Po Kateřině Konečné a Aleši Juchelkovi přinášíme profil možná překvapivého, leč vcelku pravděpodobného ministra zahraničí v případné příští vládě Andreje Babiše. Radek Vondráček je podle jedněch milý a pracovitý, podle jiných hlasů dost cynický politik. Především je ale loajální Babišovi a blízko měl vždy také k Miloši Zemanovi.
„Říkal, že nejvíc ho baví zprávy o tom, že je mrtvý. Má smysl pro humor, ten ho neopouští. Všechny ty různé fámy se nezakládají na pravdě, viděl jsem to na vlastní oči. (…) Asi jsem jediný, s kým se setkal, kromě rodiny a zaměstnanců kanceláře, kteří se o něj starají. Já si toho velmi cením.“
Autorem uvedeného výroku je poslanec hnutí ANO, toho času předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček. Řekl ho na adresu Miloše Zemana poté, co jej jako prezidenta v polovině října roku 2021 navštívil tak trochu na vlastní pěst, bez vědomí ošetřujícího lékaře v nemocnici. To hlavní v několik let starém příběhu není, že byl Zeman hospitalizován, ale že mu jeho tehdejší stav podle některých senátorů neumožňoval vykonávat úřad.
Ve hře byla dokonce iniciativa, která měla vyvolat parlamentní hlasování o tom, že bude zbaven svých pravomocí. Pražský hrad totiž setrvale odmítal odhalit jeho zdravotní stav, přičemž mezi některými politiky panovaly obavy, zda by to nemohlo zkomplikovat svolání ustavující schůze Sněmovny a povolební vyjednávání o nové vládě. A právě v této chvíli Vondráček Zemana podržel a jednoznačně se ho zastal.
Což jsou věci, které jindy pomstychtivý Zeman nezapomíná. Střih. Na sklonku loňského září slaví Miloš Zeman v Hluboké nad Vltavou své osmdesáté narozeniny. Na akci se schází pestrá společnost, kromě zahraničních hostů, mezi které patřili premiéři Slovenska a Maďarska Robert Fico a Viktor Orbán, dorazila také početná a příznačná sestava nejen bývalých, ale i současných českých politiků.
S mírnou nadsázkou by se dalo říct, že tvoří půdorys budoucí vlády Andreje Babiše. Popřát k narozeninám bývalému prezidentovi přijel nejen samotný Babiš, ale také třeba Kateřina Konečná, Alena Schillerová, Jaroslav Faltýnek, Filip Turek, Radim Fiala, Václav Klaus, Klára Dostálová, Karel Havlíček nebo právě Radek Vondráček. V zásadě nijak překvapivá sestava – Zeman je v tomto ohledu dlouhodobě transparentní.
Nepatřím mezi typické lovce společných fotografií, ale v tomto případě jsem přeci jen neodolal. Jsem rád, že jsem při oslavě 80. narozenin Miloše Zemana mohl potkat maďarského premiéra Viktora Orbána. Řeč byla o Patriotech pro Evropu. pic.twitter.com/laErBzR33k
— Radek Vondráček (@vondraczech) September 29, 2024
Radek Vondráček k tomu tehdy na svém profilu na sociální síti X napsal toto: „Nepatřím mezi typické lovce společných fotografií, ale v tomto případě jsem přeci jen neodolal. Jsem rád, že jsem při oslavě 80. narozenin Miloše Zemana mohl potkat maďarského premiéra Viktora Orbána. Řeč byla o Patriotech pro Evropu.“ Ani to by nebylo nic zvláštního.
Co naopak zaujme snad každého, kdo Vondráčka dlouhodobě sleduje ve veřejném prostoru, jsou témata, která tou dobou začal glosovat. Možná je to shoda okolností, osobně si ale myslím, že náhody se v těchto věcech nedějí. Vondráček se z nějakého důvodu začal loni na podzim intenzivně věnovat mezinárodní a zahraniční politice. Do té doby to nedělal buď vůbec, anebo jen okrajově.
