Politolog Jakub Lysek v obsáhlém rozhovoru pro INFO.CZ popisuje kulturní a politické kořeny domácí i zahraniční politiky Donalda Trumpa. Analyzuje jak proměnu Ameriky a důvody, které k ní vedly, tak i důsledky, které to může mít pro současnou Evropu i Ukrajinu. A také pro českou politiku.
V čem spatřujete kořeny politiky, kterou od svého nástupu do úřadu prosazuje nejen doma, ale i v zahraničí prezident USA Donald Trump?
V USA vyhřezla dlouhodobě narůstající nespokojenost lidí, která se zpočátku – a ty kořeny sahají až někam do 90. let minulého století, možná ještě dále do minulosti – projevovala hlavně v oblasti středozápadu země a v rurální Americe. Postupně sílila, především během ekonomické krize v roce 2009, a gradovala během covidu.
Původně konspirační podhoubí MAGA republikánů bylo ve zmíněných 90. letech živeno oblíbenými rozhlasovými stanicemi – když jedete třeba Jižní Dakotou, vcelku záhy zjistíte, jak velké množství tam takových stanic stanic je. Jako student jsem tam pracoval a pamatuju si to dobře – bezpočet country rádií, ale také – což mě zaujalo – bezpočet stanic věnujících se politice.
Už tehdy jsem vnímal, jak agresivní ti moderátoři byli, hlavně ve vztahu k Obamově reformě zdravotnictví. Bylo to plné různých spiknutí, kritiky elit z Washingtonu, odporu vůči politické reprezentaci. A vedle toho jasně deklarovaný názor, že právě středozápad je ta opravdová, nezkažená Amerika.
Zajímavé je, že když se bavíte s voliči MAGA, dokážou celkem dobře identifikovat problémy, kterými Amerika trpí. Myslím tím nefunkční zdravotnický systém, problémy s migrací a integrací některých skupin obyvatel, obrovské nerovnosti mezi bohatými a chudými. Fascinující ale je, že nejsou schopní přijít na to, jaké by tyto problémy měly mít řešení. A z toho pramení jejich obecná a těžko uchopitelná nespokojenost.
Jsou dlouhodobě frustrovaní a v podstatě jim stačí emoce – svou frustraci si vybijí na všem, co pro ně ztělesňuje Washington, nebo jak se říká „Washington Swamp“ (tedy bažina), a politické i kulturní elity pobřeží a velkých měst.
Amerika ale nikdy nezažila nástup fašismu, nemají zde zkušenost s tím, co se dělo v Evropě ve 30. letech minulého století. Tudíž nevnímají, že co se u nich teď děje, má prvky připomínající ani ne německý, ale hlavně italský fašismus.
Mnoho z toho, co vypouští Elon Musk do veřejného prostoru – a nejen on, týká se to i mnoha dalších MAGA stoupenců –, je jako opsané nejen z některých projevů Mussoliniho, ale i průmyslových elit 30. let. Bez předchozí zkušenosti však nejsou schopni nástup autoritářství tohoto typu rozpoznat a pojmenovat.
Americký systém je asi skutečně zralý na nějakou velkou reformu – je „zaseknutý“, což většina prezidentů řeší skrze exekutivní příkazy.
politolog
Přestože hlásají svobodu a nosí trička s nápisem Freedom Is Not Free (svoboda není zadarmo), současně podporují kroky, které fakticky svobodu omezují. Fascinující na tom je, že to jsou v zásadě milí a přátelští lidé, se kterými pak zajedete na výlet do Black Hills a Yellowstonu a normálně si s nimi sednete v baru na jeden budlight – jen jsou prostě nespokojeni s tím, kam se Amerika ubírá, ale nedokáží identifikovat, jak to napravit.
A nejde také o selhání jejich politického systému, když nedokázal tu nespokojenost nějak absorbovat, nějak otisknout do svého fungování?
Americký systém je asi skutečně zralý na nějakou velkou reformu. Je zaseknutý, což většina prezidentů řeší skrze exekutivní příkazy. George Bush ml. tu nespokojenost přebil invazí do Iráku, Obama to celé nějakým způsobem pouze udržoval, totéž Biden. Vyhřezlo to tedy až teď – druhou volbou Donalda Trumpa.
Jak jsem říkal, svou roli v tom sehrál covid, následná inflace a zdražení základních životních potřeb. Lidé to vnímají negativně, vinu za to dávali Bidenově administrativě.
Jak se samotná Republikánská strana proměnila v tom smyslu, že v ní většinu tvoří stoupenci Trumpa?
Aby dokázala demokraty porážet, musela se spoléhat právě na voliče typově ze středozápadu. Tenhle typ voličů je ale kulturně i na Floridě či ve velkých státech jako Indiana či Michigan, přítomen je paradoxně i v liberální Kalifornii, v horách na hranici s Nevadou. Nejvýraznější tvář MAGA je dnes Marjorie Taylor Greene z Georgie.
To vše mimo jiné znamená umět mobilizovat právě tuto menšinu radikálních voličů, o kterou nesmíte přijít. Výsledkem je, že se strana začala posouvat doprava, de facto se z ní stává extrémní autoritářská pravice.
To je další věc, která v Evropě tak patrná není. Tady je pravice většinově stále součástí mainstreamu, nemusí se nutně posouvat do extrému, protože máme koaliční vládnutí.
To v USA neplatí, a týká se to zčásti i demokratů. I oni mají své radikální křídlo. Obě strany tak vyklízejí politický střed a reagují na zvyšující se polarizaci.
Existuje podle vás realistický scénář, že se Trumpovi v reakci na to, co dělá, strana nějakým způsobem rozštěpí, že ztratí většinu?
Tady jsou dvě neznámé. První – kolik republikánů má rovnou páteř a dostojí svým hodnotám a idejím. Druhá – zda se Trumpovi podaří demontovat demokratické instituce.
V tuto chvíli je to tak, že všechno, co jeho administrativa prosazuje, připomíná nástup Mussoliniho. Těch paralel je tam hodně – útoky na byrokracii, útoky na úředníky, na média, na všechny oponenty. Vyhazování novinářů, kteří jim nekonvenují, z tiskových konferencí a podobně.
Dále je to postupné ovládnutí mocenských složek, policie, tajných služeb a armády, dosazování loajálních lidí bez kompetencí, mnohdy naprostých bláznů. Jistě, mnohdy jde o schopné lidi, je tam ale opravdu celá řada naprostých šílenců, které Trump dosadil na úřady jenom kvůli jejich loajalitě.
Celé to skutečně působí jako nástup nějaké formy autoritářského fašistického režimu. Já se obávám, že velká část Ameriky bude jeho krokům tleskat, aniž by si uvědomovala, že ve výsledku přicházejí o svobodu.
A kdo je tedy hlavním protivníkem Trumpa? Jsou to liberálové?
Ne nutně. I v rámci Republikánské strany jsou lidé, kteří jsou morálně a eticky na výši. Mají nějaké zásady. Jsou ale ve výrazné menšině.
Pak jsou zde obyčejní členové, pracovníci v administrativě... už nyní se řadoví členové strany a voliči republikánů ptají ve svých okrscích, co se to děje a proč jsou do státních úřadů dosazováni nekompetentní lidé.
Jako student jsem na středozápadě pracoval na manuálních pozicích – v obchodě ze suvenýry, v restauraci, v obchodě s kovbojskou obuví. A tam si jednou přišla koupit boty Kristi Noemová. V roce 2010 byla kongresmanka, pak se stala guvernérkou Jižní Dakoty – v té době se jí říkalo „Sarah Palin Jižní Dakoty“.
