Óda na muže, který pomůže, i když rodit nemůže

Dělba práce v domácnosti, včetně péče o dítě, by dnes měla být už samozřejmostí. Index genderové rovnosti za rok 2023, který každoročně vydává Evropský institut pro rovnost žen a mužů, ale mluví jinak. 

Česko je v oblasti času stráveného péčí a domácími pracemi na chvostu Evropské unie. V EU se o děti, vnoučata nebo staré a handicapované stará až 25 % mužů, v Česku je to 19 %. Co se týče pravidelného vaření a uklízení, je rozdíl ještě markantnější. Jako každodenní přirozenost tyto činnosti vnímá 36 % Evropanů, ale jen 20 % Čechů. 

Veřejně bych chtěla poděkovat svému muži, že pohrdá stereotypy, domácích prací se neštítí a u plotny tráví víc času než já. Naše společné dítě přebaloval, koupal a uspával stejně často jako já, a kdyby měl čím, snad by ho občas i nakojil.

Muži, kteří doma nehnou prstem a nechají se obskakovat, nejsou sexy. V moment, kdy si z ženy udělají „vlastní matku“ sexuální dynamika vztahu klesá do červených čísel. Pomoc v domácnosti, včetně péče o děti, generuje více sexu i podle vědeckých studií.

Muž, který pomůže, když může, je v Česku stále ještě trochu exotickým živočišným druhem. Ženy si za to ale mohou tak trochu samy. Jaké si to vychováš, takové to máš. Před několika lety na sociálních sítích silně zarezonoval úryvek z knihy „Máma není služka, máma je dáma“ od Marka Hermana, kterého někteří psychologové nazývají Babicou české psychologie. Vést syny k samostatnosti a pomoci v domácnosti je ale nepochybně správně a budoucí snachy jednou poděkují.

Podle našich standardů muži čerstvých matek pět dní v týdnu odcházejí „lovit mamuta“. Pokud zbaběle neutečou a z ženy neudělají samoživitelku. Vrací se často zmoženi. „Péče o oheň“ je však neméně vyčerpávající. Nejen fyzicky, ale i psychicky. V roce 2019 Rodinný svaz ČR „spočítal“, jaká mzda je adekvátní odměnou práce na mateřské dovolené. Už před pěti lety to vycházelo na 51 000 korun za 20 pracovních dnů. Kromě přípravy stravy, nákupů, denního úklidu, péče o dítě a vzdělávání zahrnuje mateřská „dovolená“ například vedení účetnictví, taxikaření a práci v noci.

Pokud však žena v pracovní džungli dokáže „ulovit většího mamuta“, může doma s dítětem zůstat otec. Zakrnělé mléčné žlázy nejsou fatální překážkou, ve věku 6 měsíců je kojeno už jen zhruba 60 % českých dětí. Na rodičovské dovolené je navíc možné se vystřídat. Kariéra pečujícího rodiče je sice na chvíli v klinické smrti, ale výjimky potvrzují pravidlo. 

Například Dominiku Landsmanovi rodičovská dovolená kariéru raketově nastartovala. „A to ani nemám dělohu,“ podotýká skromně autor Deníčku moderního fotra a několika dalších knih. Zatímco jeho partnerka vyrážela každý den do víru velkoměsta „roztáčet kolo kapitalismu“, potýkal se s nástrahami rodičovství a intenzivní zážitky přetavil v základní kameny své tvorby.

V Česku jsou ale muži na rodičovské dovolené stále spíše nestandardním úkazem. Podle posledních statistik z roku 2022 jich bylo pouhých 5 000, ve srovnání s 278 000 ženami. Ve Švédsku ještě počátkem 90. let na rodičovskou dovolenou odcházelo jen zhruba 6 % mužů, podobně jako dnes u nás. V roce 1995 Švédové zavedli inovaci – otcovskou dovolenou. Muži nemusí zůstat doma s dítětem povinně, ale pokud svůj díl nevyčerpají, propadne. Původní měsíc byl postupně navýšen na tři měsíce. Tuto možnost využívá aktuálně 90 % švédských mužů.

Už před 50 lety ale Švédové zavedli pravidlo, že si rodičovskou dovolenou mohou rodiče vybrat bez ohledu na pohlaví. U nás tato možnost funguje až od roku 2001, v 80. letech minulého století mohli na rodičovské dovolené zůstávat pouze vdovci, v roce 1987 dostal výjimku Radek John, který byl tehdy ženatý se Zlatou Adamovskou.

Českým mužům ve zmrazení kariéry a setrvání na rodičovské spíše než zkostnatělé nastavení společnosti brání materiální stránka věci. Z průzkumu Česko v datech, který provedla agentura Ipsos v roce 2021, vyplývá, že otec na rodičovské dovolené není samotnými muži vnímán jako podivín, jeho volba je naopak považována za smysluplnou. 81 % z 840 respondentů se vyjádřilo pro alespoň částečnou účast otce na rodičovské dovolené.

Jen zlomek mužů ale skutečně zůstává s dětmi doma. Podle socioložky Hany Maříkové ze Sociologického ústavu AV ČR rodiče sami nejčastěji zdůrazňují finanční bariéru: „Vzhledem k tomu, že příjem muže bývá obvykle vyšší než příjem ženy, lidé uvažují pragmaticky. Jak ukazují zkušenosti ze zemí, kde otcové pečují o své dítě celodenně, pokud výše náhrady za mzdu v podobě rodičovského příspěvku není nastavena jako univerzální dávka, nýbrž jako dávka, která má vztah k předchozímu příjmu jedince, pak se zvyšuje ochota otců odcházet na rodičovskou. Typickým příkladem jsou skandinávské země.” Jen pro ilustraci, ženy mají v Česku v průměru o 16, 4 % menší platy než muži.

Darja Kashcheeva skandinávské země dávala za příklad i v rámci svého apelu. „V severských zemích se postupně stává standardem počítat v rozpočtu filmu s náklady na chůvy nebo dětské koutky během jeho výroby. Na některých festivalech se zřizují dětské koutky, aby matky mohly svoje filmy prezentovat. 

U nás si to žena ale musí zařídit sama, nebo hlídání dětí zaplatit ze svého honoráře, čímž se její honorář automaticky výrazně sníží a klesnou tím i její životní podmínky. Jenom kvůli tomu, že se narodila s dělohou a že její prsa produkují mléko,“ stojí ve zbytku jejího manifestu, který nestihla na Českém lvu přečíst z telefonu.

Severské země jsou evidentně dál (nejen) v genderové rovnováze. Mateřství, obzvlášť v pokročilejším věku, je ale volbou, ve které – zvlášť pokud těžiště seberealizace matky leží primárně úplně jinde – je potřeba zohlednit předem spoustu proměnných, včetně zázemí. 

To platí i v globálnějším měřítku. HDP na obyvatele bylo v Česku v roce 2022 více než 2x menší než ve Švédsku. „Progresivní vymoženosti“ v podobě nadstandardní podpory rodičů jsou sice žádoucí, ale stejně jako v každém rozpočtu je třeba vzít v potaz, co si mohu dovolit.