Ze všeho nejvíc to působí dojmem, že ho okolí Miloše Zemana tlačí k tomu, aby se v příští vládě ucházel o post ministra zahraničí. Nic na tom nemění fakt, že zastává ve stínové vládě hnutí ANO post ministra spravedlnosti. A byť se v zákulisí české politiky v souvislosti s příštím jménem ministra zahraničí skloňují také jiná jména, zmínit lze Jakuba Kulhánka nebo Adama Vojtěcha, scénář s Vondráčkem je třeba brát vážně.
Hladit, hladit a vyhladit
Příští vláda
Seriál textů o politicích a političkách, kteří by mohli po příštích volbách vládnout Česku po boku Andreje Babiše. Jaká je jejich minulost, jaké mají hodnoty, program a motivace? Co jsou vlastně zač a odkud přišli do politiky? Tyto a další otázky budeme klást až do voleb lidem, kteří s potenciálními členy a členkami příští vlády přišli během jejich života do styku.
Kdo je tedy Radek Vondráček a jako ho vidí lidé, kteří mu byli v posledních letech nablízku? Narodil se na konci roku 1973 v Kroměříži, kde dodnes také žije. Vystudoval práva, pracoval jako advokátní koncipient, následně jako advokát. Do politiky ho přivedl Jaroslav Faltýnek, podle některých zdrojů to bylo skrze Vladimíra Baďuru, který v Kroměříži vlastní autosalon Kromexim.
Za hnutí ANO kandidoval hned v jeho prvních volbách v roce 2013, jako nestraník byl lídrem kandidátky ve Zlínském kraji. Do hnutí ANO vstoupil o rok později, tehdy také za stranu Andreje Babiše kandidoval ve svém rodném městě v komunálních volbách. V letech 2014 až 2018 byl místostarostou Kroměříže. Město skrze síť známých a příbuzných ovládá dodnes.
Starostou Kroměříže je Tomáš Opatrný – Vondráčkův kolega z jejich společné advokátní kanceláře Vondráček Opatrný, která je proslulá také tím, že spolupracovala s odsouzenými kroměřížskými lichváři Miroslavem Kolmanem a Rudolfem Cieslou, kteří podvodnými půjčkami připravovali klienty o majetky. Radní Kroměříže je rovněž manželka Radka Vondráčka Vladimíra Vondráčková.
„Hladit, hladit a vyhladit.“ Tak prý Vondráček často hovoří na adresu svých politických souputníků – ať už jsou z koalice, nebo opozice. Řada lidí o něm hovoří jako o bodrém Moravanovi, jiní zase zdůrazňují jeho pragmatický až cynický přístup ke svému okolí. „Dokud vás potřebuje, přistupuje k vám vstřícně, v opačném případě se vás ale bez váhání zbaví,“ řekl mi jeden místní komunální politik.
Pokud jde o jeho první volební období ve Sněmovně, většina pamětníků na něj vzpomíná podobně. V letech 2013 až 2017 byl členem dvou výborů: ústavně-právního a mandátového a imunitního výboru. „Mandátový a imunitní výbor se nescházel příliš často, takže ty kontakty nebyly tak časté jako třeba ve zdravotním výboru,“ řekl mi tehdejší poslanec za KDU-ČSL Ludvík Hovorka.
„Působil ale příjemně, měl slušné vystupování,“ dodává lidovec, který pochází stejně jako Vondráček ze Zlínského kraje. Předtím se ale podle Hovorky neznali. „Byl vstřícný, dělal na mne dojem vzdělaného člověka,“ doplňuje Hovorku tehdejší sociální demokrat Jeroným Tejc, který byl s Vondráčkem součástí ústavně-právního výboru.
Bodrý Moravan
Jeho členem byl tehdy také současný europoslanec za Starosty a nezávislé Jan Farský. „Poznal jsem ho jako bodrého Moravana, výborně hrál na kytaru, byl zábavný. Neřešil příliš, z které strany kdo je, vycházel se všemi. Do přímého právního střetu si nepamatuji, že bychom šli. Kolem protikorupční legislativy jsme přímo spolupracovali,“ vzpomíná Farský.
