálnic a železnic (tam jde převážně o renovace tratí či opravy nádraží), je mýtus. Pokud by vláda zpomalila, potažmo snížila výdaje do dálnic a železnic řádově o desítky miliard ročně a díky tomu – alespoň symbolicky – udržela schodek státního rozpočtu v přijatelnějších dimenzích, svět by se nezbořil a ekonomika by se kvůli tomu nezhroutila.
Naopak, dá se předpokládat, že by se rozvíjela nezávisle na tom, kolik dálnic se postaví, respektive dokončí. Ostatně, poměrně dynamická výstavba dálnic probíhá v ČR už mnoho let. Žádný ekonomický boom to nepřineslo. HDP (ne)roste „pořád stejně“. Německo má – z našeho pohledu – „dokonalou“ síť dálnic a železnic. Ale německá ekonomika se už roky motá kolem nulového růstu. Kde je onen zázračný ekonomický efekt dálnic a železnic?
Jsou vůbec dálnice investicí?
Pro zajímavost, výdaje na dopravní stavby, tedy na betonování a „zaželezňování“ Česka v letošním roce (řekněme oněch 170 miliard Kč) je výrazně vyšší částka, než kterou ČR letos vynaloží na obranu (154,8 mld. Kč). Je zahušťování dálniční sítě opravdu důležitější než obrana země v situaci reálného vnějšího ohrožení?
Nejde o to zpochybňovat přínosy dálnic a železnic. Bez dálnic by nefungoval obchod: většina přepravy zboží se děje po silnicích a dálnicích, bez železnic by se lidé nedostali do práce, studenti do škol, atd. Na druhou stranu, a zjednodušeně řečeno, přivést státní kasu na buben kvůli výdajům na dálnice a železnice, na něž stát v reálu nemá peníze, se jeví jako krátkozraké naplňování strategie: „nechť po nás zůstanou pomníky a potopa“…
Nabízí se také zásadní otázka, zda investice do dálnic a železnic vůbec jsou investicí v pravém slova smyslu? Tedy něčím, co má přinést zisk. Dálnice ani železnice v Česku však státu (jiná věc jsou stavební firmy) žádný finanční zisk nepřináší, i když stát vybírá mýtné a vyžaduje symbolické dálniční poplatky.
Proč kupovat něco, na co nemáme
Naopak, čím dál hustší infrastrukturní sítě vyvolávají potřebu dalších budoucích nákladů na údržbu, opravy, renovace, atd. Zopakujme: nikdo nezpochybňuje hodnotu a přínosy dálnic a železnic. Jejich budování není něco jako stavba hladové zdi. Jenže logika řádného hospodáře velí postupovat tak, že když na něco – třebaže užitečného – nejsou peníze, tak to prostě nelze koupit.
Zdá se, že dálniční a železniční expanze (zejména tedy výdajová) je primárně „politickou investicí“, tedy něčím, čím se vládní činitelé mohou s pomocí „krásných“ a veřejnosti srozumitelných čísel („postavili jsme pro vás letos ohromujících XY kilometrů dálnic!“) chlubit jako svým úspěchem a přínosem „pro lidi“.
Z jednotlivých střípků vyjádření k vládnímu hospodaření lze tak již skládat čím dál plastičtější celkový obraz, který odpovídá tomu, co někteří analytici dávno předpovídali. Totiž, že vládní hegemon, hnutí ANO, preferuje budování svého obrazu (či dokonce pomníku) rozdávačných budovatelů Nového ráje, který se ovšem stále vzdaluje, a „kupování“ si obliby voličů bez ohledu na náklady a na budoucnost, potažmo na dluhy, které se budou stávat čím dál těžší koulí na noze.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
