KOMENTÁŘ KARLA BARTÁKA | Evropský parlament dnes na mimořádném zasedání připomněl 4. výročí ruské invaze na Ukrajinu. Schůzi oslovil na dálku z Kyjeva prezident Volodymyr Zelenskyj a poslanci vedli více než hodinovou rozpravu, ve které převážně vybízeli EU k další podpoře bojující Ukrajiny. Schválili také rezoluci, v níž mimo jiné ujistili, že nikdy neuznají ruský nárok na žádná okupovaná ukrajinská území. Do Kyjeva zavítali u příležitosti výročí předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa.
Oba nejvyšší představitelé spolu se šéfkou europarlamentu Robertou Metsolaovou podepsali prohlášení, ve kterém potvrdili odhodlání Evropské unie Ukrajinu dál všemožně podporovat a zároveň vystupňovat sankce proti Rusku. EU se podle nich také daleko více zasadí o zřízení speciálního mezinárodního tribunálu, který se bude zabývat ruskými válečnými zločiny.
Nepřímo tak odpověděli Zelenskému, který v projevu k EP burcoval Evropany, aby si konečně uvědomili zločinnou podstatu Putinova režimu a zbavili se představ o budoucí spolupráci s ním.
„Každý, kdo podporuje ruského prezidenta, si musí uvědomit, že volí válku,“ řekl Zelenskyj na adresu hrstky europoslanců, kteří navzdory drtivé většině obviňovali Ukrajinu z agresivního chování nebo evropské vlády z podpory krveprolití. Z 589 přítomných poslanců bylo proti rezoluci 82 a 70 se zdrželo. Z českých europoslanců byli proti – nepřekvapivě – zástupci SPD a Stačilo!.
„Putin nedokáže přijmout, že lidé mohou žít odlišně, než žije on; ustavičně se snaží někoho zlomit, po celou dobu, co je u moci. On je válka sama,“ řekl Zelenskyj a připomněl Putinovu „bilanci“ v Čečensku, v Gruzii, v Sýrii, na Donbasu, na Krymu a konečně agresi proti celé Ukrajině.
Usoudil, že protiruská fronta je dnes silnější než na začátku, zdaleka však nemá vyhráno. Velmi mu záleží na tom, aby se udržela bezpečnostní spolupráce mezi EU a Spojenými státy.
Orbán na odstřel
EU tak velmi výrazně připomněla 4. výročí začátku masivní ruské vojenské agrese proti Ukrajině, která naprosto zásadně ovlivnila i politiku EU. Význam okamžiku pokazil maďarský premiér Viktor Orbán, když v předvečer výročí zablokoval nejen schválení 20. balíku protiruských sankcí, který byl symbolicky načasován právě k němu, ale dokonce i schvalování evropské půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur.
Ačkoli s ní Orbán původně na nejvyšší úrovni v prosinci souhlasil (s výhradou, že nebude hradit případné splátky, podobně jako Robert Fico či Andrej Babiš), nyní změnil názor.
Zdůvodnil to tím, že z Ukrajiny do Maďarska neteče už ruská ropa ropovodem Družba, což způsobili Ukrajinci, když potrubí poškozené ruskými útoky nebyli ochotni opravit. Dokud nebude tranzit ruské ropy přes Ukrajinu obnoven, nehodlá na svém postoji nic měnit. Podobně se vyjádřil i slovenský Fico, jeho „trest“ pro Ukrajinu se však zatím omezil jen na zmíněný sankční balíček, nikoli samotné usnesení summitu EU.