Na otázku, zda si ho dokáže představit na postu ministra zahraničí, pak Farský reaguje takto: „Ministra zahraničních věcí jsem v něm nikdy neviděl, ani představit si ho na této pozici neumím.“ To ale předbíháme. O tom, jak se Vondráček po volbách v roce 2013 coby politický nováček etabloval ve Sněmovně, jsem mluvil také s tehdejším poslancem sociálních demokratů Janem Chvojkou.
I on na něj vzpomíná spíše v dobrém. „Radka jsem poznal krátce po sněmovních volbách v roce 2013,“ říká na úvod a připomíná, že ani jedna z koaličních stran neměla ve svém klubu mnoho právníků. Podle Chvojky to znamenalo, že se s Vondráčkem potkával vcelku často – v ústavněprávním výboru nebo mandátovém a imunitním výboru, případně v podvýboru pro justici a soudní samosprávu a podvýboru pro Ústavu a parlamentní procedury.
„Též jsme se oba často potkávali u různých vyjednávání mezi hnutím ANO a ČSSD – pokud šlo o oblast justice,“ pokračuje Chvojka v rozhovoru pro INFO.CZ a dodává: „Nezapomínejme, že hnutí ANO bylo ve Sněmovně nové. Občas se říká, že trvá dva roky, než nový poslanec vůbec ve Sněmovně najde cestu na toalety. Radek patřil mezi ty poslance, kteří tu cestu našli docela rychle. A záhy se začal věnovat legislativní práci.“
Chvojka v souvislosti s Vondráčkem vzpomíná na své začátky v dolní komoře. On sám se stal nováčkem díky kroužkování, a jak přiznává, zcela nepřipraven, po volbách v roce 2010. „Sněmovní období můžete proflákat, anebo chytit šanci za pačesy a pracovat. Radek zvolil správně druhou možnost a od začátku byl z mého pohledu jeden z nejaktivnějších a nejvíc zorientovaných poslanců za hnutí ANO.“
Jeden z nejaktivnějších v hnutí ANO
Ilustruje to na několika příkladech. „Pokud si dobře vzpomínám, byl předkladatelem i velkého množství různých návrhů zákonů. Některé jsme předkládali společně. Za náš nejvýznamnější společný návrh považuji velkou novelu zákona o advokacii.“ Zdůrazňuje ale, že se spolu ne vždy a ve všem shodovali.
„Shodli jsme se u velké novely zákona o advokacii, ale byli jsme velkými soupeři, pokud šlo o moji novelu zákona o střetu zájmů. Stále jsem toho názoru, že náš právní řád by měl upravovat, že člen vlády nemůže vládnout a zároveň být vlastníkem velkého mediálního domu či být příjemcem dotací od státu. Radek měl zcela opačný názor a často jsme se k tomuto mému, ve své době hodně medializovanému návrhu, potkávali jako oponenti v různých debatách,“ říká Chvojka.
Pokud jde o jejich společné druhé funkční období, to znamená o roky 2017 až 2021, podle Chvojky to už bylo o dost jiné. „Radek se stal předsedou Sněmovny a už jsme se tolik nepotkávali. U talentovaných politiků, kteří se stali funkcionáři Sněmovny, mě vždy mrzelo, že se už tolik nevěnují legislativní práci, ale spíše se musí věnovat přijímání zahraničních delegací či naopak různým návštěvám zahraničí.“
Podle něj v takových situacích poslanec do jisté míry ztratí svoji odbornost a zaměření na konkrétní agendu. Nakonec se ho ptám, jak Vondráčka hodnotí po lidské stránce. „Vzpomínám na něj jako na milého, slušného a společenského člověka. Radek vždy držel slovo. Se svou znalostí různých politiků a zvyklostí ve Sněmovně musím říci, že to je jev, který není zas tak častý. Za to si ho dodnes vážím.“