Kadibudky pro Bělgorod, nechtěná ropa a vztyčený prostředníček Orbánovi. Další přehled ruského zmaru
Orbán si to dnes z tribuny Evropského parlamentu schytal snad ještě víc než sám Putin. Řečník největší lidovecké frakce EPP Michael Gahler podotkl, že EU vede válku nejen proti ruskému diktátorovi, ale také proti všem jeho fanouškům, kteří mají z války prospěch – jako jsou Orbán nebo Fico. Podle spolupředsedkyně frakce Zelených Terry Reintkeové se stal Orbán Putinovým služebníkem. „Zradil Ukrajinu, ale i nás všechny, zradil Evropu.“
Podle Antónia Costy „je naprosto nepřijatelné, pokud členský stát nerespektuje to, co bylo dohodnuto v Evropské radě, a nekoná podle toho“. Usoudil, že tak Orbán porušuje „zásadu upřímné spolupráce“, tedy nepsaná pravidla chování mezi členskými státy. Maďarský premiér na to dotčeně reagoval, že patří mezi nejukázněnější lídry; „energetickou blokádou“ Maďarska ze strany Ukrajiny však nastaly „nové okolnosti“, které nelze přehlédnout.
Server Politico dnes ráno předpověděl, že Costa a Von der Leyenová v Kyjevě zjistí, jak to vypadá s opravou poničeného ropovodu. Rádi by vzali Orbána i Fica za slovo, tedy že stáhnou svá veta v okamžiku, kdy ruská ropa do obou zemí opět poteče. „Půjčka (90 miliard) bude, spíše dřív nežli později,“ řekl Costa.
Každý z protagonistů hraje politickou partičku. Ukrajina by byla ráda, kdyby se konečně všechny země „sedmadvacítky“ odstřihly od ruské ropy, jako se to stalo (aspoň potrubní cestou) s plynem. Budapešť a Bratislava to odmítají a mluví o blokádě, ačkoli oběma nabídly dodávky ropy Rakousko, Chorvatsko i Česko.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová vyzývá Orbána, aby si stěžoval v Moskvě, protože ropovod poškodily ruské rakety. Je pochopitelné, argumentuje, že Ukrajinci opravují napřed infrastrukturu, kterou nutně potřebují k životu.
Rozhodná podpora Ukrajině, nikoli však jejímu přijetí do EU
První reakcí Kyjeva na masivní ruský vojenský útok 24. února 2022 bylo oficiální podání žádosti o členství Ukrajiny v Evropské unii. Stalo se to 28. února, čtyři dny po začátku agrese. Četlo se to samozřejmě jako snaha spoutat budoucnost obou stran tváří v tvář šílenému útoku.
Zpětně však tento krok vypadá stále víc jako vytyčení vize, jasného programového cíle – vymanit se provždy z náruče ruské říše a zakotvit, definitivně, v Evropě, tedy v liberální demokracii a právním státu.
Lídři „sedmadvacítky“ vážně jednali o možnosti ukrajinského přistoupení už na summitu ve Versailles 27. února 2022 a hned v červnu téhož roku byla ukrajinská kandidatura přijata. Jednání o podmínkách členství začalo formálně o dva roky později. Žádná kandidátská země nepostupovala historicky tak rychle.
Od té doby se ovšem proces zasekl na soustavném maďarském vetu. Formálně. Ale ani kdyby ho nebylo, Evropané by se neshodli na tempu ukrajinského přistupování ani na způsobu, jak ho provést. Debata na tohle téma teprve začíná. A je na ni jen málo času.
I z dnešní debaty v EP bylo jasné, že proukrajinská většina europoslanců nemá stejný názor na to, jak rychle by měla EU bojující zemi přijmout. Prezident Zelenskyj si v projevu otevřeně řekl o datum přistoupení, ale ani jeden řečník se v plénu EP neodvážil něco takového navrhnout.
Bylo by pošetilé si představovat, že Ukrajina vstoupí do EU jen tak, lusknutím prstů. Prostě je to ze zásadních geopolitických důvodů potřeba udělat, tak to udělejme.
Američanům by se to líbilo, přineslo by to „zadarmo“ část bezpečnostních „záruk“, o které Ukrajina tolik stojí. Jenže americký prezident Donald Trump také sliboval vyřešit tento konflikt za 24 hodin, a nic. Čistě politické rozhodnutí by bylo krajně nezodpovědné jak vůči Evropanům, tak vůči Ukrajincům. A také vůči Albáncům, Černohorcům, Srbům, Makedoncům či Moldavanům, kteří přešlapují v čekárně a mají nepochybně nárok aspoň na přiměřeně férové zacházení ze strany EU.
